Zdymadlo Modřany: Porovnání verzí
m →Jez: - oprava překlepu |
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[File:Modřany Weir-detail.jpg|thumb|Detail jezu]] |
[[File:Modřany Weir-detail.jpg|thumb|Detail jezu]] |
||
[[File:ODRA 2.JPG|thumb|Loď v plavební komoře]] |
[[File:ODRA 2.JPG|thumb|Loď v plavební komoře]] |
||
'''[[Zdymadlo]] [[Modřany]]''' je vodní stupeň na [[Vltava|Vltavě]] v modřanské úžině, na [[říční kilometr|říčním kilometru]] 66,75, po proudu první a historicky nejnovější zdymadlo na území [[Praha|Prahy]]. Předchází mu na Vltavě [[vranská přehrada]] a následuje [[zdymadlo Smíchov]], vzdutí zasahuje i na [[Berounka|Berounku]]. Modřanské zdymadlo sestává z Modřanského jezu, [[plavební komora|plavebních komor]] při pravé straně řeky, sportovní plavební [[propust |
'''[[Zdymadlo]] [[Modřany]]''' je vodní stupeň na [[Vltava|Vltavě]] v modřanské úžině, na [[říční kilometr|říčním kilometru]] 66,75, po proudu první a historicky nejnovější zdymadlo na území [[Praha|Prahy]]. Předchází mu na Vltavě [[vranská přehrada]] a následuje [[zdymadlo Smíchov]], vzdutí zasahuje i na [[Berounka|Berounku]]. Modřanské zdymadlo sestává z Modřanského jezu, [[plavební komora|plavebních komor]] při pravé straně řeky, sportovní plavební [[propust]]ě při levém břehu a malé vodní elektárny. Provozovatelem je státní podnik [[Povodí Vltavy]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26×7 metrů byla vybudována již v roce 1729<ref name=p12doprava /> či 1730, postavil ji inženýr [[Ferdinand Schor]] rok po plavební komoře u županovického jezu.<ref>Daniel Tocháček: [http://tochy.info/tochy/vory.htm Voroplavba po Vltavě], 5. 12. 1999</ref> Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy.<ref name=p12doprava /> Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala. |
V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26×7 metrů byla vybudována již v roce 1729<ref name="p12doprava" /> či 1730, postavil ji inženýr [[Ferdinand Schor]] rok po plavební komoře u županovického jezu.<ref>Daniel Tocháček: [http://tochy.info/tochy/vory.htm Voroplavba po Vltavě], 5. 12. 1999</ref> Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy.<ref name="p12doprava" /> Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala. |
||
Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k [[Přístav Radotín|radotínskému přístavu]], tak k [[Vranská přehrada|vranské přehradě]]. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50–70 centimetrů.<ref name=p12 /> Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.<ref name=p12 /> |
Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k [[Přístav Radotín|radotínskému přístavu]], tak k [[Vranská přehrada|vranské přehradě]]. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50–70 centimetrů.<ref name="p12" /> Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.<ref name="p12" /> |
||
Jez byl budován v letech 1979–1987, první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984.<ref name=p12 /> Náklady na stavbu činily asi 210 milionů Kčs.<ref name=p12>[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/stripky-a-perlicky/zdymadlo-modrany.html Zdymadlo Modřany], web městské části [[Praha 12]], 9. 1. 2007</ref> |
Jez byl budován v letech 1979–1987, první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984.<ref name="p12" /> Náklady na stavbu činily asi 210 milionů Kčs.<ref name="p12">[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/stripky-a-perlicky/zdymadlo-modrany.html Zdymadlo Modřany], web městské části [[Praha 12]], 9. 1. 2007</ref> |
||
V roce 1979 kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který vedl z Modřan k nádraží Velká Chuchle.<ref name=p12doprava>[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/prace-a-hospodarstvi/doprava.html Městská část Praha 12 – Doprava]</ref> |
V roce 1979 kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který vedl z Modřan k nádraží Velká Chuchle.<ref name="p12doprava">[http://www.praha12.cz/mc-rozvoj-historie/historie-regionu/prace-a-hospodarstvi/doprava.html Městská část Praha 12 – Doprava]</ref> |
||
V místě [[Přívoz Vrané nad Vltavou - Strnady|strnadského přívozu]] se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.<ref>Ladislav Ryšánek: [http://vranenadvltavou.cz/file.php?nid=959&oid=676197 Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou], web obce [[Vrané nad Vltavou]], 2006</ref> |
V místě [[Přívoz Vrané nad Vltavou - Strnady|strnadského přívozu]] se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.<ref>Ladislav Ryšánek: [http://vranenadvltavou.cz/file.php?nid=959&oid=676197 Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou], web obce [[Vrané nad Vltavou]], 2006</ref> |
||
== Jez == |
== Jez == |
||
Jez je dlouhý 87 metrů<ref name=p12 /> (81 metrů<ref name=mjez>[http://www.atlasceska.cz/praha/modransky-jez-7067/ Modřanský jez], Atlas Česka |
Jez je dlouhý 87 metrů<ref name="p12" /> (81 metrů<ref name="mjez">[http://www.atlasceska.cz/praha/modransky-jez-7067/ Modřanský jez], Atlas Česka |
||
</ref>), má tři pole o šířce 27 metrů, oddělená třímetrovými pilíři.<ref name=p12 /> Hradicí konstrukcí je ocelová klapka o výšce 3,30 metru.<ref name=p12 /> Jez vytvořil plavební hloubku 3,5 metru,<ref name=p12 /> rozdíl hladin je 2,4 metru.<ref name=mjez /> Pod řekou prochází 90 metrů dlouhá obslužná štola, jejíž strop má tloušťku 115 centimetrů.<ref name=p12 /> |
</ref>), má tři pole o šířce 27 metrů, oddělená třímetrovými pilíři.<ref name="p12" /> Hradicí konstrukcí je ocelová klapka o výšce 3,30 metru.<ref name="p12" /> Jez vytvořil plavební hloubku 3,5 metru,<ref name="p12" /> rozdíl hladin je 2,4 metru.<ref name="mjez" /> Pod řekou prochází 90 metrů dlouhá obslužná štola, jejíž strop má tloušťku 115 centimetrů.<ref name="p12" /> |
||
Plocha vzdutí je 74,2 ha,<ref name=mjez /> objem zadržené vody 1,73 milionu m³<ref name=mjez /> (0,7 milionu m³<ref name=tourism>[http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=126159&lng=1 Vodní nádrž Modřany], Turistické regiony ČR, 30. 3. 2005, Veronika Schindlerová</ref>), délka vzdutí je 9 |
Plocha vzdutí je 74,2 ha,<ref name="mjez" /> objem zadržené vody 1,73 milionu m³<ref name="mjez" /> (0,7 milionu m³<ref name="tourism">[http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=126159&lng=1 Vodní nádrž Modřany], Turistické regiony ČR, 30. 3. 2005, Veronika Schindlerová</ref>), délka vzdutí je 9 km.<ref name="tourism" /> |
||
== Elektrárna == |
== Elektrárna == |
||
Malá vodní elektrárna má nominální výkon 1,62 MW.<ref name=p12 /> Elektrárna má tři přímoproudé kolenové turbíny, každá z nich má [[hltnost]] 30 m³/s a výkon 1,62 MW.<ref name=mjez /> |
Malá vodní elektrárna má nominální výkon 1,62 MW.<ref name="p12" /> Elektrárna má tři přímoproudé kolenové turbíny, každá z nich má [[hltnost]] 30 m³/s a výkon 1,62 MW.<ref name="mjez" /> |
||
== Plavební komory == |
== Plavební komory == |
||
Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.<ref>[http://www.atlasceska.cz/praha/plavebni-komora-modrany/ Plavební komora Modřany], Atlas Česka</ref> |
Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.<ref>[http://www.atlasceska.cz/praha/plavebni-komora-modrany/ Plavební komora Modřany], Atlas Česka</ref> |
||
Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky [[Státní plavební správa|Státní plavební správy]] celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. [[Malé plavidlo|Malá plavidla]] se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m³/s a vyšším.<ref name=vyhlaska>[http://www.pvl.cz/vodni_dila/vodni_cesta/plavebni_vyhlaska.html?lang=cs Plavební vyhláška č. 1/2006 Státní plavební správy ze dne 26.dubna 2006 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě.]</ref> |
Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky [[Státní plavební správa|Státní plavební správy]] celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. [[Malé plavidlo|Malá plavidla]] se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m³/s a vyšším.<ref name="vyhlaska">[http://www.pvl.cz/vodni_dila/vodni_cesta/plavebni_vyhlaska.html?lang=cs Plavební vyhláška č. 1/2006 Státní plavební správy ze dne 26.dubna 2006 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě.]</ref> |
||
Objem přepravného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun ročně. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období mezi 1307 (rok 2002) a 2633 (rok 2007) ročně.<ref name=rocenka07>[http://tsk-praha.cz/wps/wcm/static/rocenky/rocenka07/udi-rocenka-2007-cz.pdf Ročenka dopravy, Praha 2007], Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77</ref> |
Objem přepravného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun ročně. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období mezi 1307 (rok 2002) a 2633 (rok 2007) ročně.<ref name="rocenka07">[http://tsk-praha.cz/wps/wcm/static/rocenky/rocenka07/udi-rocenka-2007-cz.pdf Ročenka dopravy, Praha 2007], Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77</ref> |
||
Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865.<ref name=p12doprava /> Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam,<ref name=p12doprava /> po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů [[Pražská paroplavební společnost|Pražské paroplavební společnosti]] na trase Praha–Slapy. |
Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865.<ref name="p12doprava" /> Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam,<ref name="p12doprava" /> po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů [[Pražská paroplavební společnost|Pražské paroplavební společnosti]] na trase Praha–Slapy. |
||
== Sportovní propust == |
== Sportovní propust == |
||
Při levém břehu je zřízen kanoistický kanál a v jeho závěru retardérová [[propust]], u začátku kanálu je betonové molo. Nad kanálem vede veřejně přístupný můstek na ostrov, který je kanálem tvořen. |
Při levém břehu je zřízen kanoistický kanál a v jeho závěru retardérová [[propust]], u začátku kanálu je betonové molo. Nad kanálem vede veřejně přístupný můstek na ostrov, který je kanálem tvořen. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 14. 7. 2013, 01:58
Zdymadlo Modřany je vodní stupeň na Vltavě v modřanské úžině, na říčním kilometru 66,75, po proudu první a historicky nejnovější zdymadlo na území Prahy. Předchází mu na Vltavě vranská přehrada a následuje zdymadlo Smíchov, vzdutí zasahuje i na Berounku. Modřanské zdymadlo sestává z Modřanského jezu, plavebních komor při pravé straně řeky, sportovní plavební propustě při levém břehu a malé vodní elektárny. Provozovatelem je státní podnik Povodí Vltavy.
Historie
V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26×7 metrů byla vybudována již v roce 1729[1] či 1730, postavil ji inženýr Ferdinand Schor rok po plavební komoře u županovického jezu.[2] Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy.[1] Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala.
Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k radotínskému přístavu, tak k vranské přehradě. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50–70 centimetrů.[3] Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.[3]
Jez byl budován v letech 1979–1987, první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984.[3] Náklady na stavbu činily asi 210 milionů Kčs.[3]
V roce 1979 kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který vedl z Modřan k nádraží Velká Chuchle.[1]
V místě strnadského přívozu se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.[4]
Jez
Jez je dlouhý 87 metrů[3] (81 metrů[5]), má tři pole o šířce 27 metrů, oddělená třímetrovými pilíři.[3] Hradicí konstrukcí je ocelová klapka o výšce 3,30 metru.[3] Jez vytvořil plavební hloubku 3,5 metru,[3] rozdíl hladin je 2,4 metru.[5] Pod řekou prochází 90 metrů dlouhá obslužná štola, jejíž strop má tloušťku 115 centimetrů.[3]
Plocha vzdutí je 74,2 ha,[5] objem zadržené vody 1,73 milionu m³[5] (0,7 milionu m³[6]), délka vzdutí je 9 km.[6]
Elektrárna
Malá vodní elektrárna má nominální výkon 1,62 MW.[3] Elektrárna má tři přímoproudé kolenové turbíny, každá z nich má hltnost 30 m³/s a výkon 1,62 MW.[5]
Plavební komory
Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.[7]
Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky Státní plavební správy celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. Malá plavidla se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m³/s a vyšším.[8]
Objem přepravného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun ročně. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období mezi 1307 (rok 2002) a 2633 (rok 2007) ročně.[9]
Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865.[1] Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam,[1] po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů Pražské paroplavební společnosti na trase Praha–Slapy.
Sportovní propust
Při levém břehu je zřízen kanoistický kanál a v jeho závěru retardérová propust, u začátku kanálu je betonové molo. Nad kanálem vede veřejně přístupný můstek na ostrov, který je kanálem tvořen.
Externí odkazy
Šablona:Geo cz Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdymadlo Modřany na Wikimedia Commons
- Zdymadlo Modřany, Úřad městské části Praha 12, 9. 1. 2007
- Zdymadlo Modřany, Atlas Česka
- Modřanský jez, Atlas Česka
- Plavební komora Modřany, Atlas Česka
- M. Grosman., A. Chlum, N. Kozlová: Zdymadlo Modřany. Praha 1984.
Reference
- ↑ a b c d e Městská část Praha 12 – Doprava
- ↑ Daniel Tocháček: Voroplavba po Vltavě, 5. 12. 1999
- ↑ a b c d e f g h i j Zdymadlo Modřany, web městské části Praha 12, 9. 1. 2007
- ↑ Ladislav Ryšánek: Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou, web obce Vrané nad Vltavou, 2006
- ↑ a b c d e Modřanský jez, Atlas Česka
- ↑ a b Vodní nádrž Modřany, Turistické regiony ČR, 30. 3. 2005, Veronika Schindlerová
- ↑ Plavební komora Modřany, Atlas Česka
- ↑ Plavební vyhláška č. 1/2006 Státní plavební správy ze dne 26.dubna 2006 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě.
- ↑ Ročenka dopravy, Praha 2007, Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77