Nosník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prostý nosník namáhaný ohybem
Animace průběhu ohybového momentu pro nosník na pružném podkladu

Nosník je nosná část nějakého technického díla, která je určena pro přenos sil. Obvykle se jedná o statický přenos silového působení jiných těles, spíše výjimečně se jedná o nějaký typ dynamického namáhání. S pojmem se nejčastěji setkáváme zejména ve stavebnictví a v architektuře u velkých staveb, v oblasti strojnictví pak zejména u velkých strojních zařízení. Nosníkem může být v praxi příčná vzpěra, šikmá výztuha či horizontálně vetknutá konzola apod. Nosníky proto bývají považovány nejčastěji za vodorovné nosné konstrukce, převažujícím statickým namáháním je obvykle ohyb.

Příkladem dynamicky namáhaného nosníku mohou být hřídele točivých strojů.

Zvláštním případem nosníku je také nosník na pružném podkladu, tj. nosník spojitě podložený po celé délce nebo části své délky na pružném podloží (např. na železobetonu, zemině, sněhu atp.). Výjimkou bývá nosný sloup, který obvykle mezi označení nosník nepatří.

Možné způsoby použití[editovat | editovat zdroj]

V praxi se vyskytují různé druhy nosníků:

Druhy nosníků[editovat | editovat zdroj]

Nosníky lze také dělit na přímé nebo křivé a na rovinné nebo prostorové anebo podle materiálu na železobetonové, dřevěné, ocelové atp.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]