Diskuse:Slunce

Může přímý pohled do Slunce poškodit zrak?

Český článek o Slunci ve Wikipedii píše, že "přímý pohled do Slunce může poškodit zrak!". Naopak podle anglického článku je přímý pohled do Slunce bez dalekohledu většinou bezpečný bez hrozby poškození sítnice, ne však s dalekohledem bez použití vhodného filtru. Z čeho vychází varovné tvrzení s vykřičníkem? --Daniel Polanský 15:37, 10. 7. 2006 (UTC)

Editujte s odvahou – Vaše verze je přesnější ;-) PS: vykřičník není potřeba. Petr K. 15:48, 10. 7. 2006 (UTC)

Než začnete editovat s odvahou, poraďte se s očařem. Kratičký pohled IMHO poškodit zdravý zrak nemůže, oči se ostatně z pudu sebezáchovy samy ihned zavřou, ale bude-li ten pohled delší a bude-li se člověk snaži mít otevřené oči, tak IMHO si zrak poškodí. Kromě toho, kdo zrak nemá v pořádku (třeba trpí zánětem spojivek), může svůj zrak pohledem do Slunce ještě zhoršit. --Luděk 15:51, 10. 7. 2006 (UTC)

Ne nemůže.

Přesnost k pozorování Slunce okem

Onen text mi připadá skoro až jako výzva, abychom se koukali pouhýma očima na Slunce, že vlastně o nic nejde. Mám však dost značné pochybnosti a výhrady.

1. Protimluv: "dívat se přímo do Slunce prostým okem po krátkou dobu může být bolestivé ale je obecně bezpečné." a hned následující věta "Přímý pohled do Slunce způsobuje fosfénové vizuální jevy a dočasnou částečnou slepotu."
2. Proč existuje norma 1836, která stanovuje pomůcky pro přímé pozorování Slunce?

Tohle by chtělo opravdu dost dobře doložit odbornou literaturou. Ale osobně se domnívám, že už věty v bodě 1 vyvrací samy sebe. Není byť jen dočasná slepota poškozením zraku, byť jen dočasným? Sice se na Wikipedii nemají psát výsledky vlastnímu výzkumu, ale zkoušel (zkusil by) autor oné informace Slunce takto přímo pozorovat? --Luděk 17:11, 13. 7. 2006 (UTC)

ta první věta by asi měla znít, že není nebezpečné. Předpokládám, že se jedná o popis, kdy se opravdu náhodně někdo podívá do Slunce a pak chvilku nevidí, což mu nezpůsobí žádné trvalé následky. --Li-sung ✉ 17:18, 13. 7. 2006 (UTC)

Já myslím, že o pozorování Slunce by ve Wikipedii mělo být napsáno něco v tomto smyslu *Bezpečné pozorování Slunce --Mirek256 16:24, 14. 7. 2006 (UTC)

Snad. Odkazovaný článek je však ve srovnání s článkem NASA stručný a nediferencující. Nerozlišuje, zda se jedná o pozorování prostým zrakem či dalekohledem. Neříká, jaká je bezpečnost pozorování západu a východu Slunce prostým okem. A používá vyjadřování, které ve vědeckém článku nečekám, jako "filtry vyrobené ze zčernalého filmu z fotoaparátu nebo z pásky z diskety není příliš bezpečné", kde logicky smýšlející autor by použil vyjádření "je nebezpečné" spíš než "není příliš bezpečné". --Daniel Polanský 16:35, 14. 7. 2006 (UTC)

Zdravím. Oddíl o pozorování Slunce okem jsem vytvořil překladem z anglické Wikipedie. Připouštím, že úvodní výroky v překladu i původním článku jsou zavádějící či nepravdivé. Opravil jsem je nyní na základě článku NASA, citovaného v opravě. Omlouvám se za neopatrnost při přebírání materiálu anglické Wikipedie. Také se omlouvám za nešikovné vytvoření sekce referencí; snad je tu nějaký wikipedista, který je bude schopný a ochotný opravit. (Na okraj, podle mě je výraz "je bezpečný" logicky ekvivalentní výrazu "není nebezpečný", s tím, že ten druhý díky využití dvojí záporné formulace patří spíš do společenské konverzace než do encyklopedie.) Ve věci odkazované normy 1836 odhaduji, že se týká filtrů pro pozorování Slunce dalekohledem; opravte mě prosím je-li to jinak. --Daniel Polanský 16:28, 14. 7. 2006 (UTC)

Rád bych nyní požádal Luďka, aby, pokud je s nynějším stavem oddílu spokojen, z něho odstranil označení o pochybnostech. --Daniel Polanský 16:38, 14. 7. 2006 (UTC)

S tou modrou barvou oblohy je to jinak. Obloha rozplyluje přednostně modrou (a fialovou barvu - té je však málo) a proto je během dne modrá. Denní barva slunce je ochuzena o malou část těchto barev. Večer a ráno prochází světlo větší masou vzduchu a proto je barva slunce ochuzena i o zelenou a žlutou barvu, Slunce je červené. Viz večerní duhové barvy oblohy. Nechci Wikipedii editovat přímo, proto vkládám můj názor sem. Děkuji. Přemysl Nedvěd.

Jak dlouho bude ještě slunce pro nás bezpečné

V článku postrádám poměrně významnou informaci o tom, kolik milionů či miliard let bude ještě slunce pro pozemský život bezpečné. --Kirk 16:41, 14. 7. 2006 (UTC)

cca 7 000 000 000 let

myslim že tato informace je pro nás a možná pro homo sapiens sapiens naprosto nevýznamná

Jistě, ale přece jen to člověka víc zahřeje, než kdyby si přečetl, že jen 6 miliard :-) --Packa 18:28, 17. 4. 2007 (UTC)

 jak dlouho bude slunce pro nás bezpečné je těžko odhadnout , ale vzhledem k tomu , že za přibližně 2 mld. let začne docházet k postupnému zvyšování teploty slunce , které se zastaví až za cca  5 mld. let kdy naše slunce "zemře" a stane se bílým trpaslíkem , tak bych bezpečnou dobu pro veškerý život na zemi odhadl na méně než 2 mld. let.Relativně dost času. Do té doby , si bude muset lidstvo najít jinou obyvatelnou planetu , pokud bude chtít přežít. Ale tím boj o přežití taky neskončí....

Nesmysly nemám rád

Diskusi na téma jak dlouho bude Slunce člověku prospěšné považuji za naprosto nesmyslnou a - nebojím se říci - naprosto prostomyslnou i technoktratickou současně ! Já osobně věřím v moudrost přírody, chcete-li, tedy v moudrost Boží. A tak jako příroda jednou rozhodne kdy zemře každý z nás, tak také jednou příroda ukončí existenci celého lidstva. A nejen to, určí i životnost Slunce či celé naší galaxie .... To ale vůbec neznamená, že je příroda vůči lidstvu nepřátelská či zaujatá, to je velmi omezený a technokratický pohled na svět okolo nás, je také značně omezený. Proto ona diskuse nemá žádný pořádný smysl. Stále si někdo hloupě a omezeně myslí že poroučet větru a dešti jest možné, tedy že je možné přírodě jakkoliv poroučet, že je možno Boha kvantifikovat, že je jej možno uplatit, přemluvit, přehlasovat, ukřičet ?? ** Miroslav Josef Kozák, Praha 20.8.2007 v 17:00 hod.

Wikipedie není diskusním fórem. Zde diskutujeme o článku, nikoli o Vaší víře. Váš příspěvek nijak článek nevylepší. --Miraceti ✉ 15:05, 20. 8. 2007 (UTC)

a navíc bůh nemá s přírodou nic společného--Genius920308 14:37, 23. 12. 2007 (UTC)

... no když myslíte ...**--MiroslavJosef 21:49, 30. 1. 2008 (UTC)

Co budeme dělat, až se Země stane neobyvatelnou, ať z jakéhokoliv důvodu, je zajímavá otázka, ovšem zatím bez řešení. Můžeme pouze doufat, že do té doby dostatečně technicky vyspějeme, abysme se přestěhovali jinam. Pokud ne, můžeme ještě taky doufat třeba v reinkarnaci. Ovšem, není jisté, jestli něco takového je. Filozoficky jistě zajímavé téma.

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.