Přeskočit na obsah

Wikipedistka:Hana.Curiosa/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:
První báseň, nyní ztracená, se nazývá ''Constantini bellum adversus Magnentium'' ( ''Válka Konstantina proti Magnentiovi'' ) podle ''Codexu Mutinensis'' . Zabývala se válkou mezi římským císařem [[Constantius II.|Constantiem II.]] a uzurpátorem [[Magnentius|Magnentiem]] . Proba byla zapojena do této války prostřednictvím svého manžela [[Clodius Celsinus Adelphus|Clodia Celsina Adelpha]], který byl ''[[praefectus urbi]]'' Říma v roce 351, že téhož roku přešla Itálie po [[Bitva o Mursa Major|bitvě u Mursa Major]] ze sféry vlivu Magnentia do Constantia. <ref name="lizzitesta2">Lizzi Testa.</ref>
První báseň, nyní ztracená, se nazývá ''Constantini bellum adversus Magnentium'' ( ''Válka Konstantina proti Magnentiovi'' ) podle ''Codexu Mutinensis'' . Zabývala se válkou mezi římským císařem [[Constantius II.|Constantiem II.]] a uzurpátorem [[Magnentius|Magnentiem]] . Proba byla zapojena do této války prostřednictvím svého manžela [[Clodius Celsinus Adelphus|Clodia Celsina Adelpha]], který byl ''[[praefectus urbi]]'' Říma v roce 351, že téhož roku přešla Itálie po [[Bitva o Mursa Major|bitvě u Mursa Major]] ze sféry vlivu Magnentia do Constantia. <ref name="lizzitesta2">Lizzi Testa.</ref>


Existence této první básně je založena na prvních verších druhé básně. Zde Proba odmítá svou první pohanskou skladbu a učenci se domnívají, že pohanská báseň byla zničena podle její vůle. <ref>Jane Stevenson, ''Women Latin Poets'', Oxford University Press, 2005, {{ISBN|0-19-818502-2}}, p. 65.</ref>
Existence této první básně je založena na prvních verších druhé básně. Zde Proba odmítá svou první „pohanskou“ skladbu a učenci se domnívají, že pohanská báseň byla zničena podle její vůle. <ref>Jane Stevenson, ''Women Latin Poets'', Oxford University Press, 2005, {{ISBN|0-19-818502-2}}, p. 65.</ref>


''Cento Vergilianus de laudibus Christi''
''Cento Vergilianus de laudibus Christi''

Verze z 21. 12. 2021, 16:19

„“Faltonia Betitia Proba (c. AD 306/315 – k.ú. 353/366) byl latinský římský křesťanský básník, možná nejstarší křesťanská básnířka, jejíž dílo přežilo. Členka jednoho z nejvlivnějších aristokratických rodů složila ''Cento Vergilianus de laudibus Christi'', cento složené s verši Vergilia přeuspořádanými tak, aby vytvořily epickou báseň zaměřenou na život Ježíše .

== život ==„“

Proba patřil k vlivné rodině 4. století, Petronii Probi . Její otec byl Petronius Probianus, římský konzul v roce 322, zatímco její matka se pravděpodobně jmenovala Demetria. [1] Měla bratra, Petronius Probinus, jmenovaný konzulem v 341; [2] také její děd, Pompeius Probus, byl konzulem v roce 310. [3] Proba se v roce 351 oženil s Clodius Celsinus Adelphus [4] praefectus urbi z Říma, čímž vytvořil pouto s mocným rodem Anicia . Měli nejméně dva syny, Quinta Clodius Hermogenianus Olybrius a Faltonius Probus Alypius, kteří se stali vysokými císařskými důstojníky. Měla také vnučku Aniciu Faltonii Proba, dceru Olybria a Tirrania Anicia Juliana .

Její rodina byla pohanská, ale Proba konvertovala ke křesťanství, když byla dospělá, což ovlivnilo jejího manžela a její syny, kteří konvertovali po ní. Proba zemřel před Celsinem. Pravděpodobně byla pohřbena se svým manželem v bazilice di Sant'Anastasia al Palatino v Římě, kde byl až do 16. století jejich pohřební nápis, [5] později se přestěhoval do Villa Borghese, než zmizel. Pouto mezi Proba a tohoto kostela může souviset Svaté Anastázie, který pravděpodobně patřil k gens Anicia: Proba a Celsinus mohly získat čest být pohřben reklamní sanctos (vedle hrobu světce), z důvodu konkrétního úcty z Anicii pro tohoto světce. [6]

dílo

Dvě básně jsou přičítány „Proba“, a pouze jeden je existující . Většina moderních vědců identifikuje Faltonii Betitia Proba jako autorku těchto děl, přičemž další možnou identifikací je její neteř Anicia Faltonia Proba . [7]

První báseň, nyní ztracená, se nazývá Constantini bellum adversus Magnentium ( Válka Konstantina proti Magnentiovi ) podle Codexu Mutinensis . Zabývala se válkou mezi římským císařem Constantiem II. a uzurpátorem Magnentiem . Proba byla zapojena do této války prostřednictvím svého manžela Clodia Celsina Adelpha, který byl praefectus urbi Říma v roce 351, že téhož roku přešla Itálie po bitvě u Mursa Major ze sféry vlivu Magnentia do Constantia. [8]

Existence této první básně je založena na prvních verších druhé básně. Zde Proba odmítá svou první „pohanskou“ skladbu a učenci se domnívají, že pohanská báseň byla zničena podle její vůle. [9]

Cento Vergilianus de laudibus Christi

Proba's most famous work is a Virgilian centoŠablona:Emdasha patchwork of verses extracted from several works of Virgil, with minimal modificationsŠablona:Emdashentitled Cento Vergilianus de laudibus Christi (A Virgilian Cento Concerning the Glory of Christ). The 694 lines are divided into a proemium with invocation (lines 1–55), episodes from the Old Testament (lines 56-345), episodes from the New Testament (lines 346–688), and an epilogue (lines 689–694).[10]


xxxx


Faltonia Betitia Proba (c. AD 306/315 – c. 353/366) was a Latin Roman Christian poet, perhaps the earliest female Christian poet whose work survives. A member of one of the most influential aristocratic families, she composed the Cento Vergilianus de laudibus Christi, a cento composed with verses by Virgil re-ordered to form an epic poem centred on the life of Jesus.

Obsah

  • 1Life
  • 2Works
    • 2.1Constantini bellum adversus Magnentium
    • 2.2Cento Vergilianus de laudibus Christi
  • 3References
    • 3.1Citations
    • 3.2Bibliography
  • 4External links

Life[editovat zdroj]

Proba belonged to an influential family of the 4th century, the Petronii Probi. Her father was Petronius Probianus, Roman consul in 322, while her mother was probably called Demetria. She had a brother, Petronius Probinus, appointed consul in 341; also her grandfather, Pompeius Probus, had been a consul, in 310. Proba married Clodius Celsinus Adelphus, praefectus urbi of Rome in 351, thus creating a bond with the powerful gens Anicia. They had at least two sons, Quintus Clodius Hermogenianus Olybrius and Faltonius Probus Alypius, who became high imperial officers. She also had a granddaughter Anicia Faltonia Proba, daughter of Olybrius and Tirrania Anicia Juliana.

Her family was pagan, but Proba converted to Christianity when she was an adult, influencing her husband and her sons, who converted after her. Proba died before Celsinus. She was probably buried with her husband in the Basilica di Sant'Anastasia al Palatino in Rome, where, until the 16th century, there was their funerary inscription, later moved to Villa Borghese before disappearing. The bond between Proba and this church might be related to Saint Anastasia, who probably belonged to the gens Anicia: Proba and Celsinus could have received the honour of being buried ad sanctos (next to the tomb of a saint), because of the particular veneration of the Anicii for this saint.

With her husband she owned the Horti Aciliorum at Rome, on the Pincian Hill.

Works[editovat zdroj]

Two poems are attributed to "Proba", and only one is extant. Most modern scholars identify Faltonia Betitia Proba as the author of these works, with the other possible identification being her niece Anicia Faltonia Proba.

Constantini bellum adversus Magnentium[editovat zdroj]

The first poem, now lost, is called Constantini bellum adversus Magnentium (The War of Constantine against Magnentius) by the Codex Mutinensis. It dealt with the war between Roman Emperor Constantius II and the usurper Magnentius. Proba was involved to this war through her husband Clodius Celsinus Adelphus, who had been praefectus urbi of Rome in 351, that the same year Italy passed from the sphere of influence of Magnentius to Constantius after the Battle of Mursa Major.

The existence of this first poem is based on the first verses of the second poem. Here Proba rejects her first Pagan composition, and scholars think that the Pagan poem was destroyed according to her will.

Cento Vergilianus de laudibus Christi[editovat zdroj]

Main article: Cento Vergilianus de laudibus Christi

Proba's most famous work is a Virgilian cento—a patchwork of verses extracted from several works of Virgil, with minimal modifications—entitled Cento Vergilianus de laudibus Christi (A Virgilian Cento Concerning the Glory of Christ). The 694 lines are divided into a proemium with invocation (lines 1–55), episodes from the Old Testament (lines 56-345), episodes from the New Testament (lines 346–688), and an epilogue (lines 689–694).

References[editovat zdroj]

Citations[editovat zdroj]

  1. ^ Fassina.
  2. ^ Anthony Wagner, "Pedigree and Progress – Essays in the genealogical interpretation of history, Phillimore, London, (1975) Pedigree 22, page 180
  3. ^
  4. ^ Michele Renee Salzman, On Roman time: the codex-calendar of 354 and the rhythms of urban life in late antiquity University of California Press, 1990, ISBN 0-520-06566-2, p. 229.
  5. ^ CIL VI, 1712.
  6. ^ Skočit nahoru k:a b Lizzi Testa.
  7. ^ Samuel Ball Platner, "Horti Aciliorum", A Topographical Dictionary of Ancient Rome, Oxford University Press, 1929.
  8. ^ Green 1995, p. 551.
  9. ^ Jane Stevenson, Women Latin Poets, Oxford University Press, 2005, ISBN 0-19-818502-2, p. 65.
  10. ^

Bibliography[editovat zdroj]

External links[editovat zdroj]

  • "Proba/Faltonia Betitia Proba (c. 322–c. 370)" by Dorothy Disse
  1. ↑ Fassina.
  2. ↑ Anthony Wagner, "Pedigree and Progress – Essays in the genealogical interpretation of history, Phillimore, London, (1975) Pedigree 22, page 180
  3. ↑ Šablona:CathEncy
  4. ↑ Michele Renee Salzman, On Roman time: the codex-calendar of 354 and the rhythms of urban life in late antiquity University of California Press, 1990, ISBN 0-520-06566-2, p. 229.
  5. ↑ Šablona:CIL.
  6. ↑ Lizzi Testa.
  7. ↑ Green 1995, p. 551.
  8. ↑ Lizzi Testa.
  9. ↑ Jane Stevenson, Women Latin Poets, Oxford University Press, 2005, ISBN 0-19-818502-2, p. 65.
  10. ↑ ARBEA, Antonio. El Carmen Sacrum de Faltonia Betitia Proba, la Primera Poetisa Cristiana [online]. Pontifical Catholic University of Chile [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedistka:Hana.Curiosa/Pískoviště&oldid=20748013“