Beketovova řada kovů: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám ca, en, es, fa, fi, hr, no, pl, uk
takhle se to má psát
značka: vyprázdnění
Řádek 1: Řádek 1:
Hele jděte do prdele, jo?
[[Soubor:Beketov01.jpg|thumb|[[Nikolaj Nikolajevič Beketov]]]]
'''Beketovova řada kovů''' je řada kovů, vytvořená významným [[rusko|ruským]] fyzikálním [[chemik]]em [[Nikolaj Nikolajevič Beketov|N. N. Beketovem]], řadí [[kov]]y dle hodnot jejich standardního [[redox potenciál|elektrodového potenciálu]] (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k [[vodík]]ové [[elektroda|elektrodě]]). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich [[oxidace|oxidačně]] – [[redukce|redukčních]] vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ''ušlechtilé'' a ''neušlechtilé''.

== Rozdělení kovů dle Beketova ==
Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:
{|class="wikitable"
!kov
!elektrodový potenciál Eº/[[volt|V]]
|-
|[[lithium]]
|−3.0401
|-
|[[cesium]]
|−3.026
|-
|[[rubidium]]
|−2.98
|-
|[[draslík]]
|−2.931
|-
|[[barium]]
|−2.912
|-
|[[stroncium]]
|−2.899
|-
|[[vápník]]
|−2.868
|-
|[[sodík]]
|−2.71
|-
|[[hořčík]]
|−2.372
|-
|[[beryllium]]
|−1.85
|-
|[[hliník]]
|−1.66
|-
|[[titan (prvek)|titan]]
|−1.63
|-
|[[mangan]]
|−1.185
|-
|[[zinek]]
|−0.7618
|-
|[[Chrom|chróm]]
|−0.74
|-
|[[železo]]
|−0.44
|-
|[[kadmium]]
|−0.40
|-
|[[indium]]
|−0.34
|-
|[[thallium]]
|−0.34
|-
|[[kobalt]]
|−0.28
|-
|[[nikl]]
|−0.25
|-
|[[cín]]
|−0.13
|-
|[[olovo]]
|−0.13
|-
|[[vodík]]
|0
|-
|[[měď]]
| +0.159
|-
|[[bismut]]
| +0.2
|-
|[[osmium]]
| ?
|-
|[[ruthenium]]
| +0.300
|-
|[[stříbro]]
| +0.7996
|-
|[[rtuť]]
| +0.80
|-
|[[platina]]
| +1.188
|-
|[[zlato]]
| +1.52
|}

Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (záporný elektrodový potenciál) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (kladný potenciál). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[chemické reakce|reakcí]] kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s [[kyselina]]mi.

=== Reakce kovů s kyselinami ===
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
<br />

2 Na + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → H<sub>2</sub> + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>

2 Na + 2H<sub>2</sub>O → H<sub>2</sub> + 2 Na<sup>+</sup> + 2 OH<sup>-</sup>
(kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z [[voda|vody]])

Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:

CuO + H<sub>2</sub> → Cu + H<sub>2</sub>O

=== Reakce kovů mezi sebou ===
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:

2 Na + ZnSO<sub>4</sub> → Zn + Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>

Zn + CuSO<sub>4</sub> → Cu + ZnSO<sub>4</sub>

[[Kategorie:Kovy| ]]

[[ca:Sèrie galvànica]]
[[en:Galvanic series]]
[[es:Serie galvánica]]
[[fa:سری گالوانیک]]
[[fi:Metallien sähkökemiallinen jännitesarja]]
[[hr:Voltin niz]]
[[no:Spenningsrekke]]
[[pl:Szereg napięciowy metali]]
[[sk:Elektrochemický rad napätia kovov]]
[[uk:Електрохімічний ряд напруг]]

Verze z 27. 11. 2012, 19:08

Hele jděte do prdele, jo?