Lignin: Porovnání verzí
m r2.5.1) (robot přidal: ro:Lignină |
m →Chemické složení ligninu: typos |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická [[amorfní látka]]. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to [[p-kumaryl alkohol]], [[koniferyl alkohol]] a [[sinapyl alkohol]]. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur [[etherová vazba|etherovými vazbami]] nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na [[polysacharidy]]. |
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická [[amorfní látka]]. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to [[p-kumaryl alkohol]], [[koniferyl alkohol]] a [[sinapyl alkohol]]. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur [[etherová vazba|etherovými vazbami]] nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na [[polysacharidy]]. |
||
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. [[celulóza]]. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a |
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. [[celulóza]]. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi. |
||
* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin |
* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin |
||
: |
: Označovány jako ''guajacyl ligniny'' |
||
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %) |
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %) |
||
* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin |
* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin |
||
: |
: Označován jako ''guajacyl-syringylové ligniny'' |
||
: — [[koniferyl alkohol]] + [[synapil alkohol]] — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu [[dřevina|dřeviny]] |
: — [[koniferyl alkohol]] + [[synapil alkohol]] — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu [[dřevina|dřeviny]] |
||
Verze z 15. 6. 2011, 00:39
Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
Funkce ligninu v organismu dřeviny
Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.
Chemické složení ligninu
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumaryl alkohol, koniferyl alkohol a sinapyl alkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
- Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
- Označovány jako guajacyl ligniny
- — koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
- Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
- Označován jako guajacyl-syringylové ligniny
- — koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny
Syntéza ligninu
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v Golgiho aparátu a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejem mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.[1]
Vliv tepla na lignin
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla.
Reference
- ↑ Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996