Baskřídlovka: Porovnání verzí
oprava odkazu |
m robot změnil: es:Bombardino barítono; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Rozsah == |
== Rozsah == |
||
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka zní však o [[nona|nonu]] níže, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je |
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]] (tenorová baskřídlovka zní však o [[nona|nonu]] níže, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže - schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá stejný nátrubek jako na [[pozoun]], proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu. |
||
== Druhy baskřídlovek == |
== Druhy baskřídlovek == |
||
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton ([[eufonium]]) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou<ref>http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ |
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton ([[eufonium]]) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou<ref>http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ (cz)</ref> ''(používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B (jenže znějí o [[oktáva|oktávu]] níže, proto předpona "bas"), zatímco eufonium je psáno v basovém klíči)''. |
||
=== Tenor === |
=== Tenor === |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Příbuzné nástroje == |
== Příbuzné nástroje == |
||
* [[Eufonium]] |
|||
*[[Eufonium]] |
|||
*[[Křídlovka]] |
* [[Křídlovka]] |
||
*[[Tuba]] |
* [[Tuba]] |
||
*[[Wagnerova tuba]] |
* [[Wagnerova tuba]] |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references/> |
||
[[Kategorie:Žesťové nástroje]] |
[[Kategorie:Žesťové nástroje]] |
||
Řádek 34: | Řádek 33: | ||
[[de:Baritonhorn]] |
[[de:Baritonhorn]] |
||
[[en:Baritone horn]] |
[[en:Baritone horn]] |
||
[[es: |
[[es:Bombardino barítono]] |
||
[[fi:Baritonitorvi]] |
[[fi:Baritonitorvi]] |
||
[[fy:Bariton]] |
[[fy:Bariton]] |
Verze z 5. 11. 2009, 11:57
Baskřídlovka je trubkovitý žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba a v drtivé většině případů laděna v B.
Rozsah
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka zní však o nonu níže, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže - schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá stejný nátrubek jako na pozoun, proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Druhy baskřídlovek
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou[1] (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco eufonium je psáno v basovém klíči).
Tenor
"Tenorový roh" (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Eufonium hraje v hlubších polohách, má širší menzuru a notace je v basovém klíči.
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.