Menševici: Porovnání verzí
m a ještě jedno typo |
m další mírné rozšíření |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:Mensevikii.jpg|thumb|Pavel Axelrod, [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]] |
[[Image:Mensevikii.jpg|thumb|Pavel Axelrod, [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]] |
||
'''Menševici''' je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce |
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Valentinovič Plechanov|Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Georgijevič Cereteli|Cerereli]] a [[Nikolaj Semjonovič Čcheidze|Čcheidze]]. |
||
Neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] byli menševici pronásledováni a posléze i zakázáni. V [[Gruzie|Gruzii]] během [[Ruská občanská válka|občanské války]] jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala. |
|||
{{Pahýl - politická strana}} |
{{Pahýl - politická strana}} |
Verze z 10. 8. 2009, 23:02
Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), která se utvořila v roce 1903. Zůstali blíže klasickému marxismu, proletářskou revoluci v Rusku podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem Lenina si zformovali vlastní frakci bolševiků. Obě frakce měly po roce 1907 fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli Julij Martov a Georgij Plechanov, později i Cerereli a Čcheidze.
Neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po říjnové revoluci v roce 1917 byli menševici pronásledováni a posléze i zakázáni. V Gruzii během občanské války jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.