Matematická indukce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:


Typický důkaz indukcí se skládá ze dvou kroků:
Typický důkaz indukcí se skládá ze dvou kroků:
*''První krok'': V tomto kroku se dokáže, že tvrzení platí pro ''n'' = 1.
*''První krok'': V tomto kroku se dokáže, že tvrzení platí pro nejmenší přirozené číslo ''n'' nikoliv pro n=1, nemusí vždy obecně platit.
*''Indukční krok'': Ukážeme, že ''pokud'' tvrzení platí pro ''n'' = ''m'', ''pak'' platí i pro ''n'' = ''m + 1'' (Část následující bezprostředně po ''pokud'' se někdy nazývá ''indukční předpoklad'').
*''Indukční krok'': Ukážeme, že ''pokud'' tvrzení platí pro ''n'' = ''m'', ''pak'' platí i pro ''n'' = ''m + 1'' (Část následující bezprostředně po ''pokud'' se někdy nazývá ''indukční předpoklad'').
Princip matematické indukce pak již říká, že tvrzení platí pro každé ''n''.
Princip matematické indukce pak již říká, že tvrzení platí pro každé ''n''.

Verze z 12. 5. 2009, 20:01

Tento článek je o metodě matematického důkazu. O způsobu logického uvažování pojednává článek Indukce (logika).

Matematická indukce je metoda dokazování matematických vět a tvrzení, která se používá, pokud chceme ukázat, že dané tvrzení platí pro všechna přirozená čísla, případně jinou, předem danou nekonečnou posloupnost. Typicky se užívá k důkazům těch tvrzení o přirozených číslech, u nichž je snadné ověřit, že pro číslo 1 platí, a zároveň lze platnost pro každé dané n převést v konečně mnoha krocích na platnost pro 1 s tím, že počet těchto kroků s rostoucím n také roste.

Princip důkazu indukcí

Typický důkaz indukcí se skládá ze dvou kroků:

  • První krok: V tomto kroku se dokáže, že tvrzení platí pro nejmenší přirozené číslo n nikoliv pro n=1, nemusí vždy obecně platit.
  • Indukční krok: Ukážeme, že pokud tvrzení platí pro n = m, pak platí i pro n = m + 1 (Část následující bezprostředně po pokud se někdy nazývá indukční předpoklad).

Princip matematické indukce pak již říká, že tvrzení platí pro každé n.

Často se v prvním kroku dokazuje, že tvrzení platí pro n = 0. Tento způsob je zcela ekvivalentní.

Tento postup se někdy přirovnává k dominu. Obě tyto části jsou totiž podobné dominovému efektu:

  • Spadne první kostka domina.
  • Pokud spadne nějaká kostka domina, spadne i její nejbližší soused.

Výsledkem potom je, že spadnou všechny kostky.

Příklad

Mějme následující tvrzení: Pro všechna přirozená platí

Důkaz

První krok

Nejdříve zkontrolujeme, zda tvrzení platí pro n = 1. Zřejmě ano, jelikož součet prvních 1 přirozených čísel je 1 a 1(1 + 1)/2=1.

Indukční krok

Nyní chceme ukázat, že pokud tvrzení platí pro n = m, platí i pro n = m + 1. Tj. platí-li tvrzení, píšeme-li v něm všude m místo n, pak platí také píšeme-li v něm všude m + 1 místo n.

Předpokládejme tedy, že pro n = m tvrzení platí, čili

Přičtením m + 1 k oběma stranám této rovnice dostaneme

což se rovná

Máme tedy

To je ale přesně tvrzení pro n = m + 1. Dokázali jsme, že je pravdivé, pokud je pravdivé tvrzení pro n = m.

Shrnutí

Tvrzení tedy platí pro všechna přirozená čísla, jelikož:

  • Platí pro 1.
  • Jestliže platí pro 1, platí i pro 2.
  • Jestliže platí pro 2, platí i pro 3.
  • Jestliže platí pro 3, platí i pro 4.

Související články

Šablona:Portál Matematika

Šablona:Pahýl - matematika

Šablona:Link FA