Paratext: Porovnání verzí
duplicita zdrojů |
m doplnění šablony {{Wikifikovat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Wikifikovat}} |
|||
'''Paratexty''' |
'''Paratexty''' (tzv. sekundární texty) jsou příslušenstvím knižního i mimoknižního prostoru, v němž se odehrává proces literární, resp. knižní komunikace. Podle místa výskytu lze rozlišit paratexty na vnější (tzv. epitexty) a vnitřní (tzv. peritexty). |
||
'''Epitexty''' (též |
'''Epitexty''' (též vnější paratexty, mimoknižní paratexty, sekundární mimoknižní texty, mimoknižní ne-texty) jsou všechny sekundární texty, které existují v okolí knihy a vstupují do procesu literární komunikace mezi autorem a příjemcem textu. |
||
'''Peritexty''' (též vnitřní paratexty, |
'''Peritexty''' (též vnitřní paratexty, knižní paratexty, sekundární knižní texty, knižní ne-texty) obklopují či vyplňují primární text v jeho bezprostřední blízkosti, tj. jsou součástí knihy jako fyzického celku (např. titul, jméno autora, záložkový text, předmluva a doslov, poznámka, obsah, propagační a reklamní texty). |
||
Oba typy paratextů |
Oba typy paratextů se dále člení: |
||
- |
- na verbální (např. titul díla, záložkové texty, předmluva a doslov, poznámky) a neverbální (např. formát, ediční řada, písmo, papír) paratexty, |
||
- |
- na veřejné (např. titul, jméno autora, tištěné věnování, prolog, epilog, komentáře či záložkové texty) a privátní (např. rukopisné věnování či rukou dopisované poznámky) paratexty, |
||
- |
- na autorské (např. autorská předmluva, autorská poznámka, titul, motto), vydavatelské (např. ediční poznámka, záložkový text, doslov, texty s technickými a vydavatelskými údaji) a mediátorské (např. anotace knihovny, reklamy obchodu) paratexty. |
||
== Zdroje == |
== Zdroje == |
||
*Genette, G.: Seuils. Paris 1987. |
* Genette, G.: Seuils. Paris 1987. |
||
*Müllerová,L.: Knižní marketing. Olomouc 2012. |
* Müllerová,L.: Knižní marketing. Olomouc 2012. |
||
*Müllerová, L.: Paratexty a česká nakladatelství (knižní strategie v 90. letech 20. století). LITTERAE 2010. |
* Müllerová, L.: Paratexty a česká nakladatelství (knižní strategie v 90. letech 20. století). LITTERAE 2010. |
||
* |
* |
||
*http://litterae.mypage.cz/ |
* http://litterae.mypage.cz/ |
||
{{Portály|Literatura}} |
{{Portály|Literatura}} |
||
[[Kategorie:Literatura]] |
[[Kategorie:Literatura]] |
Verze z 28. 1. 2019, 11:59
Paratexty (tzv. sekundární texty) jsou příslušenstvím knižního i mimoknižního prostoru, v němž se odehrává proces literární, resp. knižní komunikace. Podle místa výskytu lze rozlišit paratexty na vnější (tzv. epitexty) a vnitřní (tzv. peritexty).
Epitexty (též vnější paratexty, mimoknižní paratexty, sekundární mimoknižní texty, mimoknižní ne-texty) jsou všechny sekundární texty, které existují v okolí knihy a vstupují do procesu literární komunikace mezi autorem a příjemcem textu.
Peritexty (též vnitřní paratexty, knižní paratexty, sekundární knižní texty, knižní ne-texty) obklopují či vyplňují primární text v jeho bezprostřední blízkosti, tj. jsou součástí knihy jako fyzického celku (např. titul, jméno autora, záložkový text, předmluva a doslov, poznámka, obsah, propagační a reklamní texty).
Oba typy paratextů se dále člení:
- na verbální (např. titul díla, záložkové texty, předmluva a doslov, poznámky) a neverbální (např. formát, ediční řada, písmo, papír) paratexty,
- na veřejné (např. titul, jméno autora, tištěné věnování, prolog, epilog, komentáře či záložkové texty) a privátní (např. rukopisné věnování či rukou dopisované poznámky) paratexty,
- na autorské (např. autorská předmluva, autorská poznámka, titul, motto), vydavatelské (např. ediční poznámka, záložkový text, doslov, texty s technickými a vydavatelskými údaji) a mediátorské (např. anotace knihovny, reklamy obchodu) paratexty.
Zdroje
- Genette, G.: Seuils. Paris 1987.
- Müllerová,L.: Knižní marketing. Olomouc 2012.
- Müllerová, L.: Paratexty a česká nakladatelství (knižní strategie v 90. letech 20. století). LITTERAE 2010.
- http://litterae.mypage.cz/