Horečka

Horečka je označení stavu, kdy se tělesná teplota organismu zvýší nad obvyklý stav (u člověka cca 36-37 stupňů Celsia). Zvýšení tělesné teploty na základě příliš vysoké teploty okolního prostředí (přehřátí, hypertermie) se za horečku nepovažuje.

Horečka je zpravidla projev (příznak) onemocnění či jiného chorobného stavu, není však sama nemocí. Naopak jde o určitý léčebný proces, neboť zvýšení tělesné teploty zvyšuje rychlost a sílu imunitní odpovědi a omezuje efektivitu množení některých patogenů. Horečka je však též zároveň pro organismus značně vysilující, neboť změna teploty mění rychlost některých biochemických reakcí - klade vyšší nároky na udržování homeostázy, urychluje opotřebovávání některých organických molekul etc. Pokud tělesná teplota překročí určitou hranici, začíná mít destruktivní silné účinky na organismus. Za horní hranici, kterou dokáže lidský organismus ještě přežít, se považuje teplota 41,9 stupňů Celsia.

Z výše uvedených důvodů na jedné straně není vhodné násilně snižovat každou horečku a omezovat tak léčebné procesy organismu, na druhé straně je důležité učinit kroky ke snížení horečky, která přesáhne určitou hodnotu (často se udává 39 stupňů) či výrazné horečky, která trvá příliš dlouho.