Přeskočit na obsah

Sklon ke spotřebě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sklon ke spotřebě rozdělujeme na průměrný sklon ke spotřebě a mezní sklon ke spotřebě. Mezní sklon ke spotřebě (marginal propensity to consume – MPC) je definován jako dodatečný přírůstek spotřeby způsobený jednotkovou změnou disponibilního důchodu. Průměrný sklon ke spotřebě (average propensity to consume – APC) je definován jako podíl spotřeby a disponibilního důchodu. Autorem konceptu sklonu ke spotřebě je John Maynard Keynes.

Autor konceptu sklonu ke spotřebě John Maynard Keynes

Matematické pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Mezní sklon ke spotřebě

[editovat | editovat zdroj]

Mezní sklon ke spotřebě lze exaktně vyjádřit jako , kde označuje spotřebu a označuje disponibilní důchod. Platí .

Průměrný sklon ke spotřebě

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný sklon ke spotřebě lze exaktně definovat jako , kde označuje spotřebu a označuje disponibilní důchod.

Mezní sklon ke spotřebě a multiplikátor

[editovat | editovat zdroj]

Vztah mezi MPC a multiplikátorem

[editovat | editovat zdroj]
Mezní sklon ke spotřebě

V ekonomice je velikost multiplikátoru závislá na sklonu ke spotřebě. Multiplikátor totiž roste s rostoucí hodnotou sklonu ke spotřebě. Vztah mezi velikostí multiplikátoru a velikostí mezního sklonu ke spotřebě budeme ilustrovat na příkladu dvousektorové ekonomiky, kdy se v ekonomice nalézají pouze dva subjekty – domácnosti a firmy. Začneme se vztahem , kdy je změna důchodu způsobena pouze změnou spotřeby a změnou investic. Nyní označíme a pokračujeme v úpravě. Dostáváme vztah , po kterém přejdeme k finálnímu tvaru .

Mezní sklon k úsporám

[editovat | editovat zdroj]

Analogické odvození by následovalo, pokud bychom použili mezní sklon k úsporám (marginal propensity to save), pro který platí reciproký vztah . Multiplikátor klesá s rostoucí hodnotou mezního sklonu k úsporám. Platí .

Interpretace

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je hodnota multiplikátoru jednotková, tedy pokud platí , pak to znamená, že celý přírůstek důchodu je uspořen a nic není spotřebováno. Platí tedy a . Pokud hodnota multiplikátoru roste nade všechny meze, pak tento stav implikuje fakt, že celý přírůstek důchodu je spotřebován a žádná jeho část není uspořena. Platí tedy a . Oba zmíněné scénáře jsou spíše teoretického a hypotetického rázu nežli pozorovaná reality. Hodnoty multiplikátoru se tedy pohybují mezi jedničkou a nekonečnem.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Cahlík, T., Hlaváček, M. a Seidler, J. (2010). Makroekonomie. (1. vyd.). Praha: Karolinum. ISBN 978-80-2461-906-4.
  • Holman, R. (2010). Makroekonomie. (2. vyd.). Praha: Nakladatelství C. H. Beck. ISBN 978-80-7179-861-3.

Související články

[editovat | editovat zdroj]