Přeskočit na obsah

Sklízeč bavlny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sklízeč bavlny (ang.: cotton harvester, něm.: Baumwollernter) je zemědělský stroj určený ke sklizni bavlny ze zralých tobolek bavlníku.[1]

Z historie

[editovat | editovat zdroj]

První patent na sklizňový stroj byl přihlášen v USA v roce 1850. V následujících téměř sto letech se zkoušely v USA i jinde aparáty např. na principu odsávání vláken, objímek nebo mechanických prstů nabitých statickou elektřinou, mechanického trhání celých tobolek aj.[2] [3] Teprve ve 40. letech 20. století se však začaly vyrábět sklízeče sériově. Nejstarší dochovaný výrobek pochází z roku 1943 z USA. Je to jeden ze 30 vřetenových sklizňových strojů, které přišly v tom roce na trh.[4] V 21. století se vedle vřetenových (spindle-type) sériově vyrábějí jen trhací stroje (stripping-type).[5] V roce 2022 se odhadoval celosvětový výnos z prodeje bavlnářských sklizňových strojů na 1,2 miliardy USD. Stroje nabízelo 25 výrobců, k 6 nejdůležitějším se počítaly 4 firmy z Číny a po 1 z USA a z Turecka.[6]

Typy sklizňových strojů

[editovat | editovat zdroj]

Vřetenový stroj (spindle-type) pracuje na principu ozubených vřeten otáčejících se kolem vlastní osy na rotujícím hřídeli. Vlákna bavlny se ovíjejí kolem vřeten, rotující válečky je zčesávají a z těch jsou (většinou) pneumaticky dopravovány do sběrného koše.[5]

Trhací stroj (stripping-type) má jako hlavní pracovní orgán dvojici válečků nebo mechanický prst, kterými trhá chomáče bavlny z otevřených i (zčásti) pootevřených tobolek. Novější stroje jsou stavěny jako kombajny vybavené rozvolňovacím/čisticím zařízením (field cleaning), do kterého se pneumaticky odvádějí trhané chomáče bavlny. Čistič sestává (většinou) ze dvou válců s pilkovým potahem a roštem, na válce se nasávají chomáče bavlny a rozvolňují třením o rošt. Pod rošty válců vypadává z bavlny asi 50 % nežádoucích příměsí (slupky tobolek, odřezky stonků a pod).[7]

Vlastnosti sklizňových strojů

[editovat | editovat zdroj]

Stroje se stavějí v několika variantách pro současnou sklizeň jednoho až dvanácti řádků bavlníků. Stroje mohou projíždět rychlostí až do 9 km/hod (bez negativního vlivu rychlosti na kvalitu vlákna).

Trhací stroj je ekonomicky výhodný pro relativně nižší sklizeň a kratší bavlníky (asi pod 80 cm), z bavlny od vřetenového sklizeče se dá vyrobit až o 10 % čistější příze.

Obsah nečistot v nevyzrněné bavlně: ruční sklizeň 1-5 %, vřetenový stroj 5-10%, trhací stroj 10-30 %

V USA byla např. v roce 2010 na pořízení vřetenového stroje nutná částka řádově 1 milion USD, cca dvojnásobek oproti investici do trhacího stroje, návratnost investice byla u obou typů cca 1000-2000 USD/hektar sklizené plochy. S trhacím strojem se v té době v USA sklízela cca ¼ bavlny.[8] [9]

Galerie sklízečů

[editovat | editovat zdroj]
  1. cotton harvester [online]. Britanica, 2023 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mechanical Cotton Picker [online]. Economic History, 2023 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Commerce Reports, Bureau of Foreign and Domestic Commerce 1923, dibgit. University ofMinnesota 2017
  4. International Harvester Mechanical Cotton Picking Machine [online]. National Museum of American History, 2017-04-14 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Harvesting/picking of cotton [online]. Textile School, 2022-09-08 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Cotton Picker Market Size [online]. Transparency Market Research, 2022-10-12 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Stripper Harvesting [online]. Cotton Incorporated, 2010 [cit. 2023-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-08. (anglicky) 
  8. Cotton Stripper Harvester Evaluation [online]. Clemson University Clemson, 2013 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Development of High -Capacity Extractor Cleaner, ASABE 2009, ISSN 2151-0032

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jabran/Chauhan: Cotton Production, Wiley Blackwell 2020, ISBN 9781119385493, str. 158–161

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]