Zobrazení zdroje stránky Seznam slovníků cizích slov v češtině

'''Slovník cizích slov''' je typ [[Výkladový slovník|výkladového slovníku]], který se nesnaží pokrýt celou slovní zásobu, ale jen její méně používanou či známou část. Je podobný terminologickým slovníkům, které jsou ale zaměřeny oborově.

{| class="wikitable sortable"
|+
!Autor
!Název
!Rok vydání
!Počet stran
!Nakladatel
!Pozn.
|-
|[[Věra Petráčková]] a [[Jiří Kraus]]
|[[Akademický slovník cizích slov]]
|1995
|834
|[[Academia]]
|100 000 hesel
Vyšlo i na cd
|-
|[[Vilém Pech]]
|Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání
|1948
|809
|[[Kvasnička a Hampl]]
|70 000 hesel
|-
|[[Lumír Klimeš]]
|Slovník cizích slov 
|1981 
|790 
|[[Státní pedagogické nakladatelství|SPN]]
|Více než 20 000 hesel
|-
|[[Karel Tauš]]
|Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin
|1946
|738
|[[Karel Jelínek]]
|9000
|-
|kolektiv autorů
|Slovník cizích slov
|2000
|710
|[[Ottovo nakladatelství]]
|30 000 hesel
|-
|[[Roman Mikuláš]], překlad Ilona Balkó
|Školní slovník cizích slov
|2007
|584
|Vydavateľstvo Príroda
|24 000 hesel, překlad slovenského Školského slovníku cudzích slov
|-
|Jan Kubišta, [[Ladislav Rejman]]
|Slovník cizích slov
|1956
|505
|SPN
|
|-
|Ladislav Šípek
|Slovník cizích slov: příručná kniha pro veškery třídy společenské
|1896
|596
|[[Edvard Beaufort]]
|Je rozšířením slovníčku cizích slov od stejného autora z 1892 (viz též)
|-
|Karel Václavík a&nbsp;kol.
|Praktický slovník cizích slov / Slovník cizích slov do kapsy
|2007, 2011, 2017
|461
|[[XYZ (nakladatelství)|XYZ]]
|
|-
|Bedřich Klenot
|Slovník cizojazyčných slov a úsloví v češtině se vyskytujících s dodatkem jmen osobních a místních
|1922, 1930
|426
|[[Jindřich Bačkovský]]
|[https://ndk.cz/view/uuid:a508f460-6745-11e5-b605-005056827e52?page=uuid:26b68c00-7300-11e5-954e-5ef3fc9ae867 (Kramerius)]
|-
|[[Ladislav Rejman]]
|Slovník cizích slov
|1966
|416
|SPN
|24 000 hesel
|-
|Otakar Šetka
|Nový slovník cizích slov v moderní češtině
|1935, 1946
|415
|[[Jindřich Lorenz]]
|
|-
|[[Vilém Pech]]
|Slovník cizích slov, rčení a zkratek ve spisovné a hovorové češtině
|1937
|406
|[[Kvasnička a Hampl]]
|
|-
|[[Josef Rank]]
|Kapesní slovník novinářský v němž se nacházejí zvláště slova z cizích jazykův
|1862
|368
|[[Ignác Leopold Kober|I L Kober]]
|[https://www.ndk.cz/view/uuid:f0c3a2f0-80b2-11dd-9c9a-000d606f5dc6?page=uuid:03773a30-8133-11e7-b92d-005056827e51 (Kramerius)]
|-
|kolektiv autorů
|Kapesní slovník cizích slov
|2009
|368
|Ottovo nakladatelství
|5 000 hesel
|-
|
|Slovník cizích slov
|1996, 2006, 2013, ...
|367
|[[Encyklopedický dům]], Plot, Dialog
|Vydán vícekrát mj. jako sl. ciz. slov ''pro nové století.''
|-
|Jaroslava Staňková
|Malý slovník cizích slov
|1992
|360
|Montanex
|takřka kolibří velikost
|-
|[[Jiří Haller (bohemista)|Jiří Haller]]
|Kapesní slovník cizích slov
|1954, 1956
|316
|[[Státní pedagogické nakladatelství|SPN]]
|
|-
|Matěj Barták a&nbsp;kol.
|Kapesní slovník cizích slov pro 21. století
|2008
|303
|Plot
|10 000 hesel
|-
|[[Karel Kučera (jazykovědec)|Karel Kučera]]
|Cizí slova: Výběrový slovník
|1978
|272
|[[Mladá fronta]]
|
|-
|Ladislav Šípek-Rozpakovský
|Slovníček cizích slov. ''Příruční kniha pro všechny třídy společenské, zvláště pro úřadníky, studující, obchodníky, živnostníky, čtenáře novin atd''.
|1892
|261
|Vydavatelstvo časopisu Českých Zájmů
|Roku 1896 vyšla rozšířená verze (viz též)
|-
|František Borovský-Ruth
|Novinářský slovník: ''slov cizojazyčných, jež vyskytují se v&nbsp;knihách, listech denních i v obecném hovoru, ze všech odvětví života, věd a umění''
|1899, ca1910
|176, 257
|Rudolf Storch
|[https://ndk.cz/view/uuid:0aaa1f10-7d01-11e7-b92d-005056827e51?page=uuid:f56a07d0-9346-11e7-a9a4-005056827e51 (Kramerius)]
|-
|František V. Pokorný
|Naučný slovníček ''příruční knížka vysvětlující význam cizích slov a poučující stručně o vědomostech obecných''
|1906, 1922, 1937, 1941
|232 (3. vyd.)
|Nový Lid
|
|-
|Bohumil Kočí
|Cizojazyčný slovník
|1923
|232
|Nákladem J. Bř. Hůrky
|
|-
|[[Karel Vorovka starší|Karel Vorovka]]
|Abecední vyhledavač slov českých i cizích: ''slovník slov cizojazyčných s jejich českými významy, jakož i slov českých v&nbsp;příčině jejich pravopisu, ohýbání i správného užívání''
|1894
|220
|Bursík a [[František Kohout (knihkupec)|Kohout]]
|[https://ndk.cz/view/uuid:03663c10-fcc9-11dc-9c6a-000d606f5dc6?page=uuid:7b5a7ae0-0049-11e8-816d-5ef3fc9bb22f (Kramerius)]
|-
|Ladislav Rejman
|Kapesní slovník cizích slov
|1971
|200
|SPN
|6000 hesel
|-
|Vladimír Doutlík
|Pravopisný slovník ''Pořádá a dělí na 30.000 slov v češtině''
|1947
|200
|Jaroslav Tožička
|Psán pro základní školy a širokou veřejnost
|-
|B. R. (Rudolf Bačkovský{{Poznámka|1=Dle záznamu v [https://aleph.nkp.cz/F/JVBI4SQ9REEYHYB7J3HVNA1PMPFES914456S8KYK48Y8SR5AMU-03261?func=full-set-set&set_number=284290&set_entry=000033&format=999 katalogu Národní Knihovny]. Také autor dalších slovníků v edici Dr. Bačkovského korunových slovníčků cizích řečí.}})
|Slovníček cizích slov v češtině
|ca1922
|195
|František Bačkovský
|Malý, kapesní formát
|-
|Václav Cháb
|Slovník cizích slov: 10.000 hesel mezinárodních slov ze všech oborů lidského vědění s vystižnými (sic) českými překlady, umožňujícími nahrazovat cizí slova správnými českými výrazy
|1940
|192
|[[Josef Hokr]]
|10 000 hesel
|-
|J Sedmera
|Malý tlumočník ''Slovníček cizích slov''
|(neuvedeno)
|80
|(neuvedeno)
|
|-
|[[Julie Šupichová]]
|Slovníček cizích slov pro mládež
|1944
|64
|[[Antonín Dědourek]]
|24. svazek sbírky školských příruček
|}

== Další příbuzné slovníky ==
{| class="wikitable"
|+
!Autor
!Název
!Rok vydání
!Počet stran
!Nakladatel
!Pozn.
|-
|Jaroslava Staňková
|Malý slovník cizích slov
|2001
|
|[[Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana|Knihovna a tiskárna pro nevidomé]]
|Slovník cizích slov v [[Braillovo písmo|hmatovém písmu]] v 11&nbsp;svazcích.
|-
|Peter Oravec
|Obrátený slovník cudzích slov
|2007
|1060
|Epos
|Slovensky. Pro běžná slova ukazuje jejich cizí ekvivalenty.
|-
|[[Patrik Ouředník]]
|[[Šmírbuch jazyka českého]]
|1988, 1992, 2005, 2016
|426, 538
|
|
|-
|Jan Hugo
|Slovník nespisovné češtiny
|2020
|528
|Maxdorf
|
|-
|[[Jan Kaňka]]
|Ukazatel správné češtiny v obchodním životě (se seznamem cizích slov.)
|1927
|239
|Ústřední svaz československých průmyslníků
|Příloha pro [[Slovník obchodně technický, účetní a daňový]] (11 svazků). Soustředí se na ukázání českých ekvivalentů cizích slov používaných  obchodu.
|-
|[[Johann Christoph Adelung|Johann Adelung]] a [[Ladislav Jan Pospíšil|Ladislav Pospíšil]]
|Nový kapesní, cizojazyčný Slowník
|1853
|320
|Ladislav Pospíšil v Trutnově
|Obsahuje cizí slovo následované německým vysvětlením a pak stejným vysvětlením v češtině. Obsahuje 5000 hesel. Německý název je Neues Taschen-Fremdwörterbuch.
|}

== Slovníky odvozené ==
Ve tvorbě slovníků je docela časté přebírání materiálu z předcházejících děl. Tyto slovníky však přidávají jen velmi málo nového materiálu:
{| class="wikitable"
|+
!Autor
!Název
!Rok vydání
!Počet stran
!Nakladatelství
!Pozn.
|-
|Kolektiv
|Velký slovník cizích slov
|2008
|807
|nakladatelství Pali
|Odvozeno z [[Akademický slovník cizích slov|Akademického slovníku cizích slov]]. Část hesel je upravena. 20 000 hesel
|-
|Jiří Linhart a kolektiv
|Slovník cizích slov pro nové století
|2007, 2013
|416
|Dialog
|30 000 hesel. Odvozeno od Slovníku cizích slov vydaného [[Encyklopedický dům|Encyklopedickým domem]]
|-
|(neuveden)
|Slovník cizích slov
|1992
|287
|Fin
|[[Kolibří vydání|Kolibří velikost]]. Odvozeno od slovníku Lumíra Klimeše
|}
[[Soubor:Slovniky-cizich-slov.jpg|náhled|Slovníky na obrázku:<br/>
• Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954 <br/>
• František V. Pokorný, Naučný slovníček 1922
• Slovník cizích slov, nakladatelství Fin 1992<br/>
• Kapesní slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2009<br/>
• Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956<br/>
• Josef Rank, Kapesní slovník novinářský 1862<br/>
• Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2000<br/>
• Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966<br/>
• Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček, Slovník cizích slov 1998<br/>
• Slovník cizích slov pro nové století, Jiří Linhart 2007 <br/>
• Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1995<br/>
• Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948<br/>
• Věra Petráčková a Jiří Kraus, Nový akademický slovník cizích slov 2006<br/>
]]


== Příklady hesel ==
Karel Václavík, Slovník cizích slov do kapsy, 2021, XYZ:

* '''altruistický''' nezištný, lidumilný
* '''altruismus, altruizmus''' nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
* '''buržoazie''' '''1.''' městské obyvatelstvo v době feudalismu; '''2.''' třetí stav; '''3.''' kapitalisté

Kapesní slovník cizích slov, 2009, Ottovo nakladatelství:

* '''altruismus''', láska k lidem, nesobeckost

Slovník cizích slov, 2000, Ottovo nakladatelství:

* ''(altruismus ani buržoazie nejsou uvedeny)''

Roman Mikuláš, Školní slovník cizích slov, 2007, Priroda:

* '''altruista''' -y ''m (lat)'' lidumil
* '''altruistický''' ''(lat)'' lidumilný, nezištný, nesobecký
* '''altruizmus''' -mu ''m (lat.)'' nesobecké, nezištné jednání

Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček a kol. Slovník cizích slov 1996. Ukázka z vydání Encyklopedický dům 1998:

* '''altruismus'''  →altruizmus
* '''altruistický,''' nezištný, lidumilný
* '''altruizmus, altruismus''' — nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
* '''buržoazie, buržoasie''' — městské obyvatelstvo; třetí stav; kapitalisté

Věra Petráčková a Jiří Kraus, [[Akademický slovník cizích slov]] 1995. Ukázka z vydání Academia 2006:
* '''altruizmus, altruismus''', -mu {{Popisek|m|rod mužský}} {{Popisek|<l>|z latiny}} nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých jako mravní princip (op. egoizmus).
*'''buržoazie''', -e ž {{Popisek|<f>|z francouzštiny}} '''1.''' (pův. ve franc. prostředí) sociální vrstva složená ze zámožnějšího městského obyvatelstva, měšťanstvo, měšťanský stav
** '''2''' marx. vládnoucí „třída“ kapit. společnosti vlastnící výr. prostředky; buržoazní příd.: ''b. revoluce; b. stát;'' '''buržoazně''' přísl.
Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1981, ukázka z 5. přepracovaného vydání 1995:

* '''altruismus''' {{Popisek|[-iz-]|výslovnost}} i '''altruizmus''' m. ({{Popisek|2. j. -mu|2. pád jednotného čísla)}}) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. sobectví, egoismus ↓) 
*'''buržoazie''' {{Popisek|ž.|rod ženský}} měšťanstvo, zvl. zámožné, tzv. třetí stav; proti aristokratickým výsadám prosazovala b. rovnost všech občanů před zákonem, tj. politický a hospodářský liberalismus; v socialist. ideologii třídní protiklad proletariátu 
Karel Kučera, Cizí slova, 1978

* '''altruismus''' /it. ''altrui'' „cizí, jiný, druhý“/ nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch jiných lidí | opak: ''egoismus''
* ''(buržoazie není uvedena)''
Ladislav Rejman, Kapesní slovník cizích slov, 1971:

* '''altruismus''' [-trujiz-] ''m'' nesobecký, laskavý vztah k druhému člověku; láska k bližnímu
* '''buržoazie''' ''ž'' měšťácká třída, měšťáctvo, vládnoucí třída v kapitalistické společnosti

Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1966:

* '''altruismus''' [-trujiz-] ''m'' láska k bližnímu, nezištný a laskavý vztah k druhému člověku n. lidem, nesobeckost; '''altruista''' ''m'' nesobecký člověk, člověk s dobrým vztahem k druhým lidem (''op''. egoista)
* '''buržoazie''' ''ž'' ''polit.'' měšťáctvo; za feudalismu městské obyvatelstvo (na rozdíl od šlechty a duchovenstva); za kapitalismu vládnoucí třída, vlastnící hlavní výrobní prostředky na základě soukromého vlastnictví, vykořisťující námezdní práci proletariátu; tvoří ji velcí, střední a drobní kapitalisté; '''monopolistická b.''' ve vyspělých kapitalistických zemích vytváří finanční oligarchii; '''národní b'''. v bývalých koloniálních a závislých zemích se za určitých podmínek zapojuje do osvobozeneckého boje a protiimperialistické fronty

Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1956:

* '''altruismus''' [-trujiz-] '''''m''''' cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu, nesobeckost (''op''. egoismus, sobectví); '''altruista ''m''''' kdo přeje druhému, nesobecký člověk (''op.'' egoista, sobec); '''altruistický''' [-tyc-] nesobecký; hlásající altruismus (''op. egoistický, sobecký)''
* '''buržoa,''' -oy ''m'' měšťák; kapitalista, nepřítel pracující třídy; ''pejor''. člověk zastaralých, nepokrokových názorů, šosák, zpátečník; '''buržosazie''' [-zie] '''''ž''''' měšťáctvo; kdysi název společenské vrstvy městského obyvatelstva na rozdíl od šlechty a duchovenstva, nyní společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitál. vlastnictví, vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti, zámožnější konservativnější vrstvy obyvatelstva vůbec, měšťáci; '''buržoazní''' [-zni], '''buržoastický''' [-tyc-] měšťácký; vykořisťovatelský

Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov, 1954:

* '''altruismus''' [-trujiz-] ''m'' cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu (op. egoismus); '''altruista''' ''m'' kdo miluje své bližní; '''altruistický''' [-styc-] cítící s jinými lidmi, s bližními
* '''buržoa''', -oy ''m pův.'' měšťan; měšťák; nepřítel pracující třídy, kapitalista; '''buržoasie''' [-zije] ''ž'' vládnoucí třída v kapitalistické společnosti, měšťáctvo; '''buržoasní''' [-zní] měšťácký; vykořisťovatelský

Vilém Pech, Velký slovník cizích slov, 1948:

* '''altruism(us)''' {{Popisek|l.|z latiny}} nesobecká láska k bližnímu a jednání podle ní; '''altruista''' nesobecký člověk
* '''buržoa''' {{Popisek|fr.|z francouzštiny}}, '''buržuj''' {{Popisek|r.|z ruštiny}} (vulgárně '''buržoust''') měšťan, občan, měšťák; blahobytník; '''buržoasie''' ({{Popisek|<nowiki>s=z</nowiki>|výslovnost}}), '''buržoasmus''' měšťáctvo; '''buržoasní''' příslušný k buržoasii; '''buržoastický''', '''buržoustský''', '''buržujský''' měšťácký; blahobytný.
Karel Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1946:

* '''Altruismus''' (lat.) – láska k druhým lidem, nesobecká láska, zásada že napřed máme dbáti prospěchu druhých a pak teprve vlastního, osobního, což dokáže jen skutečný '''altruista''' – nesobecký člověk.
* '''Buržoasie''' (z franc. bourgeoisie) – měšťáctví, měšťanstvo, pak pohodlný, bezstarostný a jen o svůj majetek opírající se stav, společenská třída, opak třídy dělné, proletariátu. V ruštině '''buržuj''', u nás lidově '''buržoust''' – měšťák, bohatý nadutec, budižkničemu, nabob.

Julie Šupichová, Slovníček cizích slov pro mládež, 1944:

* '''altruista''' – člověk, který nemyslí jenom na sebe, nýbrž také na své bližní.
* (slovo buržoazie není uvedeno)

Otakar Šetka, Nový slovník cizích slov v moderní češtině, 1935:

* '''altruis|mus''' ''it.'' žití pro jiné, lidumilství, opak egoismu. '''-ta, -tický''' člověk nesobecký, pečující o jiné, nezištný.
* '''bourgeois''' (''buržoa'') ''f.'' měšťák, měšťácký; {{Popisek|P|lidové rčení}} buržoust; druh písma prostřední velikosti. '''-ie''' (''zi) f.'' měšťáctvo, střední stav, šosáci, buržoazie.
* '''buržoa''' viz bourgeois = rus. '''buržuj'''.

Bedřich Klenot, Slovník cizojazyčných slov a úsloví, 1922:

* '''altruismus''', vl, žití pro jiné, láska k jiným, lidumilství, opak egoismu

* '''altruista''', osoba pečující o jiné, jiným blahodárná, nezištná
* '''bougerois''' (buržoá), f, měšťák, měšťácký; také tolik co borgis; viz toto
* '''borgis''' (borží), f, druh písma prostřední velikosti
* '''bourgeoisie''' (buržoazí), f, měšťanstvo, stav střední, šosáci
František V. Pokorný, Naučný slovníček, 1922:

* '''altruismus''', {{Popisek|it.|italsky}}, vzájemnost, láska k bližnímu; opak egoismu.
* '''bourgeois''' (buržoa), {{Popisek|fr.|francouzsky}} měšťák. Bourgeoisie (buržoazí), měšťáctvo (hlavně kapitalistické, stojící proti dělnictvu).

František Borovský-Ruth, Novinářský slovník, ca 1910: 

* '''altruismus''' lidumilství, protiva sobectví
* '''burgeous''' (v. buržoa), měšťan, '''burgeoisie''', měšťanstvo;
Ladislav Šípek, Slovník cizích slov, Příručná kniha pro veškery třídy společenské, 1896.

* ''(altruismus není uveden)''
* '''Bourgeois''' (buržo''à),'' fr., měšťan, měšťák, zákazník; bourgeoisie (buržoazí), střední třídy společenské, měšťanstvo.

Karel Vorovka, Abecední vyhledavač slov českých i cizích, 1894:

* ''(altruismus není uveden)''
* bourgeois, fr. (buržo''a'') měšťan; druh liter tiskových (ob. borgis); bourgeoisie, střední stav, měšťanstvo.

Josef Rank, Kapesní slovník novinářský, 1862:

* ''(altruismus není uveden)''
* '''Bourg''', fr. (z něm. ''Burg''), městys; -''eois'' (buržoa), fr., měšťan; 2. druh drobného písma; -''eoisie'' (buržoazí), fr., měšťanstvo, měšťáctvo.

=== Pro srovnání hesla z slovníků češtiny ===

===== [[Akademický slovník současné češtiny]] =====
'''altruismus''' [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩ 

'''altruizmus''' [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩  

nesobecký způsob myšlení nebo cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých lidí jako mravní princip. op. egoismus, egoizmus, sobectví: 

* {{Malé|vrozený altruismus}}
* {{Malé|předstíraný altruismus}}
* {{Malé|Jedná z čirého altruismu.}}
* {{Malé|Humanitární pomoc by měla být výrazem čistého altruismu. }}

'''buržoazie''' [buržoazɪje] (2. j. -ie) podstatné jméno rodu ženského ⟨fr.⟩ histor. 

'''1.''' (od přelomu 15. a 16. století do 1. pol. 20. století) sociální vrstva složená ze zámožnějšího zejména městského obyvatelstva, průmyslníků a finančníků, měšťanstvo:

* {{Malé|průmyslová buržoazie}}
* {{Malé|drobná / střední buržoazie}}
* {{Malé|příslušník vysoké buržoazie}}
* {{Malé|Po porážce Napoleona se ve společnosti postupně prosadila ekonomicky silná buržoazie.}}
* {{Malé|Rozhodující moc se v železářském průmyslu v průběhu 19. století přesunula do rukou velkopodnikatelů z řad obchodní a bankovní buržoazie. }}

2. (v marxistickém pojetí) vládnoucí třída kapitalistické společnosti vlastnící výrobní prostředky:

* {{Malé|třídní konflikt proletariátu a buržoazie}}
* {{Malé|V 19. století se společnost dělila na nesmiřitelné tábory buržoazie a dělnictva.}}

==== [[Slovník spisovného jazyka českého]] ====
'''altruismus''' [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) ''nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí'' (op. egoismus, sobectví)

'''buržoasie''' [-zi-], '''buržoazie''' (dř. ps. též bourgeoisie), -e ž. (z fr.) '''1.''' ''společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitalistického vlastnictví; vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti; měšťáctvo'': {{Malé|Goethe, představitel rodící se německé b. (Šal.)}}: mladá česká b. třicátých let; pokrokové vrstvy b.; rozmach b.; liberální b.; nacionální b.; nadvláda, diktatura b.; třídní boj mezi b-í a proletariátem; porážka b. v socialistické revoluci: vyšší, střední, drobná b.; venkovská b. zámožnější, konzervativní vrstva obyvatelstva venkova '''2.''' ''(ve feudální společnosti) obyvatelé měst vůbec; měšťanstvo, stav měšťanský (vedle šlechty a duchovenstva)''

===== [[Příruční slovník jazyka českého]] =====
'''altruismus, altruism''', -ismu m. ''cítění ve prospěch bližního (op. egoismus).'' {{Malé|Tak jednou jsme rokovali s prof. Masarykem o altruismu a egoismu jako pružinách lidské činnosti. [[Jan Herben|Herb]]}}

'''buržoasie''' (vysl. -zije) -e f. ''zámožnější třída městského obyvatelstva (op. dělnictvo, proletariát)''. 

* {{Malé|Přiživoval se mezi studenty, v buržoasii, mezi umělci, novináři. Kun.}}
* {{Malé|Zastávaje se šlechty, o „proletariátu“ mluví Palacký docela ve smyslu tehdejších zastánců buržoasie. Mas. }}
* {{Malé|V buržoasii je právě tak málo smyslu pro snahy ryze umělecké jako pro vzlet etický. Ben}}

== Poznámky ==
{{Poznámky}}

== Literatura ==

* {{Citace monografie
| příjmení = Večerka
| jméno = Radoslav
| příjmení2 = Hladká
| jméno2 = Zdeňka
| titul = [[Nový encyklopedický slovník češtiny]]
| rok vydání = 2016
| kapitola = Slovníky češtiny
| url kapitoly = https://www.czechency.org/slovnik/SLOVN%C3%8DKY%20%C4%8CE%C5%A0TINY
| isbn = 9788074224812
}}

== Související články ==

=== Slovníky češtiny ===

* [[Příruční slovník jazyka českého]]
* [[Slovník spisovného jazyka českého]]
* [[Akademický slovník současné češtiny]]

=== O slovnících ===

* [[Slovník]]
* [[Etymologický slovník]]
* [[Tezaurus]]
* [[Seznam českých encyklopedií]]
{{Čeština}}{{Česká encyklopedistika}}
[[Kategorie:Slovníky]]
[[Kategorie:Lingvistická díla o češtině]]
__BEZOBSAHU__