Senný nálev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Senný nálev po dvou týdnech od zalití

Senný nálev je druh kultury používaný v biologii k pěstování především prvoků (Protozoa) k účelu jejich následného mikroskopování. Jednoduchost jeho přípravy a úspěšnost následného pozorování z něho činí velice vhodnou pomůcku pro laboratorní práce ve školách.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Kmen nálevníků, pocházející ze skupiny prvoků (Protozoa), dokáže tvořit takzvané cysty. Jde o zapouzdření prvoka, který tak dokáže přečkat nehostinné podmínky včetně úplného vyschnutí. Tyto cysty se nacházejí všude v okolí a pokud se podmínky stanou příznivými prvok opět "ožije", tedy přejde z klidového stadia cysty a začne vykonávat opět všechny životní funkce. Po odebrání vzorku půdy nebo rostlin, kde lze výskyt cyst předpokládat, je možné obnovením příznivých podmínek prvoky uměle "probudit" a poté pozorovat.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se používá větší zavařovací sklenice s víkem, do se nasype na dno hlína, rostlinný materiál (jako právě nejčastěji seno) či kombinaci obojího. Tato směs se poté zalije jakoukoli vodou z přírodního zdroje, respektive nejlépe buď rybniční vodou, vodou z kaluží či jinou hnilobnou stojatou vodu. Sklenice nesmí být uzavřená, mohlo by se stát, že nálev shnije natolik, že zde nebudou žádní nálevníci, nýbrž jenom shluky anaerobních bakterií. Pokud by sklenice byla zcela uzavřená, stalo by se, že by nálevníci nemohli "ožít", bohužel to se nedá říct o bakteriích, které vodu zamoří a znemožní budoucí odběr a pozorování eukaryot. Je doporučené skladovat nálev v teple a na světle. Za 3–4 dny začne nálev zahnívat a do týdne se objeví první nálevníci. Nálev je dobré nechat v kultivaci po 3-5 týdnů.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poté, co nálev dostatečně dlouho stál, je možné pipetou nabrat vodu a kapku umístit na podložní sklíčko a i v jednoduchém světelném mikroskopu sledovat živé nálevníky. Typicky se v nálevu vyskytuje druh trepka velká – podlouhlý obrvený prvok, ale také druhy jako bobovka, vejcovka, mrskavka, vířenka ale i měňavka a jiní. Je nutné si uvědomit, že vzniklý nálev je sukcesním společenstvem a tedy že se složení populace v něm stále vyvíjí a směřuje ke klimaxu, tedy počet jedinců jednotlivých druhů je proměnlivý v čase.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Malečková H. (1996): Kultury prvoků ve výuce biologie na středních školách – 79 p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno].
  • Altman A. et Lišková E. (1979): Praktikum ze zoologie. SPN Praha, 336 pp.
  • Kunst et al. (1954): Zoologické praktikum. Nakladatelství ČSAV, Praha, 376 pp.