Sendvič (laminát)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sendvičový kompozit, zkráceně sendvič je zvláštní druh kompozitu, který sestává ze dvou vnějších vrstev překrývajících mezivrstvu (jádro). Vnější vrstvy jsou obvykle tenké, ale pevné, vnitřní vrstva, tzv. distanční, je tlustší, zpravidla méně pevná, lehká hmota nebo struktura.

Schéma konstrukce sendvičového panelu s voštinovým jádrem

Na schematickém nákresu vpravo je A sendvičový panel, B obě vnější vrstvy a C voštinové jádro sendviče.

Sendvič se liší od jednoduchých laminátů[1][pozn. 1]

  • složením (u laminátu jsou v principu dvě ploché vrstvy slepeny vrstvou pryskyřice)
  • tuhostí – až trojnásobně vyšší
  • hmotností - cca polovina váhy laminátu
  • isolačními schopnostmi – až dvojnásobné

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Sendvičové střešní a stěnové panely s jádrem z PUR pěny
Protipožární panely s jádrem z minerální vaty
Laťovka
Hliníkový pěnový sendvič

Sendvičové kompozity jsou využívány v různých oblastech. Několik příkladů:

  • voštinové dveře - vnější vrstvy obvykle z různých dřevitých materiálů (dýha, sololit, překližka…), používají se však i jiné tenkovrstvé deskové materiály, jádro z papírové voštiny, výhodou je nízká hmotnost, nevýhodou horší útlum zvuku,
  • sendvičové tepelně izolační panely - vnější vrstvy z ocelového nebo hliníkového plechu, tepelně izolační jádro z polyuretanové nebo polystyrenové pěny, případně z minerální vaty, použití na stěny a střechy průmyslových hal, chladicí a mrazicí boxy, panely s minerální vatou i jako protipožární,
  • laťovka - vnější vrstvy z kvalitní dýhy, jádro z latěk z měkkého dřeva, do poloviny 20. století nejběžnější materiál pro výrobu nábytku, je výrazně lehčí než dřevotříska, lze tvořit oblé tvary, menší spotřeba pojiva, ale oproti dřevotřísce náročnější výroba,
  • hliníkový pěnový sendvič s jádrem z pěnového hliníku, vyrábí se buď lepením lícních vrstev na jádro, nebo v dokonalejší formě přímým litím, kdy se okrajové vrstvy vytvářejí zároveň s pěnovým jádrem.
  • kompozitní hliníkové desky - vnější vrsrvy z tenkého hliníkového plechu (od 0,12 mm), jádro z polyethylenu, celková tloušťka od 2 mm, jsou výrazně lehčí a přitom houževnatější než plech stejné tloušťky a zároveň odolné proti UV záření,
  • vlnitá lepenka - zvlněný papír vlepený mezi dvě vrstvy hladkého kartonu, je výrazně tužší na ohyb než použitý papír, ale stále relativně lehká, kromě běžného použití v obalové technice se někdy používá i jako konstrukční materiál.

Princip působení sil[editovat | editovat zdroj]

Na vnější vrstvy sendviče působí tažné a tlakové síly, zatímco distanční materiál musí udržovat velikost průřezu a čelit smykovému zatížení.

Výchozí materiály na výrobu sendvičových kompozitů[editovat | editovat zdroj]

Na vnější vrstvy sendvičů se nejčastěji používají lamináty vyztužené skleněnými nebo uhlíkovými vlákny, pro některé účely také kovové fólie.

Mezivrstva může být např. z voštin, z lehkého dřeva nebo z polymerních pěn (PVC, PU aj.)

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Sendvič s jádrem z polystyrenové pěny

Na vnější vrstvu kompozitu (např. laminát ze skleněných vláken) se nanáší pryskyřice, na kterou se pokládá a přitlačí jádro sendviče. Po několika sekundách se pryskyřice rozpustí a následuje napojení horní vnější vrstvy. Aby se dosáhlo optimálního spojení jednotlivých vrstev, prochází kompozit zařízením s vakuovým vakem, hydraulickým lisem nebo autoklávem.[2][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Sériově se vyrábí kompozity s tloušťkou mezi 1 a cca 100 mm, hmotnost může být až pod 40 g/m².[3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Použití sendvičových kompozitů je velmi mnohostranné - od trupu lodí, letadel a automobilů přes konstrukční díly ve stavebnictví k rotorům větrných elektráren. Laminární kompozity se často používají zejména tam, kde je požadována odolnost proti korozi a abrazi.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Proslulý britský víceúčelový bojový letoun z druhé světové války de Havilland DH.98 Mosquito měl některé části konstrukce vyrobeny z dřevěného sendvičového kompozitu s jádrem z velmi lehkého balzového dřeva. Kromě základní výhody, jíž je nízká hmotnost, umožnilo použití dřeva ušetřit nedostatkové kovové materiály.[5]

Sluneční sonda NASA Parker Solar Probe je před extrémním zářením v blízkosti Slunce chráněna tepelným štítem s jádrem z uhlíkové pěny, které je z obou stran kryto vrstvou uhlík-uhlíkového kompozitu.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Není zřejmé, ke kterému materiálu z citovaného katalogu se uvedené vlastnosti vztahují

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katalog 2005. Kapitola Sandwichmaterialien, s. 30-37. lange-ritter.de [online]. Lange+Ritter, 2005 [cit. 2024-03-05]. S. 30-37. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-05. (německy) 
  2. Konpozitní sendvič [online]. Dental Care, 2014-09-22 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 
  3. Kompozitní panel [online]. Zenit, 2022 [cit. 2022-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-31. 
  4. Review on Sandwich Composite and their Applications [online]. Science Direct, 2019-08-08 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CASTANIE, Bruno; BOUVET, Christophe; GINOT, Malo. Review of composite sandwich structure in aeronautic applications. S. 100004. Composites Part C: Open Access [online]. Elsevier, 2020-08. Roč. 1, s. 100004. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jcomc.2020.100004. 
  6. Cutting-Edge Heat Shield Installed on NASA’s Parker Solar Probe. NASA Scientific Visualization Studio [online]. NASA's Goddard Space Flight Center, 2018-07-05 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]