Selská vzpoura 1775
| Selská vzpoura 1775 / Sedláci | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Michal Vitanovský |
| Rok vzniku | 1987 |
| Datum odhalení | 1989 |
| Popis | |
| Výška | 240 cm |
| Šířka | 70 cm |
| Materiál | pískovec |
| Umístění | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′45,77″ s. š., 14°39′20,66″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Selská vzpoura 1775,[1][2] případně Sedláci[3][4] je pískovcové sousoší skupinky nevolníků z potlačeného povstání roku 1775 v parku u zámku Konopiště. Vytvořil ho v roce 1987 český medailér a sochař Michal Vitanovský (* 1946) ve spolupráci s Aloisem Holíkem (1940–1996) a architektem Jiřím Veselým (* 1946).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na konopišťském panství proběhlo několik povstání. V roce 1626 utlačovaní poddaní povstali proti majiteli Pavlu Michnovi z Vacínova (kolem 1580–1632).
Toto sousoší však připomíná nevolnické povstání v roce 1775, kdy zámek a okolí vlastnil rod Vrtbů. Po smrti Františka Václava z Vrtby (1724–1762) panství spravovala do roku 1785[6] za nezletilého syna Františka Josefa z Vrtby (1759–1830), jímž rod vymřel po meči, vdova Marie Anna z Klenového, znovu provdaná za irského hraběte O´Kelly. Ředitelem panství byl tehdy Josef Ignác Schaller, podle dobových dokumentů bezohledný člověk. V 70. letech 18. století zavládl v Čechách po opakované neúrodě hlad a bída. K tomu se ještě stupňovaly robotní povinnosti. Nespokojení poddaní se chytli falešné zprávy o zrušení roboty a 18. července 1775 večer se snažili proniknout do zámku a domnělý patent získat. Panští myslivci začali na zástup rebelů střílet, pět sedláků zemřelo na místě, další dva podlehli zraněním o nějakou dobu později. Následující den dorazily vojenské posily a povstání bylo rozehnáno. Usmrcení účastníci rebelie byli pohřbeni při zdi hřbitova u kostela sv. Filipa a Jakuba ve Chvojnu. Hraběnka O´Kelly nechala na památku zmařených životů zbudovat pod zámkem křížovou cestu. Strůjci vzpoury Bartoloměj Škvor z Kozmic, Václav Nádvorník z Petroupimi, šenkýř Václav Novák z Kozmic a kovář Párys z Kozmic měli být odsouzeni na smrt oběšením, ale Marie Terezie tresty zmírnila a po nějaké době se vrátili domů.[7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Sousoší se nachází v parku jihozápadně od zámku, kam bylo umístěno v roce 1989.[4] Představuje skupinu účastníků poraženého povstání. V čele stojí muž se zaťatými pěstmi u hlavy. V pozadí vpravo se hrbí volající muž s cepem, vlevo muž hledí k nebi.
Na podstavci zepředu je plastický letopočet 1775.[3] Vzadu je nápis:[5]
PAMÁTCE VZBOUŘENÝCH NEVOLNÍKŮ
ROKU 1775
STÁTNÍ PAMÁTKOVÁ PÉČE 1987
Sousoší měří 240 cm na výšku, 70 cm na šířku a 100 cm na hloubku. Sokl měří 100 cm na délku, 70 cm na šířku a 70 cm na výšku.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ak. sochař Michal Vitanovský [online]. České dukáty [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Michal Vitanovský [online]. michal-vitanovsky.cz [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Sousoší Sedláci [online]. Posávzaví.com [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b KOVAŘÍK, Václav. Benešov. Příroda. Benešov: Benešov, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-260-7231-7. S. 72.
- ↑ a b c Pomník selským vzbouřencům na Konopišti [online]. Sochy a města [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.
- ↑ BROŽOVSKÝ, Karel. Konopišt. Plzeň: Fraus, 2005. ISBN 80-7238-352-3. S. [5].
- ↑ Vrtbové [online]. Spolek přátel Konopiště [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.