Santhál Parganá
Santhál Parganá | |
---|---|
Umístění regionu Santhál Parganá v Džhárkhandu | |
Geografie | |
Souřadnice | 24°30′ s. š., 87°30′ v. d. |
Správa regionu | |
Stát | Indie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Santhál Parganá představuje jednu z pěti správních jednotek známých jako kraje či regiony (divize) státu Džhárkhand ve východní Indii.
Původ jména
[editovat | editovat zdroj]Název Santhál Parganá je odvozen z etnonyma Santhál (jeden z nejpočetnějších ádivásí kmenů Indie) a parganá, administrativní jednotka (termín používaný hlavně středověkými vládci).
Umístění
[editovat | editovat zdroj]Santhál Parganá je jedním z regionů Džhárkhandu. Správním městem je Dumká. V současnosti jej tvoří šest okresů: Góddá, Déoghar, Dumká, Džámtárá, Sáhibgandž a Pákur.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Britové se snažili lovecko-sběračské kmeny z Rádžmahalských hor přimět k přechodu na usedlé zemědělství, ti však odmítali vykácet lesy. Britské úřady tedy v oblasti usazovali Santálce, kteří byli ochotni k odlesňování a schopni usedlého zemědělství. V roce 1832 byla rozsáhlá oblast vymezena jako Santál Parganá a prohlášena za území Santálců. Přesídlovali sem Santálci z okresů Katak, Dhalbhúm, Bírbhúm, Mánbhúm a Hazáríbágh a začali zemědělsky obhospodařovat půdu. Britové od nich vybrali daň z výnosů. Vybírání daní a vykořisťování zamíndáry a lichváři vedlo k povstání Santálců, vedenému bratry Sidhu a Kanhu Murmu, jež bylo potlačeno.[1][2][3][4]
V roce 1855 byl kraj Santhál Parganá součástí britského Bengálska. V nezávislé Indii byl do vzniku státu Džhárkhand součástí státu Bihár.
-
Santálské pargany na mapě oblasti Bengálska z roku 1907
-
Mapa regionu z r. 1905
-
Útok šesti set Santálců na oddíl padesáti sipáhíů (domorodé pěchoty).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santhal Pargana division na anglické Wikipedii.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9788173354984.
- ↑ Archivovaná kopie. sahibganj.nic.in [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-03.
- ↑ Freedom Struggle. wesanthals.tripod.com [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.