SMS Schwarzenberg
 SMS Schwarzenberg | |
.svg){kind=small} | |
| Spuštěna na vodu | 23. dubna 1853 |
|---|---|
| Osud | vyřazena 1890 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 2514 t |
| Délka | 64,6 m (na vodorysce) |
| Šířka | 14,4 m |
| Ponor | 6,2 m |
| Pohon | plachty (od r. 1862): parní stroj 1700 iHP |
| Rychlost | 11 uzlů |
| Posádka | 498 (v r. 1864) |
| Výzbroj | (1864): 6× 60liberní granátové dělo 4× 40liberní dělo 4× 24liberní dělo |
SMS Schwarzenberg byla dřevěná třístěžňová fregata používaná rakouským a později Rakousko-uherským námořnictvem. Nese jméno císařského diplomata Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586-1646).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Loď byla postavena v Benátkách.[1] Až po roce 1862 byla vybavena lodním šroubem a parním strojem.
V roce 1854 byla admirálskou lodí arcivévody Ferdinanda Maxe. V roce 1862 začala přestavba lodi, při které byla vybavena parním strojem a lodním šroubem. Jednalo se o dvouválcový ležatý parní stroj o výkonu 1700 iHP, se kterým fregata dosahovala rychlosti až 11 uzlů.[2]
V březnu 1864 byla fregata Schwarzenberg vlajkovou lodí komodora Wilhelma von Tegetthoff v bitvě u Helgolandu. Druhou rakouskou lodí bojující v bitvě byla fregata SMS Radetzky. Fregata Schwarzenberg v boji vedeném na krátkou vzdálenost obdržela 153 zásahů a například ztratila celý přední stěžeň.[3]
V roce 1866 byla nasazena v bitvy u Visu, která skončila těžkou porážkou silnější a modernější italské flotily. V bitvě byla zařazena do II. divize, kterou tvořily starší dřevěné lodě. V bitvě ji velel kapitán řadové lodě Georg Millosich.[4]
V roce 1890 byl loď vyřazena.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Ctirad. Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866. Praha: MARE-CZECH, 2004. ISBN 80-903149-1-0. S. 183.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Schwarzenberg na Wikimedia Commons
