Ryv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ryv je vektorová fyzikální veličina charakterizující pohyb, popisuje časovou změnu zrychlení.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Obvykle se značí \vec j, podle anglického slova jerk (cukat, trhat sebou).
  • V základních jednotkách SI má rozměr metr krát sekunda na mínus třetí, m.s−3. V praxi se používá i jednotka g/s, kde g je normální tíhové zrychlení.
  • Platí pro něj vztahy: \vec j=\frac {\mathrm{d} \vec a} {\mathrm{d}t}=\frac {\mathrm{d}^2 \vec v} {\mathrm{d}t^2}=\frac {\mathrm{d}^3 \vec r} {\mathrm{d}t^3}, kde \vec a je zrychlení, \vec v rychlost, \vec r vektor polohy a t čas.
  • Stejně jako např. u rychlosti lze hovořit o okamžitém, průměrném, maximálním ryvu nebo o jeho skalární velikosti.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Lékařství, fyziologie člověka[editovat | editovat zdroj]

Pro některé typy zranění, poškození měkkých tkání (pády do vody, rázy v dopravních prostředcích) je výhodnější popisovat silový účinek pomocí ryvu než pomocí zrychlení. Za kritickou hranici se obvykle považuje 1000 g/s. kdy měkké tkáně přestávají být schopné absorbovat mechanické rázy. Lidský rovnovážný orgán ve vnitřním uchu vnímá kromě zrychlení i ryv. Proto má ryv význam při návrhu kinematické pohody v dopravních prostředcích nebo naopak nepohody při návrhu horských drah.

Obrábění kovů[editovat | editovat zdroj]

Dnešní CNC stroje mají maximální ryv jako jeden z parametrů charakterizující možnosti pohonů. Pohyb nástroje je tedy omezen jak maximální polohou, rychlostí, zrychlením a ryvem.

Etymologie názvu[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od jiných fyzikálních veličin charakterizujících pohyb není ryv obecně používaný výraz. Jak se má posun k sunutí, pohyb k hýbání tak se má poryv k ryvu.