Lineární autoasociativní paměť
Lineární autoasociativní paměť [1], anglicky značeno Linear (Auto-)Associative Memory (LAM), je jednovrstvá umělá neuronová síť s plně vzájemně propojenými neurony (včetně vazby neuronu se sebou samým) s lineární přenosovou funkcí, sloužící k filtraci šumu, pracující jako autoasociativní paměť, do které se ve fázi učení (učení bez učitele) uloží vzory obsažené v trénovacích datech. Tyto vzory (nebo jejich kombinace), pokud se částečně poškodí a síti znovu předloží, tentokrát ve fázi vybavování, dokáže síť opravit.
Princip
[editovat | editovat zdroj]Během vybavování uloženého vzoru (nebo jejich kombinace) z paměti probíhá v síti rekurentní proces, tj. stavy sítě dvěma vzájemně alternujícími ortogonálními projekcemi konvergují k cílovému stavu, kde se nalézá opravený vzor (nebo jejich kombinace). Jako první proběhne ortogonální projekce výchozího stavu sítě do nadroviny generované lineárně nezávislými vzory obsaženými v trénovacích datech. Pokud se poškodí pouze některé složky vzoru (nebo jejich lineární kombinace) a ostatní složky zůstanou nepoškozeny, pak uvedená ortogonální projekce výchozího stavu sítě přepíše i složky nepoškozené, což není žádoucí.
Tento problém eliminujeme tak, že v případě, že poznáme, které složky se poškodily a které nikoli, přepsané hodnoty na pozicích nepoškozených složek nahradíme původními správnými hodnotami (druhá ortogonální projekce stavu sítě do lineárního posunutí další nadroviny[2]), tím ale vychýlíme stav sítě z původní nadroviny, v které výsledný stav sítě chceme mít, proto celý proces znovu a znovu cyklicky opakujeme, dokud nedocílíme plus minus původních hodnot na pozicích nepoškozených složek (v rámci zadané povolené odchylky) a současně výsledný stav sítě bude ležet v nadrovině generované vzory z trénovacích dat. Tato rekurentní lineární autoasociativní paměť se někdy značí jako Lineární extrapolační paměť[1][3].
Užití
[editovat | editovat zdroj]Trénovací data nesmí obsahovat příliš velké množství lineárně nezávislých vzorů, neboť by pak jimi generovaná nadrovina pokryla téměř celý prostor možných výchozích stavů sítě a oprava poškození vzoru (nebo jejich kombinace) by pak neproběhla, kapacita paměti sítě je tak omezena. Lineárně nezávislé vzory před vlastním uložením do paměti (učením) sítě projdou tzv. ortonormalizačním procesem. Představují-li vzory např. dvourozměrné obrazce vhodně zvoleného rastru, pak jejich ortogonalita představuje vzájemnou rozlišitelnost obrazců a normalita zabezpečuje stejný průměrný jas, síť pak filtruje poškození obrazců[1].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c HOŘEJŠ, J.; KUFUDAKI, O. Počítače a mozek (neuropočítače) kap. B1, B3. [s.l.]: SOFSEM, 1988. 38 s.
- ↑ KŘIVAN, Miloš. Umělé neuronové sítě. první. vyd. Praha: Oeconomica, 2021. 76 s. Dostupné online. ISBN 978-80-245-2420-7.
- ↑ MARKS, R.J. Class of continuous level associative memory neural nets (odst. III). [s.l.]: Applied Optics Vol. 26, Issue 10, str. 2005-2010, 1987. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- [1] Umělé neuronové sítě
- Linear Autoassociative Memory