Příloha e-mailu
Příloha e-mailu je soubor, který se odesílá společně s e-mailem. Ke každému e-mailu lze připojit jednu nebo více příloh a odeslat je adresátovi. Je to jednoduchý způsob, jak sdílet soubory a obrázky s ostatními uživateli. Standardní ikonou přílohy v poštovních programech je kancelářská sponka.
Současné využití
[editovat | editovat zdroj]Omezení velikosti přílohy
[editovat | editovat zdroj]E-mailové standardy jako MIME blíže neurčují limit pro velikost příloh, ale uživatel v praxi brzy zjistí, že e-mailem nemůže posílat příliš velké soubory. Odeslaný e-mail se zpravidla při své cestě k adresátovi musí dostat přes několik MTA (Mail Transfer Agent). Každý z nich musí zprávu nejprve uložit, než ji může poslat dále, a proto se během tohoto procesu někdy zavádějí limity velikosti zprávy.[1] Důsledkem toho je, že pokud si posíláme velké přílohy v rámci počítačové sítě firmy nebo organizace, tak bez problémů projdou, zatímco pokud je posíláme někomu přes Internet, není to zaručeno. Z tohoto důvodu systémy odchozí pošty zpravidla omezují velikost souboru, který uživatelé mohou k e-mailu připojit. Například když ve službě gmail od Googlu zvýšili limit pro velikost přílohy na 25MB, zobrazilo se také varování, že se vám nemusí podařit poslat zprávu s takto velkou přílohou uživatelům, kteří používají e-mailové služby s menším limitem.[2] [3] Obecně se dá říci, že za maximální bezpečnou velikost e-mailu je považováno 10MB.[4]
Tyto limity mohou uživatele mást, protože kódování MIME má až 30% režii[5] – a proto se soubor, který na pevném disku zabírá 20 MB, jako příloha nevejde do limitu 25MB.
Nebezpečné typy souborů
[editovat | editovat zdroj]Uživatelé e-mailu většinou znají varování, aby nevyžádaný email s přílohou vždy považovali za podezřelý a nebezpečný, zejména pokud si nemohou ověřit totožnost odesilatele. V praxi však tato rada nestačí. Například, již v roce 1987 byly „důvěryhodnými uživateli“ rozesílány spustitelné programy, jež napáchaly škody a zmatek (třeba červ Christmas Tree EXEC, který napadal sálové počítače a ochromil několik mezinárodních počítačových sítí). V letech 2000 a 2001 pak dosáhly velkého stupně rozšíření červi ILOVEYOU a Anna Kournikova, následkem čehož začaly být do e-mailových systémů přidávány další ochranné vrstvy proti malwaru. V dnešní době mnoho systémů raději blokuje některé druhy příloh.[6][7]
Historie a technické detaily
[editovat | editovat zdroj]Původně obsahoval SMTP e-mail pouze 7bitový ASCII text. Proto bylo přidávání příloh realizováno zakódováním 8bitových souborů pomocí uuencode, BinHex nebo xxencode[8] a následným vložením vygenerovaného textu do těla zprávy. Standard MIME (RFC2045), který se objevil v roce 1996, poskytoval prostředí, jež umožňovalo zabalení zprávy a všech jejích příloh do jediného celku, a standardizoval kódování base64 pro převod binárních dat na 7bitové ASCII. Moderní poštovní servery využívající ESMTP umožňují podporu plného 8bitového kódování znaků díky rozšíření 8BITMIME.
První e-mailovou přílohu poslal Nathaniel Borenstein 11. března 1992.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ "Exchange Server 2007: Setting Message Size Limits".
- ↑ "Google updates file size limits for Gmail and YouTube", geek.com Archivováno 19. 12. 2011 na Wayback Machine..
- ↑ "Maximum attachment size", mail.google,com.
- ↑ "What is maximum email attachment size (Gmail, Yahoo)", tothepc.com.
- ↑ "Exchange Server 2007: Setting Message Size Limits", exchangepedia.com.
- ↑ "Some file types are blocked", mail.google.com.
- ↑ "You may receive an "Outlook blocked access to the following potentially unsafe attachments" message in Outlook", microsoft.com.
- ↑ "How do I use UUencode/BinHex/MIME support?", winzip.com.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Email attachment na anglické Wikipedii.