Zobrazení zdroje stránky Písně harfeníků

[[Soubor:Maler der Grabkammer des Nacht 001.jpg|vlevo|náhled|Slepý harfeník]]
'''Písně harfeníků''' (někdy též uváděny jako '''písně hodokvasů'''<ref name="DAV151">{{Citace monografie
 | příjmení = David(ová)
 | jméno = Rosalie
 | rok = 2006
 | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta
 | vydavatel = BB/art
 | místo = Praha
 | isbn = 80-7341-698-0
 | počet stran = 485
 | strany = 151n
 | překladatelé = Hana Vymazalová
}}</ref>) je moderní, v&nbsp;[[egyptologie|egyptologii]] užívané označení [[starověký Egypt|staroegyptského]] [[staroegyptské písemnictví|literárního žánru]], součásti širšího proudu tzv. pesimistické literatury.<ref name="DAV151"/> Jsou známy především ze stěn hrobek, kde je doprovází vyobrazení [[harfa|harfeníka]] (odtud odvozen název). Předpokládá se, že skladby tohoto literárního okruhu, truchlící nad krátkostí a pomíjivostí života a nabádající proto k&nbsp;radostnému užívání všeho, co skýtá, byly zpívány při hostinách, zádušních slavnostech a každoročně se opakujících svátcích na [[veset]]ské nekropoli.<ref name="ENC196">{{Citace monografie
 | příjmení = Verner
 | jméno = Miroslav
 | odkaz na autora = Miroslav Verner
 | příjmení2 = Bareš
 | jméno2 = Ladislav
 | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš
 | příjmení3 = Vachala
 | jméno3 = Břetislav
 | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala
 | rok = 2007
 | titul = Encyklopedie starověkého Egypta
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | isbn = 978-80-7277-306-0
 | počet stran = 528
 | strany = 196n
}}</ref>

== Časové zařazení ==
Nejstarší doposud známý doklad skladby tohoto žánru je zaznamenán na Harrisově papyru z&nbsp;doby [[19. dynastie]] (kolem roku 1300&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.), název skladby však uvádí, že je přepisem textu z&nbsp;hrobky jednoho z&nbsp;[[faraon|panovníků]] rané [[11. dynastie]].<ref name="ENC196"/> Časové zařazení textu je proto nejisté: vyjadřuje sice postoje, které jsou v&nbsp;náznacích přítomny už ve starší egyptské literatuře, například v&nbsp;[[Ptahhotepovo naučení|naučení]] [[catej|vezíra]] [[Ptahhotep]]a z&nbsp;doby [[5. dynastie]], na druhou stranu [[starověcí Egypťané|Egypťané]] s&nbsp;oblibou posouvali dobu vzniku literárních textů do minulosti, aby jim dodali větší vážnosti.

Žánr byl oblíben obzvláště v&nbsp;[[19. dynastie|19.]] a [[20. dynastie|20. dynastii]], hojné množství dokladů pochází také z&nbsp;[[řecko-římská doba|řecko-římské doby]]. Český [[egyptologie|egyptolog]] [[Zbyněk Žába]] se proto domníval, že [[latina|latinské]] básnické rčení ''[[carpe diem]]'' je odvozeno právě z&nbsp;egyptské literární tradice.<ref name="ZABA114">{{Citace monografie
 | příjmení = Žába
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = Zbyněk Žába
 | rok = 1968
 | titul = Tesáno do kamene, psáno na papyrus
 | vydavatel = Svoboda
 | místo = Praha
 | isbn = 
 | počet stran = 198
 | strany = 114
}}</ref>

== Obsah skladeb ==
Ohromný význam této památky v dějinách lidského myšlení spočívá v tom, že zde poprvé zcela otevřeně a s nesmírnou logickou silou zazněla výzva: místo toho, abychom počítali se životem na [[Jiný svět|onom světě]], je třeba starat se o své věci na zemi.{{sfn|Makovelskij|Mamedov|1976|s=40}} Texty písní obecně vyzývají posluchače, aby si užívali radostí pozemského života, protože existence života posmrtného je nejistá. To lze interpretovat dvěma rozdílnými způsoby: buď jako odmítnutí tradičních [[egyptské náboženství|náboženských]] představ o&nbsp;[[Duat|posmrtném životě]] vůbec, nebo jen jako připomenutí živým, že o&nbsp;posmrtném životě nemohou s&nbsp;určitostí nic vědět, a proto se tím nemají jako neřešitelnou otázkou trápit a svou mysl mají zaměřit raději na jistotu života pozemského už proto, že jejich čas jednou stejně přijde.

Většina badatelů ovšem považuje za správnější interpretaci první a zdá se, že tak Písně harfeníků chápali i Egypťané samotní. Lze to dovodit ze skladby v&nbsp;hrobce Neferhotepa z&nbsp;doby [[faraon|panovníka]] [[Haremheb]]a, v&nbsp;níž je řada ohlasů na skladby tohoto druhu.<ref name="ZABA114"/><ref name="DAV151"/> Zde jsou Písně harfeníků hodnoceny takto: ''„Slyšel jsem ony písně, jež jsou v&nbsp;hrobkách starých, co říkají s&nbsp;chválou života na zemi, znevažujíce zemi zemřelých. Proč to dělají zemi věčnosti?“''<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = David(ová)
 | jméno = Rosalie
 | rok = 2006
 | titul = Náboženství a magie starověkého Egypta
 | vydavatel = BB/art
 | místo = Praha
 | isbn = 80-7341-698-0
 | počet stran = 485
 | strany = 154
 | překladatelé = Hana Vymazalová
}}</ref>

== Ukázka textu ==
Ukázka textu:<ref name="ZABA114"/>
{{citát|Tam odtud k nám se nikdo nevrací,<br />nikdo nám nevypoví, ach,<br />jak žijí tam a po čem touží,<br />nikdo nás neuklidní dřív,<br />než i my odejdeme tam,<br />kam všichni odcházejí…<br />Proto se raduj, zažeň pomyšlení,<br />sám jednou že se staneš duchem zářícím,<br />užívej radosti, dokud jsi tady…<br />K radostem, které máš, jen přidávej,<br />a kdyby se zmenšila touha po nich,<br />oddej se krásám ještě krásnějším!}}

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>

=== Literatura ===
* {{Citace sborníku
 | příjmení1 = Makovelskij
 | jméno1 = Alexandr
 | odkaz na autora = Alexandr Makovelskij
 | příjmení2 = Mamedov
 | jméno2 = Šejdabek
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = Šejdabek Mamedov
 | příjmení_sestavitele1 = Jovčuk
 | jméno_sestavitele1 = M. T.
 | odkaz na sestavitele = Michail Iovčuk
 | příjmení sestavitele2 = Ojzerman
 | jméno sestavitele2 = T. I.
 | sestavitel2 = 
 | odkaz na sestavitele2 = Teodor Ojzerman
 | příjmení sestavitele3 = Ščipanov
 | jméno sestavitele3 = I. J.
 | sestavitel3 = 
 | odkaz na sestavitele3 = Ivan Ščipanov
 | titul = Vznik filosofického myšlení ve stare Babylónii a v Egyptě
 | sborník = Dějiny filosofie
 | odkaz na sborník = Stručné dějiny filosofie
 | vydavatel = Svoboda
 | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství)
 | místo = [[Praha]]
 | rok_vydání = 1976
 | vydání = 2
 | typ vydání = přepracované
 | strany = 38–41
 | počet_stran = 
 | jazyk = cs
 | ref = harv
}}

=== Související články ===
* [[Chvála mudrců a knih]]
* [[Knihy moudrých rad do života]]
* [[Rozhovor muže s vlastní duší]]

=== Externí odkazy ===
* [http://kemet.pise.cz/7351-harfenikova-pisen.html Píseň harfeníkova]

{{Portály|Starověký Egypt}}

[[Kategorie:Staroegyptské písemnictví]]
[[Kategorie:Pohřbívání ve starověkém Egyptě]]