Pseudoudálost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Pseudoudálost je pojem, který do studia masových médií vnesl roku 1961 Daniel Joseph Boorstin, a to ve své knize The Image. Guide to Pseudo-events in America. Boorstin pseudoudálost definuje jako událost, která je inscenovaná pro média a bez jejich existence by se nestala.

Na rovině mediální produkce výsledek pseudoudálosti Boorstin nazývá „syntetická zajímavost“. Dle jeho mínění systetické zajímavosti vytlačují z médií „aktuální skutečnost“.

Typickou pseudoudálostí jsou tiskové konference, politická prohlášení apod. Dnes však rysy pseudoudálosti nese většina sociálních jevů, neboť sociální aktéři vědí, že média existují a povětšinou usilují o to, aby o nich referovala (například přidávání barviva do jídla koním královské gardy v Británii, aby jejich exkrement měl v televizi pastelovou barvu, jak připomněl Umberto Eco).

Boorstinův pojem přijali a rozvinuli David AltheidePaul Snow ve svém konceptu „mediální logiky“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • David Altheide, Paul Snow: Media Logic. Beverly Hills, Sage 1979
  • Daniel Joseph Boorstin: The Image. Guide to Pseudo-events in America. New York, Harper & Row
  • Irena Reifová a kol: Slovník mediální komunikace. Praha, Portál 2004