Próteus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Proteus (bakterie), rod bakterií.
Próteus
BydlištěKarpathos
Pharos
ChoťPsamathé (dcéra Krotópa)
Torone
DětiIdotea
Cabeiro
Telegonus
Tmolus
Polygonus
RodičePoseidón
Funkcemytologický egyptský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Próteus - (latinsky Proteus) je v řecké mytologii mořský bůh, syn boha moří Poseidóna a mořské nymfy Náidy.

V mýtech se objevuje jenom jako stařec, nerudný a nevlídný. Byl neomylným věštcem, věštil však neochotně, spíše z donucení. Děsil svými mistrnými proměnami. Svému otci sloužil - pásl jeho stáda tuleňů. Sídlil na ostrově Faru.

Když se spartský král Meneláos vracel z trojské války, silné bouře ho svedly z cesty domů, těžce poničily jeho loďstvo, způsobily ztráty v řadách jeho bojovníků. Nakonec ho zahnaly do ústí Nilu, Meneláos bloudil Egyptem a Libyí. Dostal se zpět k ústí Nilu. Tam mu pomohla Eidothea, dcera boha Prótea. Poradila mu, jak Prótea přimět k věštbě ke zdárnému návratu domů. Meneláos překvapil Prótea v dřímotách, chytil ho a nepustil. Stařec se proměnil ve lva, v draka, v pardála, ve strašného kance. Potom ve vodu, v oheň i ve veliký strom. Znavený Próteus konečně na sebe vzal pravou stařeckou podobu a Meneláovi poradil.

Próteus měl se svou ženou Néreovnou Psamathé tři syny. Jmenovali se Theoklymenos, Polygonos a Télegonos. Mladíci však vyzvali k boji samotného největšího hrdinu Hérakla a ten je v pěstním zápase zabil.

Některé báje uvádějí, že Próteus byl nejdříve egyptským králem, až později se stal mořským bohem, jemuž Poseidón propůjčil věštecké umění a moudrost. O tom se však v egyptských bájích nic neuvádí.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda). 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]