Prdlé pohádky
Prdlé pohádky | |
---|---|
Autor | Ester Kočičková, Jakub Žáček, Lukáš Pavlásek, Lumír Tuček, Marek Cpin, Marie Ludvíková, Miloš Knor, Petr Vydra, Tomáš Matonoha, Václav Neužil |
Ilustrátor | Gunilla Jähnichen |
Země | Česko |
Jazyk | čeština |
Žánr | umělé pohádky |
Vydavatel | Hodná holka |
Počet stran | 124 |
ISBN | 978-80-905568-1-2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prdlé pohádky je soubor 10 umělých pohádek, každá z nich má svůj vlastní příběh. Knihu napsalo 9 komediálních herců a jeden scénograf, kteří působili v pořadu Na Stojáka. Jedná se o kolektiv autorů Ester Kočičková, Jakub Žáček, Lukáš Pavlásek, Lumír Tuček, Marek Cpin, Marie Ludvíková, Miloš Knor, Petr Vydra, Tomáš Matonoha, Václav Neužil. Ilustrovala ji Gunilla Jähnichen. Kniha byla vydána v roce 2013 nakladatelstvím Hodná holka.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Kniha obsahuje 10 různých pohádek. Každá má svou vlastní dějovou linii. Některé pohádky jsou zveršované.
- O drakovi a jeho třech koncích
- O princezně a vysavači
- Nejlepší koření
- O nebojácném Vendovi
- O princezně, která ukradla zuby
- O princezně, která měla vousy
- Perníková pohádka
- Dobrodružství malé Špagetky
- Tři sestry
- Medvědi
Přijetí díla
[editovat | editovat zdroj]Den po křtu samotné knihy redakce web Vaše literatura vydala článek, ve kterém popisuje práci samotných autorů a jejich pocity. Mimo jiné píše: „Vycházejí z toho samé prdlé, ale především vtipné a chytré pohádky pro vtipné a chytré moderní děti.“[1]
Klára Kubíčková pro IDnes.cz pohádky a jejich autory zhodnotila slovy, že „vtipní jsou skoro všichni, jen každý po svém“. Různorodost překládaných stylů pak demonstrovala i na skutečnosti, že Ester Kočičková ve svém textu jednoduše rýmuje a nebojí se ani vulgarit, Jakub Žáček je v přirovnáních velmi kreativní, Tomáš Matonoha ve vyprávění o dráčkovi předkládá dojemný příběh a Václav Neužil v pohádce „Medvědi“ vypráví o strašidelné až hororové cestě temným lesem.[2]
Renáta Šťastná ve své recenzi s názvem „Prdlé pohádky moc moudrosti nepobraly“ na webu Kultura21 s dílem moc nesouhlasí. Uvedla, že věděla, že pohádky budou prdlé, jen čekala, že budou prdlé trochu jinak. Líbilq se jí však pohádka „Nejlepší koření“. O té napsala: „Příběh je logický a má spád. I když mluvící knedlík, který chodí po lese a hledá svého pána … Ale budiž, pohádky jsou o fantazii, o neuvěřitelných a nereálných příbězích, tak proč ne? Děti mají rády takové vymyšlené příběhy..." [3]
Martina Salhiová knihu zhodnotila slovy, že jde o snahu o inovaci žánru a že „ne všechny pokusy jsou umělecky kvalitní“. Jako nejzdařilejší vnímala Žáčkovu pohádku „Nejlepší koření“, zatímco v ostatních narážela na neústrojné prvky, obecnou češtinu, vulgarismy a humor založený na konzumaci alkoholu a tělesných pochodech. Za nejslabší prvek označila veršované pasáže, které podle jejího zhodnocení neprozrazují příliš velkou průpravu autorů.[4] Soubor také jmenovala jako výjimečný případ situace, kdy pohádková publikace reflektuje současnou politickou situaci – Jakub Žáček ve svém textu odkázal na „válečnou zónu v Kosovu“.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VASELITERATURA.CZ. Prdlé pohádky pokřtili jejich prdlí autoři. Vaše literatura [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Deset herců se potkalo Na stojáka, pak se pustili do Prdlých pohádek [online]. IDnes.cz, 2013-11-21 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÁ, Renáta. Prdlé pohádky moc moudrosti nepobraly. www.kultura21.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ SALHIOVÁ, Martina. Cesty autorské pohádky po roce 2000 v České republice a v Bulharsku. Brno: Masarykova univerzita, 2021. 171 s. ISBN 978-80-210-9951-7. S. 28.
- ↑ Salhiová (2021), s. 15.