Politický systém Pobřeží slonoviny
Pobřeží slonoviny je prezidentskou republikou s pluralitním politickým systémem, jejíž vláda má formu zastupitelské demokracie. Prezident plní funkci hlavy státu, zákonodárnou moc má parlament a výkonnou moc vláda. Administrativním hlavním městem je od roku 1983 Yamoussoukro, Abidžan zůstává ekonomickým hlavním městem, ve kterém se nachází většina budov zahraničních velvyslanectví.
Ústava
[editovat | editovat zdroj]Pobřeží slonoviny má od roku 2016 novou ústavu, která byla přijata referendem. Voleb se zúčastnilo 42 % obyvatel a 93 % z nich hlasovalo pro přijetí nové ústavy. [1] Hlavními změnami oproti původní ústavě jsou následující [2]:
Minimální věk prezidentského kandidáta byl snížen ze 75 let na 35 let. Nově také stačí, aby měl kandidát pouze jednoho rodiče původem z Pobřeží slonoviny, nikoliv oba dva. (čl. 55)
Byl vytvořen post viceprezidenta, který bude volen současně s prezidentem a v případě potřeby zastane jeho funkci. (čl. 179)
Byl vytvořen Senát, čímž se parlamentní systém změnil na systém dvoukomorový. Senátoři jsou voleni na 5 let. Dvě třetiny jsou voleny krajskými a obecními zástupci, zbylá třetina je jmenována prezidentem. (čl. 87)
Výkonná moc
[editovat | editovat zdroj]Funkce | Jméno | Politická strana | Ve funkci od |
---|---|---|---|
Prezident | Alassane Ouattara | Sdružení republikánů | 4. prosince 2011 |
Vice prezident | Daniel Kablan Dunkan | Demokratická strana | 10. ledna 2017 |
Premiér | Amadou Gon Coulibaly | Sdružení republikánů | 10. ledna 2017 |
Prezident je volen na 5 let v přímé volbě s možností jednoho znovuzvolení. Je velitelem ozbrojených sil, může vyjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy a může navrhnout zákon Národnímu shromáždění nebo ho předložit k referendu. Určuje předsedu vlády a členy vlády. V případě úmrtí, rezignace nebo absolutní neschopnosti prezidenta je nahrazen viceprezidentem, a to až do konce funkčního období. [3] Alassane Ouattara byl zvolen nástupcem exprezidenta Laurenta Gbagba ve volbách v roce 2010, jeho mandát začal v roce 2011 po skončení občanské války vyvolané během voleb. Nárok na druhé volební období Alassane Ouattara získal v prezidentských volbách roku 2015, kdy zvítězil s podporou 84 % voličů. Volební účast byla 54 %.[4] Další prezidentské volby, které budou znamenat změnu prezidenta, se budou konat v roce 2020.
Zákonodárná moc
[editovat | editovat zdroj]Parlament je tvořen dvěma komorami – Národním shromážděním a Senátem.
Národní shromáždění představuje dolní komoru parlamentu. Má 255 členů volených na 5 let v přímé volbě ve volebních obvodech. Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2016 získalo 167 křesel Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír, 76 křesel získali Nezávislí a zbylá křesla si rozdělily strany opozice.
Senát představuje horní komoru parlamentu. Má 99 senátorů (3 senátoři z každého kraje), z nichž jsou dvě třetiny voleny krajskými a obecními zástupci, zbylou třetinu jmenuje prezident. První senátní volby se konaly 24. března 2018. Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír získalo 50 z 66 možných křesel, Nezávislí získali zbylých 16 křesel. Opozice volby bojkotovala. [5]
Politické strany
[editovat | editovat zdroj]PDCI
Demokratická strana Pobřeží slonoviny (Parti démocratique de Côte d'Ivoire) byla založena prvním prezidentem Pobřeží slonoviny, Félixem Houphouët-Boigny. [6]
RDR
Sdružení republikánů Pobřeží slonoviny (Rassemblement des républicains de Côte d'Ivoire) je liberální strana, kterou založil Djéni Kobina a následně převzal Alassane Ouattara.[7]
FPI
Lidová fronta Pobřeží slonoviny (Front populaire ivoirien) je socialistická strana, kterou založil exprezident Laurent Gbagbo jako opoziční stranu k PDCI.[6]
RDR, PDCI a další dvě menší strany (UDPCI – Unie pro demokracii a mír v Pobřeží slonoviny, MFA – Hnutí sil budoucnosti) se v roce 2005 spojili do koaličního Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír (Rassemblement des houphouétistes pour la démocratie et la paix, RHDP).[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.lemonde.fr/afrique/article/2016/11/01/la-cote-d-ivoire-adopte-une-nouvelle-constitution-par-referendum_5023831_3212.html
- ↑ extwprlegs1.fao.org/docs/pdf/ivc160760.pdf
- ↑ https://www.presidence.ci/attributions-du-president-de-la-republique/
- ↑ abidjan.net/ELECTIONS/presidentielle/2015/resultats.html
- ↑ https://www.lemonde.fr/afrique/article/2018/03/26/en-cote-d-ivoire-la-coalition-au-pouvoir-remporte-les-premieres-elections-senatoriales_5276533_3212.html
- ↑ a b KLÍMA, Jan, 2012. Dějiny Afriky: vývoj kontinentu, regionů a států. 1. Praha: Lidové noviny. ISBN 978-807-4221-897.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rdr.ci [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-24.
- ↑ https://www.afrik.com/article8411.html