Politický systém Pobřeží slonoviny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pobřeží slonoviny je prezidentskou republikou s pluralitním politickým systémem, jejíž vláda má formu zastupitelské demokracie. Prezident plní funkci hlavy státu, zákonodárnou moc má parlament a výkonnou moc vláda. Administrativním hlavním městem je od roku 1983 Yamoussoukro, Abidžan zůstává ekonomickým hlavním městem, ve kterém se nachází většina budov zahraničních velvyslanectví.

Ústava[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží slonoviny má od roku 2016 novou ústavu, která byla přijata referendem. Voleb se zúčastnilo 42 % obyvatel a 93 % z nich hlasovalo pro přijetí nové ústavy. [1] Hlavními změnami oproti původní ústavě jsou následující [2]:

Minimální věk prezidentského kandidáta byl snížen ze 75 let na 35 let. Nově také stačí, aby měl kandidát pouze jednoho rodiče původem z Pobřeží slonoviny, nikoliv oba dva. (čl. 55)

Byl vytvořen post viceprezidenta, který bude volen současně s prezidentem a v případě potřeby zastane jeho funkci. (čl. 179)

Byl vytvořen Senát, čímž se parlamentní systém změnil na systém dvoukomorový. Senátoři jsou voleni na 5 let. Dvě třetiny jsou voleny krajskými a obecními zástupci, zbylá třetina je jmenována prezidentem. (čl. 87)

Výkonná moc[editovat | editovat zdroj]

Funkce Jméno Politická strana Ve funkci od
Prezident Alassane Ouattara Sdružení republikánů 4. prosince 2011
Vice prezident Daniel Kablan Dunkan Demokratická strana 10. ledna 2017
Premiér Amadou Gon Coulibaly Sdružení republikánů 10. ledna 2017

Prezident je volen na 5 let v přímé volbě s možností jednoho znovuzvolení. Je velitelem ozbrojených sil, může vyjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy a může navrhnout zákon Národnímu shromáždění nebo ho předložit k referendu. Určuje předsedu vlády a členy vlády. V případě úmrtí, rezignace nebo absolutní neschopnosti prezidenta je nahrazen viceprezidentem, a to až do konce funkčního období. [3] Alassane Ouattara byl zvolen nástupcem exprezidenta Laurenta Gbagba ve volbách v roce 2010, jeho mandát začal v roce 2011 po skončení občanské války vyvolané během voleb. Nárok na druhé volební období Alassane Ouattara získal v prezidentských volbách roku 2015, kdy zvítězil s podporou 84 % voličů. Volební účast byla 54 %.[4] Další prezidentské volby, které budou znamenat změnu prezidenta, se budou konat v roce 2020.

Zákonodárná moc[editovat | editovat zdroj]

Parlament je tvořen dvěma komorami – Národním shromážděním a Senátem.

Národní shromáždění představuje dolní komoru parlamentu. Má 255 členů volených na 5 let v přímé volbě ve volebních obvodech. Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2016 získalo 167 křesel Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír, 76 křesel získali Nezávislí a zbylá křesla si rozdělily strany opozice.

Senát představuje horní komoru parlamentu. Má 99 senátorů (3 senátoři z každého kraje), z nichž jsou dvě třetiny voleny krajskými a obecními zástupci, zbylou třetinu jmenuje prezident. První senátní volby se konaly 24. března 2018. Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír získalo 50 z 66 možných křesel, Nezávislí získali zbylých 16 křesel. Opozice volby bojkotovala. [5]

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

PDCI

Demokratická strana Pobřeží slonoviny (Parti démocratique de Côte d'Ivoire) byla založena prvním prezidentem Pobřeží slonoviny, Félixem Houphouët-Boigny. [6]

RDR

Sdružení republikánů Pobřeží slonoviny (Rassemblement des républicains de Côte d'Ivoire) je liberální strana, kterou založil Djéni Kobina a následně převzal Alassane Ouattara.[7]

FPI

Lidová fronta Pobřeží slonoviny (Front populaire ivoirien) je socialistická strana, kterou založil exprezident Laurent Gbagbo jako opoziční stranu k PDCI.[6]

RDR, PDCI a další dvě menší strany (UDPCI – Unie pro demokracii a mír v Pobřeží slonoviny, MFA – Hnutí sil budoucnosti) se v roce 2005 spojili do koaličního Sdružení Houphouëtovců pro demokracii a mír (Rassemblement des houphouétistes pour la démocratie et la paix, RHDP).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.lemonde.fr/afrique/article/2016/11/01/la-cote-d-ivoire-adopte-une-nouvelle-constitution-par-referendum_5023831_3212.html
  2. extwprlegs1.fao.org/docs/pdf/ivc160760.pdf
  3. https://www.presidence.ci/attributions-du-president-de-la-republique/
  4. abidjan.net/ELECTIONS/presidentielle/2015/resultats.html
  5. https://www.lemonde.fr/afrique/article/2018/03/26/en-cote-d-ivoire-la-coalition-au-pouvoir-remporte-les-premieres-elections-senatoriales_5276533_3212.html
  6. a b KLÍMA, Jan, 2012. Dějiny Afriky: vývoj kontinentu, regionů a států. 1. Praha: Lidové noviny. ISBN 978-807-4221-897.
  7. Archivovaná kopie. www.rdr.ci [online]. [cit. 2020-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-24. 
  8. https://www.afrik.com/article8411.html