Poštovní štola
| Poštovní štola | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 50°13′7,37″ s. š., 17°24′17,68″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 12894/8-3844 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poštovní štola se nachází 6 km jižně od Zlatých Hor v okrese Jeseník. Ministerstvem kultury České republiky byla v roce 1994 prohlášena kulturní památkou ČR[1]a je součástí Zlatohorské hornické naučné stezky.[2][3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka je z roku 1513. Poštovní štola dosáhla největšího rozvoje důlní činnosti ve druhé polovině 17. století, kdy byly těženy kyzovité měděné rudy a později pyrit. Těžba byla prováděna terasovitým hloubením. Skála byla rozrušována tzv. sázením ohně a následně odsekávána pomocí mlátku a želízka.
Ze zprávy z let 1650–1653, kdy byly doly prohlédnuty, se uvádí těžba vody k výrobě vitriolu a měděné rudy. Štola Kupferzeche, později svatá Trojice nyní Poštovní štola, byla dobývána v letech 1653–1678. V letech 1754–1756 byla otevřena nově vzniklým těžířstvem. V letech 1870–1878 hrabě Larisch těžil pyrit. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byla štola součásti revíru Zlaté Hory–Východ. Z této lokality byly v období 1988–1992 těženy polymetalické Pb-Zn rudy. Ve Zlatých Horách byla těžba ukončena v roce 1993.[4]
V podzemí jsou dochovány části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, těžební komory se zbytky těžebního zařízení z 18. století (původní vodotěžní zařízení ze dřeva, dřevěné potrubí a žlaby). Část zařízení bylo převezeno do muzea v Bruntálu. Mezi zajímavosti podzemí patří modrá alofánová výzdoba. Významné jsou kamenné zakládky dosahující až 5 m a sklad dřeva, které je částečně inkrustováno minerálními roztoky.[5] [6][7][8][9][10]
V roce 2012 město odkoupilo od státního podniku Diamo pozemky za 300 000 Kč. Celkový rozsah chodeb je asi 180 km. Pro veřejnost bylo dne 16. června 2015 zpřístupněno asi 250 m chodeb (500m okruh). Následoval další archeologický průzkum a práce na zpřístupnění dalších částí podzemí.[11] V roce 2016 byla vyrobena replika vodotěžného zařízení a zpřístupněno na 500 m chodeb, prohlídka trvala 2,5 hodin.[12][13] Přístup do štoly je ze silnice z Heřmanovic do Zlatých hor.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-22]. Identifikátor záznamu 121563 : rudný důl Poštovní štola. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zlatohorská hornická naučná stezka: Poštovní štola: Město Zlaté Hory. zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Hornická naučná stezka ve Zlarých Horách. Dostupné online [cit. 2019-02-25]
- ↑ Historie důlní činnosti. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ KRŇÁVEK, Petr. Zlaté Hory otevřely Poštovní štolu. Deník si ji prohlédl jako první. sumpersky.denik.cz. 2015-06-16. Dostupné online [cit. 2019-02-22].
- ↑ Poštovní štola. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: Poštovní štola. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Poštovní štola: Město Zlaté Hory. zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-11.
- ↑ Zlatorudný ementál. Zlaté Hory otevřely štolu prošpikovanou chodbami. iDNES.cz [online]. 2015-06-27 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Poštovní štola – Navštivte Jeseníky. www.navstivtejeseniky.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-28.
- ↑ Poštovní štolu ve Zlatých Horách čeká rozšíření za deset miliónů. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Ještě delší prohlídková trasa i historické čerpadlo. „Zlatá“ Poštovní štola se brzy otevře návštěvníkům. ČT24 [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Archeologové a dělníci rozšiřují Poštovní štolu ve Zlatých Horách. ČT24 [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VEČEŘA, Josef. VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. Jeseník: Pinka, 2010. 98 s., il. ISBN 978-80-903141-2-2