Přeskočit na obsah

Plíseň bramborová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Choroba na hlíze bramboru

Plíseň bramborová je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans z čeledě Phytophthoraceae řádu (Peronosporales), vřetenatkotvaré. Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

EPPO kód

[editovat | editovat zdroj]

PHYTIN[2]

Synonyma patogena

[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.[3]

Píseň bramborová na listu rajčete

České názvy

[editovat | editovat zdroj]

Pro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.[5][6]

Zeměpisné rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Původní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.

Napadení na listech bramboru

Hostitel

[editovat | editovat zdroj]

Byliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny – petunie, surfinie, datura, mochyně.[6]

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

Hlízy

[editovat | editovat zdroj]

Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.

List

[editovat | editovat zdroj]

Napadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).[4][6]

Napadení listů a stonku

Stonek

[editovat | editovat zdroj]

Listy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Plod

[editovat | editovat zdroj]

Na plodech vznikají mírné zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.[6]

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Lze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:

  • terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
  • bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
  • septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
  • alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

Hladomor ve Velké Británii 1845–1847

V letech 1845–1847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.

Počáteční příznaky na líci listu
Počáteční příznaky na rubu listu

Biologie

[editovat | editovat zdroj]

Houba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 °C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12–15 °C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8–12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.

Šíření

[editovat | editovat zdroj]

K infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.[9]

Ohniska nákazy v porostu

Ochrana rostlin

[editovat | editovat zdroj]

Rezistentní odrůdy

[editovat | editovat zdroj]

V náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.

Prevence

[editovat | editovat zdroj]

Používat označenou uznanou sadbu.[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.

Poškození plodu rajčete

Chemická ochrana

[editovat | editovat zdroj]

Chemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10–14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.[6]

Napadené hlízy bramboru

Povolené přípravky

[editovat | editovat zdroj]

Podle agromanual.cz[9] a agrahb.cz.[10]

  • ACROBAT MZ
  • ALTIMA 500 SC
  • CONSENTO
  • CRITERIUM
  • CUPROCAFFARO
  • CURZATE GOLD
  • CURZATE M WG
  • DITHANE DG NEOTEC
  • DRAGO 2 kg
  • EMENDO M
  • ELECTIS
  • FANTIC M
  • FLOWBRIX
  • FUNGURAN-OH 50WP
  • CHAMPION 50 WP
  • INFINITO
  • KOCIDE 2000
  • KUNSHI
  • KUPRIKOL 50
  • KUPRIKOL 250 SC
  • MASTANA SC
  • MIXANIL
  • NANDO 500 SC
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • PENNCOZEB 75 DG
  • POLYRAM WG
  • RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
  • RANMAN TOP
  • REVUS
  • RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
  • TANOS 50 WG
  • VALIS M ®
  • ZETANIL WG
  • ZIGNAL 500 SC

Agrotechnická opatření

[editovat | editovat zdroj]

Pro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.[6]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phytophthora infestans na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b STUDZIŇSKI, A. Atlas chorôb a škodcov zeleniny. Bratislava: Príroda, 1987. (slovensky) 
  2. ↑ EPPO, GUIGAE
  3. ↑ biolib.cz
  4. ↑ a b Plíseň rajčete (bramborová)
  5. ↑ agromanual.cz
  6. ↑ a b c d e f g h eagri.cz
  7. ↑ http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html – Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
  8. ↑ Donnelly, James S (2005), The Great Irish Potato Famine, Sutton Publishing, ISBN 0-7509-2632-5
  9. ↑ a b Agromanual
  10. ↑ agrahb.cz

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plíseň_bramborová&oldid=22613091“