Plamencový kotel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
stabilní plamencový kotel v řezu

Plamencový kotel vznikne montáží plamence do vnitřku válcového kotle. V plamenci je obvykle umístěno topeniště.

Plamencový kotel je jedním z prvních významnějších konstrukčních zdokonalení válcového kotle. Vzniká vytvořením válcové dutiny uvnitř kotle. Osa této dutiny je rovnoběžná s osou kotle. Tato dutina se nazývá plamenec. Plamenec buď prochází celou délkou kotle, nebo je připevněn jen k jedné straně kotle a na druhé straně je zakončen trubkovnicí s kouřovými trubkami procházejícími zbytkem délky kotle.

Plamencový kotel zajišťuje podobně jako skříňový kotel prakticky úplné obalení topeniště vodou, a tak minimalizuje tepelné ztráty. Byl velmi oblíbený až do začátku 20. století pro svou výrobní nenáročnost ve srovnání se skříňovým kotlem.

Počet plamenců[editovat | editovat zdroj]

Některé plamencové kotle byly vybaveny více (typicky dvěma) plamenci. Toto řešení se uplatňovalo zvláště u lodních kotlů. Protože konstrukce plamencových kotlů pochází z Anglie, používalo se i označení cornwallský kotel pro kotle s jedním plamencem a lancashirský kotel pro kotel se dvěma plamenci[1].

Stěna plamence byla často vlnitá, což zvyšovalo výhřevnou plochu a zlepšovalo schopnost přizpůsobení tepelné dilataci kotle.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. B. Gregor: Parní kotle, Česká grafická unie, 1931