Pietro Micca (1935)
| Základní údaje | |
|---|---|
_crowned.svg){kind=small} | |
| Typ | ponorka |
| Uživatelé | Regia Marina |
| Jméno podle | Pietro Micca |
| Zahájení stavby | říjen 1931 |
| Spuštěna na vodu | 31. března 1935 |
| Uvedena do služby | říjen 1935 |
| Osud | potopena 1943 |
| Předchůdce | třída Glauco |
| Následovník | třída Calvi |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 1545 t (na hladině) 1940 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 90,3 m |
| Šířka | 7,7 m |
| Ponor | 5,3 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 3000 + 1500 hp |
| Rychlost | 15,5 uzlu (na hladině) 8,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 12 000 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 80 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 72 |
| Výzbroj | 6× 533mm torpédomet (10 torpéd) 2× 120mm kanón (2×1) 4× 13,2mm kulomet (2×2) 20 min |
| Operační nasazení | |
| Služba u | 1930–1941 |
| Nasazení | druhá světová válka |
Pietro Micca byla křižníková minonosná ponorka Italského královského námořnictva. Ve službě byla v letech 1935–1943. Účastnila se druhé světové války. Roku 1940 provedla několik minonosných plaveb, ale později prováděla zásobovací mise. Dne 29. července 1943 byla v Otrantské úžině potopena britskou ponorkou HMS Trooper. Byla to největší italská ponorka postavená mezi světovými válkami.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Ponorku postavila italská loděnice Tosi v Tarentu. Stavba byla zahájena v říjnu 1931, na vodu byla ponorka spuštěna 31. března 1935 a do služby byla přijata v říjnu 1935.[2]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavňovou výzbroj představovaly dva 120mm kanóny a dva dvojité 13,2mm kulomety. Ponorka nesla šest 533mm torpédometů (čtyři příďové a dva záďové), přičemž celková zásoba munice činila deset torpéd. Unesla rovněž 20 min. Pohonný systém tvořily dva diesely Tosi o výkonu 3000 bhp a dva elektromotory Marelli o výkonu 1500 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15,5 uzlu na hladině a 8,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 12 000 námořních mil při rychlosti osm uzlů na hladině a 80 námořních mil při rychlosti čtyři uzly pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Roku 1940 upravena pro plnění zásobovacích misí. Zejména přepravu paliva a munice.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 305. (anglicky)