Pecletovo číslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pecletovo číslo (Pe) je jedním z podobnostních čísel používaných při charakterizaci přenosu hmoty ve spojitém prostředí. Je pojmenováno po Francouzském fyzikovi Jean Claude Eugène Pécletovi. Je definováno jako poměr rychlosti advekce myšleného objemu a rychlostí difuze téhož objemu způsobeného gradientem dle dané situace. V oblasti přenosu hmoty je Pecletovo číslo dáno Reynoldsovým číslem a Schmidtovým číslem. V oblasti přenosu tepla je Pecletovo číslo ekvivalentní Reynoldsovu číslu a Prandtlovu číslu.

Pecletovo číslo je definováno jako:

Pro přenos hmoty je definováno jako:

Pro přenos tepla je definováno jako:

Kde L je charakteristickou délkou, u je místní rychlostí proudění, D je difuzní koeficient, a a teplotní vodivost tekutiny:

kde je tepelná vodivost, ρ je hustota, a cp tepelná kapacita.

Při určování Pecletova čísla v praxi zjišťujeme, že je často velmi velké. To znamená, že závislost předchozích hodnot při postupném výpočtu ve směru proudění na nově vypočítaných hodnotách je velmi nízká, a proto se při výpočtech mohou využít jednodušší modely.[1]

Proudění mívá často rozdílná Pecletova čísla pro přenos tepla a hmoty. Tím může dojít ke vzniku dvojitě difuzní konvekce. Tento proces je charakterizován dvěma rozdílnými gradienty teploty s rozdílnými rychlostmi difuze.

V oblasti přenosu hmoty je Pecletovo číslo také nazýváno Brennerovým číslem, značeného Br, jako pocta Howardu Brennerovi.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Péclet number na anglické Wikipedii.

  1. PATANKAR, Suhas V. Numerical Heat Transfer and Fluid Flow. New York: McGraw-Hill, 1980. ISBN 0-89116-522-3. S. 102. (anglicky) 
  2. V publikacích S. G. Masona zrhuba od roku 1977 a přijato řadou dalších autorů.