Přeskočit na obsah

Parametoxyamfetamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Para-methoxyamfetamin)
Parametoxyamfetamin
Schéma chemické struktury
Název (INN)nemá[p 1]
Název podle IUPAC1-(4-methoxyfenyl)propan-2-amin
Další názvyParametoxyamfetamin
Kódy
Číslo CAS64-13-1
ChEMBL IDCHEMBL278663
ChemSpider ID29417
PubChem31721
Chemie
Sumární vzorecC10H15NO
SMILESCC(CC1=CC=C(C=C1)OC)N
InChIInChI=1S/C10H15NO/c1-8(11)7-9-3-5-10(12-2)6-4-9/h3-6,8H,7,11H2,1-2H3
Molární hmotnost165,232 g/mol
Teplota tání280 °C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parametoxyamfetamin (PMA) je halucinogenní amfetamin. Byl považován za syntetickou látku připravenou v laboratoři,[1] ale ukazuje se, že se vyskytuje ve stopových množstvích v akáciích Acacia berlandieri[2] či v rostlině Browningia candelaris.[3] Je nazýván mimo jiné také death (smrt).[4] Často je nabízen jako extáze (MDMA), protože má velmi podobné účinky a jeho výroba je levnější, jenže je výrazně nebezpečnější.[4]

Velmi podobnou látkou, ale se slabšími účinky je PMMA (parametoxymetamfetamin).

Objevil se poprvé na začátku 70. let v USA a Kanadě a je mu připisováno několik případů úmrtí. Ačkoliv v 80. letech vymizel, počátkem let 90. se začal znovu objevovat, a to i v Evropě.[4]

Účinky pod 50 mg jsou podobné účinkům extáze – zvýšené smyslové vnímání, pohyby očí, zvýšená srdeční činnost a krevní tlak, motání hlavy, svalové záškuby a podobně. Nad hranicí 50 mg (zvláště v kombinaci s dalšími drogami) může být PMA smrtelně nebezpečný a proto se dočkal přezdívky Death.[4] Oběti si přitom často do poslední chvíle myslí, že užili (méně nebezpečnou) extázi. Stavy mohou vést k extrémním horečkám, měnícím se na svalové křeče, koma a následně úplné selhání orgánů.[4]

  1. INN název nebyl přidělen, přesto se to v některých verzích českých zákonů chybně uvádí, viz např. http://www.sagit.cz/info/sb03223
  1. Ask Dr. Shulgin Online September 26, 2001
  2. Clement, Beverly A., Goff, Christina M. and Forbes, T. David A. "Toxic amines and alkaloids from Acacia berlandieri". Phytochemistry 46(2), pp. 249-254 [1] Archivováno 14. 10. 2007 na Wayback Machine.
  3. ECHEVERRÍA, Javier and NIEMEYER, Hermann M. "Phenylethylamines from Browningia candelaris (Cactaceae)". Boletín Latinoamericano y del Caribe de Plantas Medicinales y Aromáticas 11(4), pp. 341-344
  4. a b c d e BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. Dostupné online. ISBN 1-4144-0444-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]