Přijímač R-3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
R-3, frontální pohled

R-3 je československý vojenský polní přijímač z roku 1952.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Primárně byl určen jako pěchotní přijímač, nesený na zádech. Byl však vyvíjen i jako záložní přijímač pro vozidlovou radiostanici Sobota, což byl přístroj RM-31 s přídavným výkonovým koncovým stupněm. Může tak pracovat jako pomocný přijímač ve spojovacích soupravách i samostatně jako přenosný přijímač. Umožňuje příjem za pochodu.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Provedení
  • elektronkový superhet s jedním směšováním.
  • použity jsou přímožhavené (bateriové) elektronky v provedení heptal
  • základem přístroje je přesný tlakový odlitek z pevné hliníkové slitiny
  • pro provoz z baterií je přijímač vybaven oddělitelným vibrátorovým měničem ZV-3
  • i tento měnič je vestavěn do tlakového odlitku z pevné hliníkové slitiny
  • blok přijímače s měničem je zasunut do hliníkové pěchotní transportní skříně s baterií akumulátorů a příslušenstvím
  • alternativní stolní/vozidlové provedení má jednoduchou plechovou skříňku a napájení kabelem z externího zdroje (síť, baterie)
Pracovní rozsah
  • 160 kHz až 7 MHz (kmitočty jsou označovány v Mc/s)

Rozdělený je do pěti podrozsahů:

  • 0,16 – 0,33 MHz
  • 0,48 – 0,9 MHz
  • 0,82 – 1,7 MHz
  • 1,64 – 3,4 MHz
  • 3,35 – 7,0 MHz
Druhy provozu
  • nemodulovaná telegrafie (A1)
  • amplitudově modulovaná telegrafie (A2)
  • amplitudově modulované telefonie (A3)
Nízkofrekvenční výstup
  • 10 mV pro sluchátka 4000 ohmů
Antény
  • Prutová svazková anténa 1,8 m
  • Svinovací drátová anténa 13 m
  • Drátová protiváha 9 m
Napájení
  • přes vibrační měnič z vestavěné akumulátorové baterie 5NKN10, (žhavení 1,2 V, měnič 4,8 V)
Samotný přijimač
  • 1,2 V= pro žhavení
  • 90 V= pro anody
Míry a váhy (pěchotní provedení)
  • rozměry 340×120×400 mm
  • hmotnost 14,6 kg

Civilní využití přijímače R-3[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1965 byly přijímače R-3 postupně vyřazovány z armádního používání a velké množství se jich prostřednictvím Svazarmu dostalo mezi československé radioamatéry. Většina těchto přístrojů se následně stala objektem různých přestaveb. V důsledku toho se do současnosti (zde míněn rok 2022) dochovalo jen velice málo těchto přijímačů v originálním provedení a s plnou výbavou. Stávají se tak vyhledávaným objektem pro sběratele historické techniky.

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Schemata[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]