Přechodový odpor

Přechodový odpor je odpor, který vzniká ve spoji vodičů. Většinou je tento jev nežádoucí, a proto se jej snažíme minimalizovat (nelze jej nikdy úplně odstranit).

Příčina vzniku[editovat | editovat zdroj]

Základní příčinou vzniku přechodového odporu je elektrický odpor použitého materiálu. Ten je dán vztahem

R={\frac {\rho l}{S}}

,

kde $\rho$ je rezistivita materiálu, $l$ je délka vodiče a $S$ obsah průřezu vodiče.

Příčinou jeho vyšší hodnoty, než by odpovídalo hodnotě vypočtené tímto vztahem, mohou být např. nerovnosti mezi spoji, různé nedokonalosti při spojování (studený spoj) a nečistoty na povrchu spojů, čímž se snižuje plocha dotyku ( $S$ ).

Snižování přechodového odporu[editovat | editovat zdroj]

Přechodový odpor spoje lze snížit vhodnou úpravou parametrů spoje, tak aby jeho elektrický odpor byl co nejnižší. Toho lze dosáhnout:

snížení rezistivity materiálu $\rho$ použitím vhodných materiálů (např. stříbra)
zvýšením průřezu $S$ zvětšením vodivé plochy spoje

U již existujícího spoje lze pak jeho přechodový odpor udržovat na nízkých hodnotách jeho vhodnou údržbou – čištěním a broušením kontaktů, případně opravou nebo výměnou spoje.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.