Pásový opar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pásový opar
lat. Herpes Zoster
Pásový opar na krku.
Pásový opar na krku.
Základní údaje
Původce virus varicella zoster
Klinický obraz výsev puchýřků v distribuční oblasti senzitivního nervu, často také bolest
Léčba Aciclovir, který zadržuje viry, prostředek se podává ve formě tablet nebo infuzí do žíly (v nemocnici).
Klasifikace a externí odkazy
MKN-10 B02
MedlinePlus 000858

Pásový opar (Herpes zoster) je infekční kožní onemocnění vyvolané herpetickým virem Varicella zoster, který způsobuje rovněž plané neštovice. Virus zůstává ukryt v těle po vyléčení planých neštovic, „spí“ v některém senzitivním gangliu. Příčinou aktivace viru bývá především snížení imunity organismu, podávání kortikosteroidů či imunosupresiv, námahou či nedostatečnou výživou a podobně. Onemocnění postihuje nejčastěji osoby nad 50 let věku a častěji ženy. Projevuje se výsevem puchýřků v oblasti kůže, která je inervována daným senzitivním nervem. Vyrážku často provází bolest (neuralgie). Objevuje se nejčastěji v oblasti břicha, hrudníku, zad, ale může se objevit i na jiných místech.

Diagnóza[editovat | editovat zdroj]

Jednostranný výsev puchýřků, bolest, svědění nebo jiné vjemy v postižené oblasti jsou většinou dostatečně průkazné pro diagnózu pásového oparu. Podobný obraz vezikul v dermatomu (části pocházející ze stejného dermatomu mají nervové zásobení z jednoho míšního kořene) však může způsobit i coxsackie virus. Diagnózu lze potvrdit virologickým a sérologickým vyšetřením.[1]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější léčbou infekce varicella zoster virem je podávání virostatik. Virostatika se podávají buď v tabletkách nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).

Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí pro pravděpodobné oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.[2]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky ve formě pásku, naplněné tekutinou. Napadená místa červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože potom by po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být trýznivé. Nemocní pásovým oparem jsou infekční pro své okolí v době výsevu puchýřků. Doporučuje se časté mytí a dezinfekce rukou, postižená místa neškrábat a překrýt. Včasná léčba onemocnění může předejít bolestem. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva.

Vývoj vyrážky pásového oparu
1. den 5. den 6. den
ShinglesDay1.JPG ShinglesDay5 ed.JPG ShinglesDay6 ed.JPG

Následky[editovat | editovat zdroj]

U nakažených pacientů probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se však ale tvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za tzv. „obličejovou růži“ a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postižené také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a dojde k úplnému oslepnutí.

Očkování[editovat | editovat zdroj]

Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Medixa - Pásový opar
  2. LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain: Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9. S. 232. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.