Ondinina kletba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Ondinina kletba (Kongenitální centrální hypoventilační syndrom, Ondinin syndrom, německy Undine-Syndrom či Ondine-Syndrom) je vrozené onemocnění způsobující zástavu dýchání ve spánku. Přidruženými symptomy jsou černání kůže v důsledku nedostatku kyslíku v krvi, závratě, bolest hlavy a neschopnost v noci usnout.

Pacienti musí většinou po celou dobu života užívat ventilátor, jinak hrozí udušení.

Nemoc je pojmenována podle německého vodního božstva či duchů. Konkrétní pojmenování pochází z německé pohádky Ondinin spánek.

Syndrom poprvé popsali v roce 1962 J. W. Severinghaus a R. A. Mitchell.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. W. Severinghaus, R. A. Mitchell: Undine's curse - failure of respiratory center automaticity while awake. In: Clin Res. 1962; 10, S. 122.