Oltář z Graudenz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Oltář z Graudenz (pol. Grudziądz) je gotický křídlový oltář z doby kolem roku 1390, původně umístěný v kapli hradu Řádu německých rytířů v Graudenz (Grudziądz), nyní v Národním muzeu ve Varšavě. Tzv. Mistr oltáře z Graudenz byl anonymní český malíř z přelomu 14. a 15. století.[1]

Oltář z Graudenz
Grudziądz Polyptych 15.jpg
Oltář z Graudenz (otevřený a zavřený)
Oltář z Graudenz (otevřený a zavřený)
Oltář z Graudenz (zavřený)

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Oltář je polyptych se dvěma páry pohyblivých a oboustranně malovaných křídel. Střední část má dva velké výjevy nad sebou, každý o rozměrech 123 x 204,5 cm, a na osmi deskách křídel, z nichž každá má rozměry přibližně 123 x 93 cm je celkem 16 scén.

Otevřený oltář zobrazuje "vánoční" mariologický cyklus – horní střední část Korunování se sv. Barborou a sv.Kateřinou, dolní Smrt Panny Marie. Postranní výjevy zobrazují příchod Krista – Zvěstování, Narození, Klanění tří králů a Představení Krista v chrámu.

Zavřený první pár křídel ukazuje osm obrazů pašijového cyklu – Kristus v Getsemanské zahradě, Jidášův polibek, Kristus před Pilátem, Bičování, Korunování trním, Nesení kříže, Ukřižování a Zmrtvýchvstání.

Na dalších obrazech zavřeného oltáře je Noli me tangere, Kristus Vládce, Vzkříšení mrtvých a Modlitba Panny Marie a apoštola sv. Jana.

Je pravděpodobné, že oltář je dílem dvou umělců. Hlavní mistr byl vyškolen v českém prostředí a mohl být následovníkem Mistra Třeboňského oltáře, ale používal jinou techniku malby (olejové pojidlo pigmentů)[2]. Druhý z malířů patrně přišel z Dolního Saska z okruhu Mistra Bertrama.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Master of the Graudenz Altarpiece na anglické Wikipedii a Poliptyk Grudziądzki na polské Wikipedii.

  1. Jan Royt, Medieval Painting in Bohemia, Karolinum Press, Praha 2003, s. 100
  2. Władysław Łoś, Jolanta Meder-Kois, Technologia artis 3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Władysław Łoś, Forschungsprobleme des Graudenzer Altars [w:] Malerei und Skulptur des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit in Norddeutschland. Künstlerischer Austausch im Kulturraum zwischen Nordsee und Baltikum, hrsg. v. Hartmut Krohm, Uwe Albrecht und Matthias Weniger, Braunschweig-Berlin 2004, s. 89-95
  • Władysław Łoś, Das Bildprogramm des Graudenzer Altars [w:] Sztuka zakonu krzyżackiego w Prusach i Inflantach , Toruń 1995, s. 204
  • Adam S. Labuda, Die Spiritualität des Deutschen Ordens und die Kunst. Der Graudenzer Altar als Paradigma [w:] Zenon H. Nowak (red.) Die Spiritualität der Ritterorden im Mittelalter, Toruń 1993, s. 45-73
  • Alicja Karłowska-Kamzowa, Kontakty artystyczne z Czechami w malarstwie gotyckim Śląska, Pomorza Wschodniego i Kujaw, Folia Historiae Artium 16, 1980, s. 39-65
  • Jaroslav Pešina, Některé ztracené obrazy Mistra třeboňského oltáře, Umění 26, 1978, s. 289
  • Karl-Heinz Clasen, Der Graudenzer Altar der Marienburg, Marburger Jahrbuch für Kunstwissenschaft 13, 1944, s. 111-128
  • Conrad Steinbrecht, Flügel-Altar aus der ehemaligen Schlosskapelle zu Graudenz, z.Z. in der Marienburg, St.Lorentz-Kapelle, [w:] Nachrichten der Königlichen Schloßbauverwaltung zu Marienburg Westpreußen. Über der Tätigkeit in den Baujahren 1912 bis 1916, Danzig 1916

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]