Zobrazení zdroje stránky Náš letopočet

'''Náš letopočet''' (zkratka '''n. l.''') nebo také '''běžný letopočet''' je odměřování [[Rok|let]] začínající rokem 1 [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]]. Začal být počítán od domnělého narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], proto se léta našeho letopočtu označují také za léta '''křesťanské éry''', ''po Kristu'' ('''''po Kr.''''') či ''léta [[Bůh|Páně]]'' ''('''L. P.''' / '''LP''')'', [[Latina|latinsky]] ''[[Anno Domini]]''.

Léta před rokem 1 n. l. se počítají opačným směrem a označují se ''před naším letopočtem'' (''[[př. n. l.]]''), případně ''před Kristem'' (''př. Kr.'') nebo ''před křesťanskou érou'', nebo jednoduše znaménkem − ([[minus]]). V tomto číslování neexistuje [[rok nula]], který se však objevuje v [[Astronomické číslování let|astronomickém systému]] a [[ISO 8601]].

Označení ''náš letopočet'' někteří preferují jako neutrální alternativu ke zjevně křesťanskému ''po Kristu'', podobně jako v angličtině někteří preferují CE (''Common Era'') namísto AD (''Anno Domini'', latinsky léta páně), neboť neobsahuje křesťanská označení Ježíše jako ''[[Kristus]]'' nebo ''[[Bůh|Pán]]''. Jiní {{Kdo?}} kritizují označení ''našeho letopočtu'' a ''před naším letopočtem'' jako zbytečnou snahu o [[Politická korektnost|politickou korektnost]].

== Historie ==
Raní křesťané určovali daný rok kombinací data [[Římský konzul|konzulátu]], data roku vlády císaře a [[Anno Mundi|data stvoření]]. Používání data konzulátu bylo ukončeno ve chvíli, kdy císař [[Justinián I.]] přestal v polovině šestého století jmenovat konzuly, což si brzy poté vyžádalo dataci podle vládnoucího císaře. Posledním konzulem byl jmenován [[Anicius Faustus Albinus Basilius]] v roce [[541]]. [[Papež]]ství bylo po celou dobu [[středověk]]u v kontaktu s vyslanci [[Byzantská říše|Byzantského]] světa a mělo tak jasný přehled – nehledě na náhlou smrt či sesazení –, kdo byl v kterékoli době [[Seznam byzantských císařů|byzantským císařem]].

[[Soubor:Scriptorium.jpg|náhled|Dionysius Exiguus, který zavedl letopočet ''Anno Domini'' při psaní tabulek [[Výpočet data Velikonoc|s daty Velikonoc]].]]
Systém ''Anno Domini'' byl vyvinut mnichem jménem [[Dionysius Exiguus]] (narozen v [[Malá Skythie|Malé Skythii]]) v [[Řím]]ě roku [[525]] jako jeden z výsledků jeho práce při [[Výpočet data Velikonoc|výpočtu data Velikonoc]]. Ve svých [[Velikonoční tabulky Dionysia Exiguua|velikonočních tabulkách]] Dionysius přiřadil rok AD 532 k roku 284 vlády císaře [[Diocletianus|Diokleciána]]; ve svém vysvětlujícím dopise přiřazuje rok AD 525 k roku konzulátu Probuse Juniora. I když nikde ve svém výkladu ohledně svých tabulek Dionysius nevztahoval '''svou epochu''' k jiným datovacím systémům, ať už konzulskému, olympiádám, rokům od stvoření světa nebo rokům vlády Augusta; ještě mnohem méně je vysvětlen a ospravedlněn datový základ systému. Blackburn & Holford-Strevens a další krátce uvedli argumenty pro roky 2 př. n. l., 1 př. n. l. nebo 1 n. l. jako roky určené Dionysiem pro narození nebo vtělení.

Hlavními zdroji zmatku jsou:
* V moderní době je vtělení synonymní s početím, ale někteří starší spisovatelé, jako např. [[Beda Venerabilis|Beda]] považují vtělení za souhlasné s narozením.
* Občanský nebo kunzulární rok začínal [[1. leden|1. lednem]], zatímco Dionysiův rok začínal [[29. srpen|29. srpnem.]]
* Chyby v seznamu konzulů.
* Chyby v součtech let vlády jednotlivých císařů.

Další výpočty byly provedené okolo roku 400 [[Alexandrie|Alexandrijským]] mnichem [[Annianus z Alexandrie|Annianem]], který umístil Zvěstování Panny Marie na [[25. březen]] roku 9 (podle Juliánského kalendáře) – osm až deset let později, než spočítal Dionysius. Tato ''éra inkarnace'' převažovala na východě v raných stoletích existence Byzantské říše a je ještě používána v [[Etiopie|Etiopii]], což odpovídá rozdílu 8 nebo 7 let mezi Gregoriánským a [[Etiopský kalendář|etiopským kalendářem]].

Byzantští kronikáři, jako např. [[Theofanes Homologetes|Theofanes]], pokračovali v datování let ve svých světových kronikách na rozdílném židovsko-křesťanském základě – od předpokládaného stvoření světa, jak ho vypočítali křesťanští učenci z údajů [[Starý zákon|Starého zákona]] během prvních pěti století křesťanské éry. Tyto éry, někdy nazývané moderními učenci ''[[Anno Mundi]]'', „rok světa“ (zkráceně AM), jsou vůči sobě kontroverzní. Žádná jednotlivá éra Anno Mundi nebyla dominantní. Jedna z populárních definicí pochází od [[Eusebios z Kaisareie|Eusebia z Kaisareie]], historika z dob císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] Na západě pomohl zpopularizovat Eusebiův výpočet AM [[Latina|latinský]] překladatel a spisovatel [[Svatý Jeroným|Jeroným]].

=== Datum Ježíšova narození ===
{{Upravit část|encyklopedický styl, [[Nápověda:reference|reference]] torzovité a v textu}}
„Přestože učenci věří, že Kristus se narodil o několik let dříve než v roce 1 n. l., historické důkazy jsou příliš útržkovité na to, aby mohlo být určeno konečné datum“ (Doggett 1992, 579). Podle [[Evangelium podle Matouše|Matoušova evangelia]] (2:1,16) se [[Herodes Veliký]] dozvěděl o [[Narození Ježíše Krista|Ježíšově narození]] a přikázal v reakci na tuto událost [[Vyvraždění neviňátek|vyvraždit všechny novorozence]]. Blackburn & Holford-Strevens pokládají Herodovu smrt na dobu krátce před [[Pesach]]em v roce 4 př. n. l. a tvrdí, že ti, kdo akceptují příběh vyvraždění neviňátek, ho někdy spojují s hvězdou, která vedla [[Tři králové|tři biblické krále]], a toto znamení vidí buď v [[Konjunkce (astronomie)|planetárním spojení]] roku z [[15. září]] roku 7 př. n. l. nebo v [[Halleyova kometa|Halleyově kometě]] z roku 12 př. n. l.; dokonce historikové, kteří neakceptují tento masakr za Heroda, akceptují narození za Heroda jako tradici starší než jsou psaná evangelia.

[[Evangelium podle Lukáše|Lukášovo evangelium]] (1:5) uvádí, že [[Jan Křtitel]] byl přinejmenším počat, ne-li narozen, za Heroda a že Ježíš byl počat v době, kdy Janova matka byla v šestém měsíci těhotenství (1:26). Lukášovo evangelium také uvádí, že Ježíš se narodil během vlády [[Augustus|Augusta]] a v době, kdy [[Quirinius|Cyrenius]] (nebo [[Quirinius]]) byl guvernérem v [[Sýrie|Sýrii]] (2:1-2). Blackburn a Holford-Strevens (2003, 770) poukazují na to, že Cyreniovo/Quiriniovo guvernérství v Sýrii započalo roku 6 n. l., což je neslučitelné s termínem 4 př. n. l. a konstatují, že „Sv. Lukáš působí velké obtíže… nejvíce kritiků proto Lukáše vyřazuje“ (str. 776). Někteří učenci se spoléhají na [[Evangelium podle Jana|Janovo evangelium]] a umisťují Ježíšovo narození do roku 18 př. n. l. (Blackburn a Holford-Strevens 2003, 776).

=== Dionysiův výpočet ===
Přestože neznáme způsob, jakým [[Dionysius Exiguus|Dionysius]] dospěl k datu Kristova narození, historikové se domnívají, že se jim podařilo rekonstruovat postup jeho uvažování. Dionysius patrně vycházel z textu [[Nový zákon|Nového zákona]] a spojil nepříliš konkrétní, a navíc rozporné údaje evangelií se svými komputistickými znalostmi. Selešnikov se ve své knize ''Člověk a čas'' domnívá, že Dionysius založil svůj výpočet na třech základních předpokladech:
# K ukřižování Krista došlo zhruba před pěti sty lety od Dionysiovy doby.
# Kristus zemřel ve věku třiceti let.
# Kristus vstal z mrtvých o Velikonocích dne 14. nisanu židovského kalendáře, což je 25. březen našeho kalendáře.

Na základě třetího poznatku vyhledal Dionysius ve svých tabulkách nejbližší rok, na který připadne velikonoční neděle opět na 25. března. Tímto rokem byl rok 279 diokleciánské éry, neboli rok [[563]] n. l. Od tohoto roku odečetl číslo 532 – tzv. velkou indikaci. To je výsledkem násobení čísel 19 (měsíční kruh) a čísla 28 (sluneční kruh). Po 532 letech tedy odpovídají čísla dnů v měsíci stejným dnům v týdnu i stejné měsíční fázi, z čehož vyplývá, že po 532 letech připadají Velikonoce na stejné dny, které zaujímaly před touto dobou. Po odečtení velké indikace došel Dionysius k závěru, že Kristus vstal z mrtvých 25. března roku [[31]] n. l. Po odečtení předpokládaného Kristova věku, tj. 31 let, pak dospěl k datu jeho předpokládaného narození. Z toho vyplývá, že v roce [[1]] se Kristus nenarodil, nýbrž měl první narozeniny.

Dnes se ví{{Doplňte zdroj}}, že se Dionysius dopustil při výpočtu roku Kristova narození několika chyb – místo židovských použil pro výpočet Pesachu křesťanské tabulky, určil věk Krista v době jeho smrti na 31 let (v současnosti se křesťanská tradice kloní k 33 letům), rok narození Krista umístil mimo dobu panování Heroda Velikého a 25. březen je mnoha badateli považován za datum Kristovy smrti a nikoli vzkříšení.

Na podporu Dionysiova výpočtu data narozením Ježíše Krista se ve svých závěrech stavěl český katolický kněz [[Jan Pouč]] († 1962) v díle ''Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes'', které vydal Vladimír Bláha v roce 2005.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Pouč
 | jméno = Jan
 | odkaz na autora = Jan Pouč
 | titul = Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes
 | url = https://www.academia.edu/12200362/Jan_Pou%C4%8D_-_N%C3%A1%C5%A1_letopo%C4%8Det_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1_Kristus_a_kr%C3%A1l_Herodes
 | datum vydání = 2019-08-20
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = Vladimír Bláha
 | jazyk = 
}}</ref> Jeho závěry podpořil také katolický kněz a publicista [[Milan Glaser]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Glaser
 | jméno = Milan
 | odkaz na autora = Milan Glaser
 | titul = Chyboval Dionysius Exiguus při určení našeho letopočtu?
 | url = http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22991
 | datum vydání = 2015-12-26
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 
 | vydavatel = [[Radio Vatikán]]
 | jazyk = 
}}</ref>

=== Rozšíření ===
Prvním historikem nebo kronikářem, který použil letopočet Anno Domini jako primární datovací mechanismus, byl [[Victor z Tunnuny]], africký kronikář ze šestého století. O několik generací později [[Anglosasové|anglosaský]] dějepisec [[Beda Venerabilis|Beda]], který znal Dionysiovy práce, také používal datování Anno Domini ve své ''[[Historia ecclesiastica gentis Anglorum|Církevní historii anglického lidu]]'', dokončené roku [[731]]. Ve stejném díle poprvé použil latinský ekvivalent pro výraz ''před Kristem,'' a tím zavedl počítání letopočtu bez [[Rok nula|roku nula]], přestože [[Nula|nulu]] znal a používal ve svém [[Výpočet data Velikonoc|computu]]. Jak Dionysius, tak i Beda pohlíželi na Anno Domini jako na datování od vtělení Ježíše, ale rozdíl mezi vtělením a narozením nebyl v té době zřejmý, až později, v devátém století, kdy byla doba vtělení ztotožněna s početím Krista, tj. se [[zvěstování]]m [[25. březen|25. března]].

Na kontinentální [[Evropa|Evropě]] byla éra Anno Domini uvedena jako éra [[Karolínská renesance|Karolínské renesance]] [[Alcuin]]em. Její schválení [[Karel Veliký|Karlem Velikým]] a [[Seznam franských králů|jeho následovníky]] zpopularizovalo používání této epochy a rozšířilo ji po celé [[Franská říše|Franské říši]], jako jádru systému, kde od té převládá dodnes.

Vně Franské říše, Španělsko pokračovalo v datování podle [[Španělská éra|éry císařů]] neboli [[Španělská éra|španělské éry]] až do [[středověk]]u, jejíž letopočet začínal rokem 38 př. n. l. [[Éra mučedníků]], která se počítá od nástupu císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] roku 284, jenž proslul mimo jiné zahájením posledního intenzivního pronásledování křesťanů, převážila na východě a je stále ještě oficiálně používána [[koptská pravoslavná církev|koptskou]] a bývala používána [[etiopská církev|etiopskou církví]]. Další systém datování vychází z roku [[ukřižování]] Ježíše Krista, které spadá, jak věřili již [[Hippolyt Římský|Hippolytus]] a [[Tertullianus]], do doby konzulátu Geminiů (29 n. l.) a toto datování se tak také příležitostně objevuje ve středověkých rukopisech.

Mnoho syrských rukopisů psaných do konce 19. století má v poznámce na konci používání „roku Řeků“ (Anno Graecorum = [[Seleukovská éra]]).

I když letopočet Anno Domini začal být používán od 9. století, označení „před Kristem“ (nebo jeho ekvivalent) se nezačal šířit dříve než od 15. století.

== Chronologie ==
=== Číslování roků ===
Léta Páně se počítají od kdysi předpokládaného dne [[Oktáv Narození Páně|Ježíšova obřezání]], ke kterému mělo dojít [[1. leden|1. 1.]] roku [[1]]. Za tohoto předpokladu k narození Krista došlo osm dní před začátkem letopočtu, tedy v roce označovaném [[1 př. n. l.|1]] ante Christum natum, doslova v roce 1 před narozením Krista. [[Půlnoc]] na počátku dne, kdy měl být Kristus obřezán, tedy představuje bod na časové ose. Od tohoto bodu jsou oběma směry v čase [[Kalendářní rok|roky]] (jednoroční časové úseky) číslovány počínaje číslem jedna. Není tedy rok 0, protože nulu představuje právě onen časový bod.

Potřebě rozlišovat roky před narozením a po narození označením typu Anno Domini se lze vyhnout užitím [[Kladné a záporné číslo|záporných a kladných čísel]]. Protože toto číslování let způsobuje problém při některých výpočtech, předchází v [[Astronomické číslování let|astronomickém číslování let]] před rokem 1 rok nula a všechny roky před začátkem letopočtu mají proto číslo o jednu nižší: běžným letům −3, −2, −1, 1, 2 odpovídají astronomické roky −2, −1, 0, 1, 2. Stejně tak i norma [[ISO 8601]] dává záporné znaménko rokům před naším letopočtem a posouvá číslování o rok.

=== Gregoriánský a juliánský kalendář ===
Termíny jako ''náš letopočet, Anno Domini, před naším letopočtem a před Kristem'' se používají jak v [[Juliánský kalendář|juliánském kalendáři]], tak pro datování v [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]]. Pro moderní datování se používá gregoriánský kalendář, ale pro starší data by měl být určen správný kalendářní systém. Datování v gregoriánském kalendáři je vždy podle našeho letopočtu, ale souběžně s juliánským kalendářem byly více než tisíc let užívány i jiné letopočty.

== „Našeho letopočtu“ nebo „po Kristu“? ==
Ve většině [[Postkomunismus|postkomunistických]] zemích včetně České republiky bylo komunistickými vládami prosazováno používání ''našeho letopočtu'' či podobných nenáboženských výrazů.{{Doplňte zdroj}} Po pádu komunismu se opět rozšířilo i používání termínů ''před Kristem'' a ''po Kristu''. V katolickém Polsku je však stále používán termín "przed naszą erą" a "naszej ery".

=== V anglické jazykové oblasti ===
V angličtině je obdobně tradiční AD (Anno Domini, lat. léta Páně) a BC (Before Christ, před Kristem) a výrazy bez odkazu na Krista, CE (Common era, obecný letopočet) a BCE (Before CE, před obecným letopočtem).

Roku 2002 se v Anglii a Walesu stal systém BCE/CE ve školách oficiální.

Někteří američtí akademici na poli [[vzdělání]] a [[Historiografie|historie]] přijímají značky CE a BCE, a používají ji pro Hebrejské lekce po „více než jedno století“. [[Svědkové Jehovovi]] ve svých publikacích také výlučně používají CE a BCE a v poznámkách pod čarou vždy uvádí, že tyto termíny znamenají výrazy „běžný letopočet“ a „před běžným letopočtem“.

Viditelnější používání této éry se objevilo v hlavních muzeích anglicky hovořícího světa: [[Smithsonian Institution]] preferuje používání tohoto výrazu, i když jeho používání není po ostatních muzeích striktně vyžadováno. Dále několik tabulek letopočtů preferuje nebo přikazuje jeho používání. Dokonce tento letopočet preferují tabulky některých křesťanských kostelů: např. episkopální diecéze ''Marylandské nové církve''.

Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] stále se stále častěji užívá označení CE/BCE v [[Učebnice|učebnicích]]. [[World almanac]] (''Světový almanach'') z roku 2007 byl první edicí, začínající používat éry BCE/CE a ukončující 138 let dlouhé používání tradičních letopočtů BC/AD. Je také používán [[College Board]] v jejích historických textech stejně jako v některých publikacích [[National Geographic Society]] a [[United States Naval Observatory]]. V USA založený televizní kanál [[History Channel]] používá notaci BCE/CE v pořadech o nekřesťanských náboženských tématech, jako je Jeruzalém a Judaismus a používají BC (ale ne CE ani AD) v ostatních případech.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* S. I. Selešnikov (1974), ''Člověk a čas'' – nakl. Práce, Praha
* [[Eva Kotulová]] (1978), ''Kalendář aneb kniha o věčnosti času'' – nakl. Svoboda, Praha
* David Ewing Duncan (2000), ''Kalendář'' – vydav. VOLVOX GLOBATOR, Praha, {{ISBN|80-7207-326-5}}
* Marie Bláhová (2001), ''Historická chronologie'' – nakl. Libri, s.r.o., Praha, {{ISBN|80-7277-024-1}}

=== Související články ===
* [[Anno Domini]]
* [[Kalendář]]
* [[Datování]]
* [[Historická chronologie]]

[[Kategorie:Letopočet]]