Notch receptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vazba Notch receptoru na Delta ligand a události tím vyvolané

Notch receptor je transmembránový protein a receptor živočišných[1] buněk. V extracelulární části obsahuje opakující se EGF motivy, které vytváří vazebnou doménu pro vazbu Notch ligandu (např. proteinu Delta u octomilek).[2] Notch byl původně pojmenován u octomilek (Drosophila), u C. elegans se nachází dva Notch receptory (lin-12 a glp-1),[3] u člověka se gen nazývá TAN-1,[4] u myši int-3[5] a u Xenopus je to Xotch.[6]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Notch receptor je vyráběn v endoplazmatickém retikulu, kde se po dokončení kotranslační translokace asociuje s transmembránovým proteinem presenilinem. Následně prochází do Golgiho aparátu, kde dochází k proteolytickému rozštěpení Notch receptoru na část „extracelulární“ (vázající ligand) a „transmembránovou a intracelulární“. Obě části však zůstávají spojené a jsou transportovány na cytoplazmatickou membránu.[2] Na membráně může vázat Notch ligand, který je rovněž transmembránový – vazba ligandu na Notch receptor je tedy fakticky spíše vazbou dvou buněk pomocí jejich receptorů. Když se Notch ligand naváže, uskuteční se další dvě proteolytická štěpení Notch receptoru. Druhé z těchto štěpení je zprostředkováno presenilinem (resp. širším komplexem gama-sekretázou) a způsobuje, že se vnitrobuněčná doména Notch receptoru uvolní do cytosolu.[2] Následně dochází k přenosu signálu do jádra a aktivaci specifických transkripčních faktorů. V typickém případě je výsledkem proběhnuté Notch signalizace rozrůznění a polarizace mezi buňkou, která signál vysílala (nesla Notch ligand) a tou, která signál přijímala (nesla receptor Notch). Obvykle se to děje mj. tak, že v cílové buňce pozitivní zpětnou vazbou vzrůstá tvorba Notch receptoru a snižuje se tvorba ligandu.[2][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GAZAVE, E.; LAPÉBIE, P.; RICHARDS, G. S., et al. Origin and evolution of the Notch signalling pathway: an overview from eukaryotic genomes. BMC Evol Biol.. 2009, roč. 9, s. 249. Dostupné online. ISSN 1471-2148. 
  2. a b c d LODISH, Harvey, et al.. Molecular Cell Biology. 5. vyd. New York: W.H. Freedman and Company, 2000. Dostupné online. 
  3. THEODOSIOU, A.; ARHONDAKIS, S.; BAUMANN, M., et al. Evolutionary scenarios of Notch proteins. Mol Biol Evol.. 2009, roč. 26, čís. 7, s. 1631–40. Dostupné online. ISSN 1537-1719. 
  4. ELLISEN, L. W.; BIRD, J.; WEST, D. C., et al. TAN-1, the human homolog of the Drosophila notch gene, is broken by chromosomal translocations in T lymphoblastic neoplasms. Cell.. 1991, roč. 66, čís. 4, s. 649–61. Dostupné online. ISSN 0092-8674. 
  5. ROBBINS, J.; BLONDEL, B. J.; GALLAHAN, D., et al. Mouse mammary tumor gene int-3: a member of the notch gene family transforms mammary epithelial cells. J Virol.. 1992, roč. 66, čís. 4, s. 2594–9. Dostupné online. ISSN 0022-538X. 
  6. COFFMAN, C.; HARRIS, W.; KINTNER, C. Xotch, the Xenopus homolog of Drosophila notch. Science.. 1990, roč. 249, čís. 4975, s. 1438–41. Dostupné online. ISSN 0036-8075. 
  7. POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.]: Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 437. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]