Přeskočit na obsah

Nikola Zdráhalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikola Zdráhalová
Datum narození1. dubna 1996 (28 let)
Místo narozeníDvůr Králové nad Labem, Česko
Rychlobruslařská kariéra
KlubNOVIS Team
TrenérPetr Novák
Reprezentaceod 2011
Světový pohárod 8. listopadu 2013
Statusaktivní
Infobox aktualizován dne 12. ledna 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikola Zdráhalová (* 1. dubna 1996 Dvůr Králové nad Labem) je česká rychlobruslařka.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Původně se věnovala lednímu hokeji, hrála za Dvůr Králové nad Labem a pražskou Slavii. Její otec je také hokejovým trenérem.[1] K rychlobruslení přestoupila v roce 2011. Již na podzim toho roku absolvovala jeden závod Světového poháru juniorů a podařilo se jí kvalifikovat na Zimní olympijské hry mládeže 2012, na kterých se v závodě na 500 m umístila na osmé příčce.[2] V juniorském Světovém poháru pravidelně startovala v sezóně 2012/2013, ročník završila první účastí na Mistrovství světa juniorů. Díky překonaným limitům debutovala na podzim 2013 v seniorském Světovém poháru,[3][4] zároveň nadále závodila i v tom juniorském. Na premiérovém startu na Mistrovství Evropy 2014 skončila na 25. místě.[5] Kvalifikovala se do závodu s hromadným startem na Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2015, kde se díky zisku jednoho spurterského bodu umístila na 11. příčce.[6]

Na světovém šampionátu 2016 startovala na distanci 1000 m (23. místo),[7] v závodě s hromadným startem (18. místo)[8] a s českým týmem ve stíhacím závodě družstev (7. místo).[9] Při své čtvrté účasti na kontinentální šampionátu se na ME 2017 poprvé dostala do nejlepší desítky a obsadila devátou příčku.[10] Téhož roku startovala také na Mistrovství světa na jednotlivých tratích. V tamním závodě na 3 km byla osmnáctá,[11] na kilometrové distanci skončila na poslední 24. příčce[12] a trať 1500 m i závěrečný závod s hromadným startem dokončila shodně na 15. příčce.[13][14] V roce 2017 se poprvé zúčastnila Mistrovství světa ve víceboji, kde se umístila na 17. příčce.[15]

Nikola Zdráhalová na mítinku Světového poháru v Erfurtu v roce 2018

Na Mistrovství Evropy 2018 bylo jejím nejlepším individuálním umístěním sedmá příčka na trati 1500 m.[16] O několik týdnů později se premiérově představila v olympijských závodech. Na Zimních olympijských hrách 2018 se závodě na 3000 m umístila na 15. místě,[17] na poloviční trati byla jedenáctá,[18] na kilometrové distanci devatenáctá[19] a v závodě s hromadným startem osmá.[20] Na následném vícebojařském světovém šampionátu skončila na osmé příčce.[21] Startovala také na Mistrovství Evropy 2019, kde byla dvanáctá,[22] na Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2019 (1500 m – 17. místo, závod s hromadným startem – 16. místo)[23] a na Mistrovství světa ve víceboji 2019 (15. místo).[24] Zúčastnila se také ME 2020, kde ve čtyřech závodech na jednotlivých tratích obsadila 8. (1500 m), 9. (1000 m), 10. (3000 m) a 11. místo (500 m).[25] Na Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2020 byla nejlépe čtrnáctá (3000 m) a patnáctá (1500 m),[26][27] na vícebojařském MS 2020 obsadila 11. příčku.[28] V roce 2021 vyrovnala na evropském šampionátu své nejlepší umístění ve víceboji, 9. příčku,[29] a na Mistrovství světa skončila ve třech závodech dvakrát na čtrnáctém a jednou na šestnáctém místě.[30] Během závodů Světového poháru v prosinci 2021 překonala několik svých osobních rekordů, na Zimních olympijských hrách v Pekingu v únoru 2022 však bojovala s poklesem formy a vlastní psychikou, jejím nejlepším olympijským výsledkem byla 18. příčka na trati 3000 m.[31] Po ZOH se rozhodla, i kvůli zranění, předčasně ukončit sezónu.[32]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se rozhodla změnit střední školu, aby se mohla díky individuálnímu studijnímu plánu plně věnovat sportu. Začala studovat Střední školu gastronomickou ve Žďáru nad Sázavou,[33] kterou v roce 2018 dokončovala.[1]

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]
Závod Čas
(body)		 Datum Místo Zdroj
500 m 38,10 11. prosince 2021 Calgary [34]
1000 m 1:13,93 11. prosince 2021 Calgary [34]
1500 m 1:53,47 5. prosince 2021 Salt Lake City [34]
3000 m 3:59,66 10. prosince 2021 Calgary [34]
5000 m 7:11,76 19. listopadu 2017 Stavanger [34]
týmový sprint 1:36,84 22. února 2015 Varšava [34]
stíhací závod 3:02,50 14. listopadu 2015 Calgary [34]
sprinterský čtyřboj 182,270 19.–20. listopadu 2011 Klobenstein [34]
miničtyřboj 167,593 28.–29. září 2019 Tomaszów Mazowiecki [34]
malý čtyřboj 172,051 9.–10. března 2018 Amsterdam [34]

Umístění

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna ME MS
víceboj		 MS
jednotlivé tratě		 Světový
pohár		 Olympijské
hry		 MS
juniorů
2012/13 — — — — 38. 1000 m
DSQ 1500 m
27. 3000 m
11. stíh. závod
2013/14 25. víceboj — 51. 1500 m
48. 3000/5000 m
12. stíh. závod		 — 19. 500 m
19. 1000 m
17. 1500 m
20. 3000 m
13. víceboj
8. stíh. závod
2014/15 16. víceboj — 11. hrom. start 52. 1500 m
45. 3000/5000 m
13. hrom. start
9. stíh. závod		 19. 500 m
11. 1000 m
4. 1500 m
6. 3000 m
5. víceboj
18. hrom. start
6. tým. sprint
2015/16 13. víceboj — 23. 1000 m
18. hrom. start
7. stíh. závod		 66. 1000 m
49. 1500 m
42. 3000/5000 m
22. hrom. start
9. stíh. závod		 —
2016/17 9. víceboj 17. 24. 1000 m
15. 1500 m
18. 3000 m
15. hrom. start		 60. 500 m
54. 1000 m
29. 1500 m
27. 3000/5000 m
15. hrom. start
9. stíh. závod		 —
2017/18 12. 500 m
7. 1500 m
10. 3000 m
10. hrom. start
5. stíh. závod		 8. 57. 500 m
49. 1000 m
12. 1500 m
29. 3000/5000 m
20. hrom. start
10. stíh. závod		 19. 1000 m
11. 1500 m
15. 3000 m
8. hrom start		 —
2018/19 12. víceboj 15. 17. 1500 m
16. hrom. start		 38. 1000 m
29. 1500 m
16. 3000/5000 m
23. hrom. start		 —
2019/20 11. 500 m
9. 1000 m
8. 1500 m
10. 3000 m		 11. 23. 500 m
20. 1000 m
15. 1500 m
14. 3000 m		 29. 500 m
27. 1000 m
11. 1500 m
12. 3000/5000 m
33. hrom. start		 —
2020/21 9. víceboj 16. 1000 m
14. 1500 m
14. 3000 m		 18. 1500 m
24. 3000 m		 —
2021/22 — — 45. 500 m
21. 1000 m
18. 1500 m
19. 3000/5000 m
22. hrom. start		 25. 500 m
27. 1000 m
21. 1500 m
18. 3000 m
WDR hrom. start		 —

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b MACEK, Tomáš. Mladá krev pro Peking. Zdráhalová a Davidová, naděje pro příští hry [online]. Idnes.cz, 2018-02-22 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ OTRADOVSKÝ, Tomáš. Zdráhalová zazářila na olympijských hrách mládeže [online]. Krkonossky.denik.cz, 2012-01-16 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ GRIM, Filip. Rychlobruslařka Zdráhalová míří na Světový pohár, co olympijské Soči? [online]. Idnes.cz, 2013-10-26 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ MACEK, Tomáš. Přichází Nikola. Mladá rychlobruslařka vstupuje do Světového poháru [online]. Idnes.cz, 2013-11-08 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková byla na ME třetí na trojce, Erbanová druhá na pětistovce [online]. Idnes.cz, 2014-01-11 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ MACEK, Tomáš. Že jsem porazila Martinu? Takhle to neberu, říká rychlobruslařka Zdráhalová [online]. Idnes.cz, 2015-02-16 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Erbanová měla tentokrát k medaili daleko, na kilometru skončila třináctá [online]. Idnes.cz, 2016-02-12 [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Závod s hromadným startem ovládla Blondinová, Zdráhalovou zdržel pád [online]. Idnes.cz, 2016-02-14 [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK; iDNES.cz. České rychlobruslařky i se Sáblíkovou dojely ve stíhačce družstev sedmé [online]. Idnes.cz, 2016-02-13 [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková vydřela evropské stříbro. Navíc triumfovala na 5 000 metrů [online]. Idnes.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. Stříbro na trojce. Sáblíková zahájila mistrovství světa medailovým ziskem [online]. Idnes.cz, 2017-02-09 [cit. 2017-02-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. K medaili chybělo 48 setin. Erbanová skončila na kilometru pátá [online]. Idnes.cz, 2017-02-11 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. Patnáctistovku ovládla americká favoritka, Sáblíková dojela šestá [online]. Idnes.cz, 2017-02-12 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZATLOUKAL, Tomáš. Hromadný závod vyhrála Korejka Po-rum, Bergsmaová má další medaili [online]. Idnes.cz, 2017-02-12 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Sáblíková získala světové stříbro, navíc triumfovala na trati 5 000 metrů [online]. Idnes.cz, 2017-03-05 [cit. 2017-03-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Erbanová má evropský bronz z 500 metrů, Zdráhalová je sedmá na 1500 metrů [online]. Idnes.cz, 2018-01-05 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; MACEK, Tomáš. Sáblíková zůstala bez medaile. Na stupních vítězů jsou tři Nizozemky [online]. Idnes.cz, 2018-02-10 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ iDNES.cz; ČTK. Rychlobruslařka Wüstová vyhrála patnáctistovku, Zdráhalová jedenáctá [online]. Idnes.cz, 2018-02-12 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ iDNES.cz. Erbanová si zajela olympijské maximum. Zlatá je Ter Morsová [online]. Idnes.cz, 2018-02-14 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ MRZENA, David; ČTK. V hromadném závodě osmá. Zdráhalová v Koreji vylepšila své maximum [online]. Idnes.cz, 2018-02-24 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ MACEK, Tomáš; TOMÍČEK, Matěj. MS ve čtyřboji: Sáblíková dojela druhá na 5000 metrů a končí celkově šestá [online]. Idnes.cz, 2018-03-10 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ MACEK, Tomáš. Sáblíková triumfovala na pětce a slaví evropské stříbro z víceboje [online]. Idnes.cz, 2019-01-12 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK; iDNES.cz. Wüstová dál vládne patnáctistovce, Zdráhalová dojela sedmnáctá [online]. Idnes.cz, 2019-02-10 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ MACEK, Tomáš. Fantazie na ledu. Další světový rekord i světový titul pro Sáblíkovou! [online]. Idnes.cz, 2019-03-03 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ MACEK, Tomáš. Není důvod k panice. Přípravu Sáblíkové oznámkuje až Salt Lake City [online]. Idnes.cz, 2020-01-13 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ KOUBEK, Michal. Famózní Sáblíková! Na třech kilometrech obhájila světové zlato [online]. Idnes.cz, 2020-02-13 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  27. ↑ KOUBEK, Michal. Zdráhalová si na patnáctistovce vylepšila maximum, Sáblíková nejela [online]. Idnes.cz, 2020-02-16 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. 
  28. ↑ MACEK, Tomáš. Osm setin od medaile. Sáblíková vyhrála 5000 metrů a ve víceboji je čtvrtá [online]. Idnes.cz, 2020-03-01 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ MACEK, Tomáš; TOMÍČEK, Matěj. Paráda Sáblíkové. Vyhrála pětku a z evropského víceboje má bronz [online]. Idnes.cz, 2021-01-17 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. 
  30. ↑ Sáblíková na šampionátu na 5 km neuspěla. Jela jsem hrozně, řekla [online]. Ceskatelevize.cz, 2021-02-14 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ MACEK, Tomáš. Co se děje se Zdráhalovou? Hlava stávkuje a brzdí ji, otřásl s ní i pád Sáblíkové [online]. Idnes.cz, 2022-02-17 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  32. ↑ MACEK, Tomáš. Chtěla skončit sezonu, ale změnila názor. Sáblíková jede mistrovství světa [online]. Idnes.cz, 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK. Rychlobruslení? Podle táty "debilní" sport, říká Češka Zdráhalová [online]. Tyden.cz, 2018-02-07 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c d e f g h i j Athlete Data of Nikola Zdráhalova [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nikola_Zdráhalová&oldid=24070204“