Nižněkamská vodní elektrárna
| Nižněkamská vodní elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát | Rusko |
| Kraj | Komsomolskoje |
| Město | Naběrežnyje Čelny |
| Souřadnice | 55°41′58″ s. š., 52°16′42″ v. d. |
| Hydrologické údaje | |
| Povodí řeky | Kama |
| Roční průtok | 3 245 m³/s |
| Vodní elektrárna | |
| Výkon současný | 1 205 MW |
| Typ turbíny | Kaplanova |
| Ostatní | |
| Stav | průtoková |
| Začátek výstavby | 1963 |
| Dokončení | 1990 |
Nižněkamská vodní elektrárna (rusky Нижнекамская ГЭС) je vodní dílo na řece Kama. Je součástí Volžsko-kamské kaskády.
Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]
Dílo bylo vybudováno v letech 1963 až 1990.
Řeka je zadržena hrází o celkové délce 2 976 m a výšce 30 m. Betonová přelivá část o šířce 50 m obsahuje 4 přelivové pole. Budova elektrárny o délce 420 m obsahuje 16 bloků s Kaplanovými turbínami o hltnosti 725 m³/s. Celkový stanovený výkon elektrárny je 1 205 MW.
Součástí díla je jednokomorový dvoucestný jednostupňový zdymadlový systém.
Dlouhodobá průměrná roční výroba je 1 280 milionů kWh.
Historie vodního díla[editovat | editovat zdroj]
Doba výstavby je identická s dobou výstavby Čeboksarské vodní elektrárny na Volze a z toho vyplývají i podobnosti režimového vývoje obou děl. K naplnění obou nádrží mělo dojít již v době, kdy politické změny ve vývoji Sovětského svazu umožnily blokování dosažení projektované kóty. Obě elektrárny tak pracují při nižším spádu a nižší účinnosti. Nadmořské výšky obou optimálních hladin na Volze i na Kamě v samostatných údolích činí 68 m. Osud obou vodních děl tak závisí na výsledku souboje mezi ekonomikou a ekologií.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Nižněkamská vodní elektrárna je spolu s Čeboksarskou elektrárnou společným modelovým prostorem soudobého souboje hydroenergetiky a jejích odpůrců. V roce 2019 není o problému z roku 1990 stále rozhodnuto.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nižněkamská vodní elektrárna na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Keller R., Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962
- Linsley R.K., Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968
- Гидроэлектростанции России.: Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. — 467 stran
- Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran