Zobrazení zdroje stránky Městská hromadná doprava v Česku

[[Soubor:Metro, tram a trolejbusy v ČR.jpg|thumb|Mapa znázorňující jednotlivé provozy tramvají, trolejbusů a metra v České republice (stav před rokem 2018)]]
[[Soubor:Liberec, Soukenné náměstí, tramvaj.jpg|thumb|Tatra T3 patří k nejrozšířenějším typům tramvají v Česku]]
[[Soubor:Teplice, Škoda 14TrM.jpg|thumb|Podobně jako tramvaj T3 byl rozšířen i trolejbus Škoda 14Tr. Zde v modernizované verzi 14TrM a tradičním teplickém nátěru]]
'''[[Městská hromadná doprava]] v [[Česko|Česku]]''' je tvořena [[Metro v Praze|pražským metrem]], sedmi [[tramvaj]]ovými, čtrnácti [[trolejbus]]ovými a mnoha [[autobus]]ovými provozy. Rovněž do ní lze započítat několik [[minibus]]ových a [[skibus]]ových provozů, vybrané [[lanová dráha|lanové dráhy]] ([[Karlovy Vary]], [[Mariánské Lázně]] a [[Lanová dráha na Petřín|Praha]]) či některé městské a příměstské [[železnice|železniční]] úseky (v Praze například [[Esko Praha|Esko / linky S]]). Spíše doplňkový význam má městská vodní doprava, například osm [[přívoz]]ů<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://prahamhd.vhd.cz/privozy.htm |datum přístupu=2007-08-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070716151235/http://www.prahamhd.vhd.cz/privozy.htm |datum archivace=2007-07-16 }}</ref> v Praze a [[Lodní doprava na Brněnské přehradě|doprava na Brněnské přehradní nádrži]]. 

Od poloviny devadesátých let 20. století městská hromadná doprava jednotlivých měst postupně splývá s příměstskou a regionální dopravou v rámci [[integrovaný dopravní systém|integrovaných dopravních systémů]]. Současně dochází k propojování systému hromadné dopravy s veřejnou i soukromou nehromadnou dopravou, například prostřednictvím parkovišť [[P+R]].

== Dopravní koncepce ==
=== Historický vývoj ===
[[Socialismus|Socialistické]] prostředí převážné části druhé poloviny [[20. století]] ovlivnilo městskou dopravu v Česku na mnoho let dopředu, a to jak pozitivně, tak i negativně. Na jednu stranu se sjednotil například [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] u všech tramvajových provozů (výjimkou byla pouze [[Tramvajová doprava v Liberci|tramvajová síť v Liberci]]), či bylo vybudováno [[metro]]; na stranu druhou byla podporována hlavně [[autobusová doprava]] na úkor [[elektrická trakce|elektrické trakce]] (zrušilo se mnoho [[tramvaj]]ových a [[trolejbus]]ových sítí). Kritici namítají, že pravými důvody pro toto bylo hlavně podpoření spotřeby levné [[ropa|ropy]] ze [[Sovětský svaz|SSSR]], k podobnému procesu však docházelo i na západ od hranic tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]], a to v podstatně větší míře.

V Praze zpomalila výstavba metra, v mnohých městech místo tramvajové sítě vznikla [[trolejbus]]ová; některé plány se nerealizovaly vzhledem k tísnivé [[finance|finanční]] situaci v 90. letech vůbec. V některých městech byla rozpracována a nedokončena jedna či více dopravních koncepcí ([[Praha]], [[Liberec]], [[Plzeň]], [[Chomutov]]). Na začátku [[21. století]] se v mnoha městech optimální plány pro reorganizaci MHD stále hledají, hlavní pozornost však většinou není věnována velkým stavebním investicím, ale spíše regionální integraci dopravy a tarifním a odbavovacím systémům.

=== Ekologie ===
[[Ekologie|Ekologické]] hledisko se začalo výrazněji prosazovat až v 90. letech 20. století. Za ekologicky prospěšnou je v té době považována [[elektrická trakce]], u silniční dopravy též vozidla s nízkou produkcí škodlivých emisí, například s pohonem na [[zemní plyn]]. Na tom svou [[reklama|reklamní]] kampaň založila česká společnost [[Ekobus]]. 

Tradiční ekologické námitky jsou ovšem i proti drážní dopravě. Hygienické protihlukové předpisy brání například využití některých železničních tratí pro městskou intervalovou dopravu a jsou také příčinou, proč v hustěji zastavěných částech Prahy byla v roce 2006 omezena noční rychlost tramvají do 40 km/h. Za nepříznivý vliv na životní prostředí ve městech je považováno též trolejové vedení a nutnost častých oprav a rekonstrukcí tramvajových kolejišť. Zemní plyn i elektrická energie jsou získávány převážně z neobnovitelných zdrojů, což je také v rozporu s koncepcí [[trvale udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]]. 

Některá města a kraje přenášejí část svých kompetencí na speciální organizátorské a koordinátorské firmy, které projektují a organizují dopravní systém a zprostředkovávají smluvní vztahy s dopravci v rámci [[integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]].

=== Financování ===
[[Soubor:Autobusy MHD na Palmovce.jpg|thumb|Městské autobusy v Praze na Palmovce]]
Městskou hromadnou dopravu obvykle z větší části [[dotace|dotuje]] [[město]]. Podle [[Zákon o silniční dopravě|Zákona o silniční dopravě]] by základní dopravní obslužnost měl dotovat stát, městská doprava je však z tohoto pravidla vyjmuta. Dotace se má podle [[Zákon o silniční dopravě|Zákona o silniční dopravě]] provádět formou úhrady takzvané prokazatelné ztráty, do níž je započítán i přiměřený zisk dopravce. Tržby z jízdného obvykle pokryjí čtvrtinu až polovinu nákladů. Dotační pravidla by měla být shodná, ať je dopravce vlastněn dotujícím městem, nebo patří jiným vlastníkům. 

Zhruba od roku 1997 se nezanedbatelnou součástí městské hromadné dopravy v mnoha městech staly linky k obchodním centrům ([[Tesco]], [[IKEA]], [[Carrefour]], [[Globus (obchodní řetězec)|Globus]] apod.), jejichž provoz je obvykle plně financován provozovateli [[hypermarket]]ů a pro cestující je přeprava zdarma. Tyto linky obvykle nejsou zařazeny do běžného zjednodušeného číslování městských linek a v informačním systému pro cestující obvykle nefiguruje ani číslo linky přidělené v licenci, ale podle Zákona o silniční dopravě jde většinou rovněž o linky veřejné městské autobusové dopravy.

==== Bezplatná MHD ====
{{podrobně|Bezplatná veřejná doprava#Česko}}
Některá města testovala bezplatný provoz MHD. Od února 2002 do září 2007 a od března 2011 je zavedena bezplatná přeprava na lince MHD v [[Třeboň|Třeboni]], přičemž využívanost MHD stoupla do roka od zavedení na dvojnásobek. Od 3. března 2008 je bezplatná přeprava na lince MHD v [[Hořovice|Hořovicích]], kde roční dotace činila 750 000 Kč a zrušením desetikorunového jízdného byla zvýšena o 170 000 Kč. Od 14. června do 14. července 2009 byl vyhlášen bezplatný tarif v celé síti MHD [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] a vedení města uvažuje, že by tuto formu podpory MHD zavedlo dlouhodobě. Běžná roční dotace na MHD je asi 9 milionů Kč, vícenáklady na měsíční bezplatný provoz jsou asi 0,3 milionu Kč, ročně je přepraveno asi 900 tisíc cestujících (tj. dotace činí zhruba 10 Kč na jednoho).<ref>Petra Sasínová: [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=640018 MHD je na měsíc zadarmo. Přestanou lidé jezdit auty?], Aktuálně.cz, 16. 6. 2009</ref> Od 27. března 2011 je zavedena [[MHD zdarma ve Frýdku-Místku]]. Během dvou let stoupl počet cestujících o 1,4 mil. (o 38%), vícenáklady na bezplatný provoz jsou asi 10 mil. Kč ročně. Cestování zdarma je umožněno i na příměstských trasách.<ref>[http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/0690423-mesto-rozsiruje-mhd-zdarma-i-do-dalsich-obci.html Město rozšiřuje MHD zdarma i do dalších obcí], MM F-M, 12. 12. 2013, Jana Matějíková</ref>

== Provozovatelé ==
Městskou hromadnou dopravu a tramvajové nebo trolejbusové dráhy většinou provozuje v každém městě jen jeden [[provozovatel]], někde i více provozovatelů, z nichž jeden má však dominantní postavení (například [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hlavního města Prahy]] v rámci [[Pražská integrovaná doprava|PID]]u). Ve větších městech zpravidla dominantním dopravcem je dopravní podnik, v němž výhradní nebo rozhodující majetkovou účast má samo město. Menší města si obvykle dopravce získávají ve výběrovém řízení, v němž obvykle uspěje buď některá z firem vzniklých transformacemi původních podniků [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]], které tuto MHD provozovaly již dříve, nebo jiné, nověji vzniklé firmy.

== Vozový park ==
[[Soubor:Praha, Malostranská, vlak.jpg|thumb|Pražské metro, jediný systém svého druhu v Česku]]
Vozový park českých měst byl dlouhá léta [[unifikace|unifikován]], protože města byla odkázána na jednoho centrálního výrobce ([[Škoda (podnik)|Škoda]], [[Karosa]], [[Ikarus]]). Od konce 90. let se zvyšuje podíl dalších značek vozidel ([[Mercedes-Benz Citaro]], [[Solaris Urbino]], [[SOR B 9,5]]).

Tramvajovou dopravu zasáhla [[krize]], do které se v 90. letech dostal národní výrobce [[ČKD Dopravní systémy|ČKD Tatra]]. Mnoho měst mělo uzavřené objednávky na mnoho [[tramvaj]]í, ty však byly splněné zčásti, pozdě nebo vůbec. Dalším problémem se stalo přerušení dodávek náhradních dílů pro již existující tramvajové vozy. Výroby tramvají se od konce 90. let [[20. století]] ujal podnik [[Škoda Holding]] (tramvaje [[Škoda 03T]] (Astra a Anitra) či [[Škoda 14T|14T]]). Stárnoucí tramvaje původem z ČKD dosahují někde již stáří i čtyřiceti let; postupně jsou [[modernizace|modernizovány]] a upravovány na nízkopodlažní, vedle nich se objevují i nová článková vozidla z Plzně. 

Situace v trolejbusové dopravě připomíná kombinaci obou předešlých. Po modelu trolejbusu [[Škoda 14Tr|14Tr]], který byl provozován podstatě ve všech městech tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]] měl nastoupit [[Škoda 17Tr|17Tr]], mezitím však přišla [[sametová revoluce]], národní výrobce Škoda Ostrov zaznamenal rovněž problémy. Úspěšným se stal až model [[Škoda 21Tr|21Tr]] a jeho nástupce [[Škoda 24Tr|24Tr]]. Kromě toho v českých městech lze potkat i trolejbusy zahraniční, nejčastěji polské, výroby ([[Solaris Trollino]]). 

[[Soubor:Underground tram station in Brno-Líšeň 2.JPG|thumb|Brno-Líšeň&nbsp;Jírova, první podpovrchová tramvajová zastávka v Brně]]
[[Soubor:Beroun, DOD Probotrans, SOR 9,5 a Irisbus Citybus.jpg|thumb|Autobus typu SOR C 9,5, konkurent Karosy]]
[[Soubor:Liberec-Jablonec-3.JPG|thumb|[[Tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou|Tramvajová trať mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou]], jedna ze čtyř meziměstských tramvajových tratí v Česku<ref group=p.>Dalšími třemi meziměstskými tratěmi jsou [[Tramvajová trať Most–Litvínov|dráhy Most–Litvínov]], [[Tramvajová doprava v Brně|trať z Brna]] do Modřic a dráha [[Tramvajová trať Ostrava-Poruba – Kyjovice-Budišovice|Ostrava – Kyjovice-Budišovice]], která prochází územím více obcí.</ref>]]

== Doprava v jednotlivých městech ==
=== Praha ===
Největší systém městské hromadné dopravy v Česku je v [[hlavní město|hlavním městě]] [[Praha|Praze]]; síť v žádném jiném městě ČR nedosahuje ani poloviny rozsahu pražské sítě. V Praze se nachází největší tramvajový provoz, největší síť autobusů MHD a jediná podzemní dráha ve státě. Do sítě MHD je zařazena i [[lanová dráha na Petřín]] a osm [[přívoz]]ů. Míra závislosti fungování celého města na spolehlivé městské dopravě je zde nejvyšší; v roce [[2002]] došlo v souvislosti s [[Povodeň v Česku (2002)|povodněmi]] k výpadku metra a město se dostalo z dopravního hlediska do obtížné situace. V roce 2017 zde byl obnoven provoz trolejbusů.

=== Brno ===
Po Praze následuje z hlediska velikosti [[Brno]], brněnská MHD disponuje tramvajemi, trolejbusy, autobusy a loděmi. Brnu patří největší [[trolejbus]]ová síť České republiky, trolejbusy zde však mají spíše jen doplňující roli. Hlavním páteřním systémem v Brně jsou [[tramvaj]]e, provoz tramvají v Brně je od roku 1869 vůbec nejstarším na území státu. Do systému je rovněž zařazena rekreační lodní doprava na [[Brněnská přehrada|brněnské přehradě]] a uvažuje se vybudování lanovky na hrad [[Špilberk]]. Ve špičkách je brněnská síť MHD místy přetížená, město proto do územního plánu zařadilo i výstavbu [[Brněnská podzemní dráha|brněnské podpovrchové dráhy]], jednou z možných variant je [[podpovrchová tramvaj]].

=== Ostrava ===
Ve třetím největším městě [[Česko|České republiky]] byla [[Městská hromadná doprava|MHD]] uvedena do provozu v roce 1894 první jízdou [[Parní tramvaj|parní tramvaje]]. Po elektrifikaci jsou právě [[Tramvaj|tramvaje]] důležitou součástí ostravského dopravního systému. V současnosti mají vyhrazená číselná označení 1 až 19 a jejich linky obsluhují nejčastěji moderní vozy Vario, starší soupravy firmy [[ČKD Dopravní systémy|ČKD]] a nebo nově dodané (2018-2019) vozy Stadler Tango NF2. [[Trolejbus|Trolejbusy]] (společně s tramvajemi) zajišťují dopravu cestujících převážně v severovýchodní části města a jejich linky používají čísla od 101 výše, obsluhují je vozy [[Škoda 21Tr]], [[Škoda 26Tr|26Tr]] a [[Škoda 27Tr|27Tr]] nebo [[Solaris Trollino 12]], [[Solaris Trollino 15|15]] a [[Solaris Trollino 18|18]]. Zbývajícím prvkem jsou [[Autobus|autobusy]], které obsluhují zbytek Ostravy a také zařizují její propojení ze zbytkem [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]]. Jim poté náleží číselná označení 20 až 99. Pro ostravskou MHD je charakteristická žluto-modro-bílá barevná kombinace, v současné době nahrazována světlemodrou barvou.

=== Krajská, statutární a větší okresní města ===
V některých městech od 50&nbsp;000 do 200&nbsp;000 obyvatel ([[Plzeň]], [[Liberec]], [[Olomouc]], [[Ústí nad Labem]], [[Hradec Králové]], [[České Budějovice]], [[Pardubice]], [[Zlín]], [[Teplice]], [[Most (město)|Most]], [[Opava]], [[Jihlava]], [[Chomutov]]) tvoří městskou hromadnou dopravu menší tramvajové či trolejbusové sítě (v Plzni obě) s často jen pár linkami a jednou či dvěma [[vozovna|vozovnami]], doplňované desítkami linek autobusových. Výjimky tvoří asi osmdesátitisícový [[Havířov]] či sedmdesátitisícové [[Kladno]], kde je MHD zastoupena pouze autobusovou dopravou, nebo naopak [[Zlín]], kde je páteřní soustava celé sítě MHD tvořena [[Trolejbusová doprava_ve_Zlíně_a_v_Otrokovicích|trolejbusy]]. Z některých měst přesahují elektrifikované sítě i do sousedních měst a obcí, které spadají do příslušné městské aglomerace (například [[Otrokovice]], [[Litvínov]], [[Jablonec nad Nisou]] nebo [[Modřice]]).  

Ve městech okolo 50 000 obyvatel, jako je [[Děčín]], [[Přerov]], [[Prostějov]], [[Karlovy Vary]] či [[Frýdek-Místek]], je MHD mnohdy tvořena výlučně autobusovými linkami. Například v pětatřicetitisícovém [[Třinec|Třinci]] MHD provozují na 16 linkách, v asi třicetitisícové [[Kroměříž|Kroměříži]] na 8 linkách. Tramvajový provoz byl v minulosti v některých městech zrušen a nahrazen po druhé světové válce trolejbusy (Teplice, České Budějovice, Jihlava a jiné). 

V některých městech je doprava doplněna jinými formami, například lanovkami, turistickými vláčky, přívozy atd.

=== Menší města ===
{{Viz též|Městská autobusová doprava v Česku}}
V menších [[okres]]ních nebo jiných městech má městská hromadná doprava menší význam a zajišťují ji prakticky vždy jen [[autobus]]y – výjimkou je jen trolejbusová doprava v [[Trolejbusová doprava v Mariánských Lázních|Mariánských Lázních]]. Většinou jde o jednu nebo několik autobusových linek, které jsou provozovány v dlouhých [[interval (čas)|intervalech]] nebo jen ojedinělými spoji. Ve většině okresů je jedno nebo několik měst s MHD. V některých malých městech linky městské dopravy oficiálně ani nemají status městské hromadné dopravy. 

V některých případech si městská doprava zachovává svůj status i v rámci krajského integrovaného systému, v jiných menších městech s IDS z hlediska tarifu, přepravních podmínek a označování linek zcela splynula a liší se jen způsobem dotování, někdy ani to ne.  

== Mapa měst s MHD v Česku ==
{{Mapa MHD v Česku}}

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Upravit reference}}
<references group=p. />

=== Reference ===
<references/>

=== Související články ===
* [[Doprava v Česku]]
* [[Integrovaný dopravní systém#Integrované dopravní systémy v ČR|Integrované dopravní systémy v ČR]]
* [[Brněnský tramvajový diametr]]
* [[Pražská doprava#Metropolitní dopravní linie|Metropolitní dopravní linie]] (železniční)
* [[ČKD Dopravní systémy]]
* [[Iveco Czech Republic]] (do roku 2007 [[Karosa]])
* [[Škoda Ostrov]]

=== Externí odkazy ===
* [http://www.spvd.cz/?p=cz/1seznam_cz/1seznam_cz.html&m=menu_cz.html Seznam provozů městské veřejné dopravy v Česku] (Společnost pro veřejnou dopravu)
* [http://www.k-report.net/ Diskuzní fórum o městské dopravě, převážně v Čechách]
* [http://www.mhdcr.biz/ Fanouškovské stránky o MHD v Česku]
* [http://www.mestskadoprava.net/ Stránky o MHD v ČR a SR, s fotogalerií (slovensky)] {{Wayback|url=http://www.mestskadoprava.net/ |date=20060812213712 }}
* Jiří Bartoš: Licence linek veřejné dopravy, in [http://www.doprava.cx/mesicnik/012.php Dopravní měsíčník 12/1998], léto 1998
* https://web.archive.org/web/20090204003947/http://www.richardovystranky.cz/ Stránky obsahující zejména fotogalerie některých provozů MHD v ČR

{{MHD v Česku}}
{{Téma v Evropě|Městská hromadná doprava}}
{{městská hromadná doprava}}
{{Portály|Česko|Doprava}}

[[Kategorie:Doprava v Česku podle měst| ]]
[[Kategorie:Městská doprava v Česku]]