Māra (mytologie)
Māra[pozn. 1] je lotyšská bohyně, společně s hromovládcem Pērkonsem a s bohyní Laimou patří k nejčastějším folklórním postavám. Není jasné, zda se skutečně jedná o předkřesťanskou postavu či o lidovou podobu Panny Marie, která částečně nahradila Laimu. Obě bohyně jsou spojovány s porodem – děti mají přicházet na svět „skrze brány Māry”, ale zatímco Laimě měly být obětovány bílé slepice, tak Māře černé, což snad naznačuje nebeský charakter první a podsvětní druhé.[1]
Odvození této postavy a jejího jména od křesťanské Panny Marie považuje za nepravděpodobné lingvista Didier Calin. Jméno Māra spojuje praindoevropským *māter „matka“ a příponou -ra, objevující se v litevském aušrà nebo védském usrā́, oboje ve významu „úsvit“, a považuje tak za možné původní jméno *mā(tēr) (áus)rā „matka úsvit“ a srovnává ji tak s římskou Mater Matutou, jejíž jméno znamená totéž. Připomíná také jméno Māršaviņa, které se objevuje ve formuli govu Māršaviņa „Máršavina krav“. Spojuje ho s výrazem mārša „švagrová“ a chápe ho jako zdrobnělinu jména Māra. Sama Māra je pak spojována s kravami, otevírá blíže nespecifikované brány a je oděna ve zlaté. Z těchto důvodu ji Calin považuje za dědičku indoevropské bohyně úsvitu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ lotyšská hláska zapisovaná jako ā odpovídá české hlásce zapisované jako á, jméno bohyně je ale i v českých textech zapisováno v původní lotyšské podobě
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ REICHSTÄTER, Jan. Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-9579-3. S. s. 136-137.
- ↑ CALIN, Didier. Indo-European Poetics and the Latvian Folk Songs [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Māra na Wikimedia Commons
