Murad Bej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Murad Bej
Portrét
Narození 1750
Tbilisi
Úmrtí 1801 (ve věku 50–51 let)
Bání Suvajf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Murad Bej (1750, Tbilisi - 1. května 1801, Bání Suvajf) byl mamlúcký emír, místodržitel Egypta, protivník Napoleona Bonaparta při jeho egyptském tažení.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Antoine-Jean Gros:Napoleon vítězí nad Mamlúky v bitvě u pyramid roku 1798
Murad Bej Mohamed, ilustrace z knihy André Dutertrea Description de l'Egypte z roku 1809

Byl pravděpodobně gruzínského etnického původu [1] Patřil k nejdivočejším z mameluckých vůdců. V době úpadku Osmanské říše, za slabé vlády sultána Selima III., se stal místodržitelem Egypta. Přestože byl sultánovi formálně podřízen, usurpoval si neomezenou moc a se svým bratrem Ibrahimem vládl v Egyptě v podstatě nezávisle, až do příchodu Francouzů v roce 1798.

Bitva u pyramid[editovat | editovat zdroj]

Napoleon při egyptském tažení vyrazil s dvaceti tisíci vojáků pěti divizí. 21. července 1798 u města Šubra Chit (arabsky معركة شبراخيت, anglicky Shubra Khit, francouzsky Chebreiss) mezi Káhirou a pyramidami v Gíze narazil na kavalerii mamlúků a feláhů vedenou Muradem Bejem a zcela je porazil. Na obraze Napoleonova dvorního malíře Antoina Jeana Grose je vypodobněn moment střetu s civilním obyvatelstvem, pravděpodobně rodin feláhů, které Napoleon překvapil beze zbraní nepřipravené k obraně.

V následné pozemní Bitvě u pyramid měl Murad Bej nad francouzským expedičním sborem sice početní přesilu, zásadním nedostatkem byla špatná výzbroj jeho bojovníků a neschopnost odchýlit se od tradiční mamelucké taktiky jezdeckých útoků. Francouzi mamlůcké vojsko zmasakrovali. Murad Bej uprchl a po této porážce již nebyl schopen svést s Francouzi další bitvu a riskovat v ní podobné ztráty.

Paralelně s bitvou u pyramid probíhala námořní bitva, Francouzskou flotilu vedl Napoleonův admirál Jean-Baptiste Perrée, v čele mamlúckého loďstva byl [[Ibrahim Bej].

Bratři Murad a Ibrahim ustoupili do Horního Egypta a spokojili se v následujících letech s lokálními nájezdy na osamocené francouzské jednotky. Později Murad Bej uzavřel s Napoleonem mír, nezávisle na sultánovi. Bojoval pak o vládu v Egyptě s Turky.

Zemřel při morové epidemii v roce 1801. V roce 1811 byli zbylí náčelníci Mamlúků zákeřně vyvražděni Muhamadem Alim.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alexander Mikaberidze, in: The Encyclopedia of the French Revolutionary and Napoleonic Wars, 2006, s. 663

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Alexander Mikaberidze, Murad Bey, in: Gregory Fremont-Barnes, The Encyclopedia of the French Revolutionary and Napoleonic Wars, svazek 2, ABC-CLIO 2006, stran 1213, ISBN 978-1-851096-46-6, s. 663.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]