Mlíko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Mléko.
Čerstvě načepované mlíko

Mlíko je atypický způsob čepování piva. Oblíbily si ho především ženy, díky výsledné jemnější a mírně nasládlé chuti.[zdroj?]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jedná se specifický a poměrně méně známý druh čepování piva. Pivo na první pohled připomíná sklenici mléka, protože půllitr je plný krémové až smetanové pivní pěny.[1] Část pitné pěny se po nějaké době přemění na pivo.[2] Kouzlo mlíka se nejvíce projeví, když se vypije na jeden zátah. Takto načepované pivo se zdá být v chuti sladší. Obsah piva v půllitru je 0,3l. Mlíko je spojováno spíše s ženským pohlavím, právě díky jemnosti nebo štamgasty, kteří si ho dají po čtvrtém, pátém pivu místo panáka.[3] Podle zkušených sládků má v sobě nejméně oxidu uhličitého.[4][5]

Způsob čepování[editovat | editovat zdroj]

Mlíko se čepuje do předem umyté a především opláchnuté sklenice, pod úhlem 45°, mírným škrcením kohoutu. Účelem je naplnit sklenici až po okraj pivní, krémovou až smetanovou pěnou, která je plná piva, na první pohled připomínající sklenici mléka. Odtud její název. Mělo by se pít u výčepu a na jeden zátah – na ex.[6] Důležité je, se při čepování nevzdalovat sklenicí od kohoutu. Pěnu by to mohlo okamžitě roztrhat a mlíko už by nebylo moc dobré.[7]

Chyby při čepování[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejčastější chyby, jak při čepování mlíka, ale také u ostatních způsobů točení, jako je čochtan nebo šnyt, patří například špatně umytá sklenice, točení piva pod špatným úhlem nebo nevypláchnutá sklenice, ve které poté zůstane voda a znehodnotí se chuť celého piva.[8]

Kam na mlíko[editovat | editovat zdroj]

Chuť mlíka ovlivňuje hned několik faktorů, je tedy nutné aby výčepní byl kvalitně proškolen a uměl tímto speciálním způsobem pivo natočit. Mezi nejlépe hodnocené pražské pivnice s velmi dobře proškoleným výčepním patří například:[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ALTMAN, Karel. Praha u piva. Vydání první. vyd. [s.l.]: VYŠEHRAD, 2015-06-03. 238 s. ISBN 9788074295256. (česky) 
  2. VILÍMKOVÁ, Šarlota. Generace 20 [online]. Generace 20 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  3. www.czechspecials.cz [online]. www.czechspecials.cz [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  4. HERZÁN, René. Broumovsko [online]. Broumovsko [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  5. VEČERNÍČEK, Jaroslav; NOVÁK. Dějiny piva. 2. vydání. vyd. [s.l.]: Computer press, 2015-10-19. 144 s. ISBN 9788026408796. 
  6. www.konviktpub.cz [online]. www.konviktpub.cz [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 
  7. ZÍBRT, Čeněk. Z historie piva. Vydání první. vyd. [s.l.]: VYŠEHRAD, 2013. 279 s. ISBN 978-80-7429-339-9. (česky) 
  8. ČAPEK, Karel. Ohrožený šnyt. Lidově noviny. 1936-04-18. Dostupné online. 
  9. CHODORA>, chody@pivni.info <Richard. pivni.info [online]. pivni.info [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]