Mistr oltáře z Ortenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mistr oltáře z Ortenbergu
Narození 15. století
Úmrtí 15. století
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

 Mistr oltáře z Ortenbergu, též Mistr Svaté rodiny[1] byl německý gotický malíř činný v první třetině 15. století, představitel pozdní fáze Krásného slohu. Je autorem oltáře v Ortenbergu v Hesensku.

Mistr ortenberského oltáře: Svatá rodina (kolem 1425-1430)

Život[editovat | editovat zdroj]

Anonymní malíř, označovaný jako Mistr oltáře z Ortenbergu, byl činný ve středním Porýní a mohl pracovat v Mohuči. Z technologického rozboru malby se usuzuje, že měl spolupracovníky.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Třídílný Oltář z Ortenbergu pochází z doby kolem roku 1420. Jde o malbu temperou na plátně, připevněném na desce z dubového (nebo jedlového) dřeva, zlacenou plátkovým zlatem. Oltář se původně nacházel v kostele Panny Marie (Marienkirche) v Ortenbergu, postaveném v letech 1385 až 1450 (zde kopie), nyní je vystaven v Hessisches Landesmuseum, Darmstadt.

Oltář patří k mistrovským dílům porýnského umění z počátku 15. století.[3] Centrální scéna (100 x 162 cm) zobrazuje příbuzenstvo Marie a Josefa s Ježíškem - sv. Annu, svaté panny (sv. Barbora, sv. Dorota) a malého Jana Křtitele. Na dalších deskách o rozměru 100 x 81 cm jsou scény Narození Ježíška (vlevo)[4] a Klanění tří králů (vpravo)[5].[6] Jeden z králů na pravém křídlu oltáře je patrně český císař Zikmund Lucemburský.[7]

Historik Michael Schroeder se domnívá, že postava představující krále Balthasara, je král Václav IV. Nalezl také shodnou kompozici na obrazu Nalezení pravého kříže od Mistra rajhradského oltáře a soudí, že malba je natolik odlišná od porýnského umění ze stejné doby, že se pravděpodobně jedná o českou práci z okruhu parléřovské hutě. Jako možného donátora oltáře uvádí probošta kostela St. Maria ad gradus (Mainz). Po roce 1314 pracovali na stavbě kláštera (Marienstift) v Mohuči čeští stavitelé, což dokládá vzájemné umělecké kontakty.[8]

Díla připisovaná autorovi a jeho dílně[editovat | editovat zdroj]

  • Oltář z Ortenbergu ( kolem 1420), Hessisches Landesmuseum, Darmstadt
  • Klanění, Stiftsmuseum der Stadt Aschaffenburg[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Suckale R, Weniger M, Wundram M, Gotika, Slovart 2007, s.14-19
  2. R. Kühnen: Der Ortenberger Altar: Technologischer Befund. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000. S. 125–138
  3. D. Schäfer: In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124.
  4. Narození Ježíška
  5. Klanění
  6. Bildindex: Ortenberger Altar, fotografie celého oltáře
  7. J. Fajt: (Hrsg.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1310–1437. Katalog zur Ausstellung auf der Prager Burg 2006. München 2006
  8. Michael Schroeder, Balthasar gleicht König Wenzel, Frankfurter Rundschau, 23. DEZEMBER 2010
  9. Wolfgang Beeh, Kritische Berichte, 4, č.4, 1976

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • D. Schäfer: Der Ortenberger Altar als mittelrheinisches Kunstwerk um 1400. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124.
  • Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966.
  • Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]