Miroslava Miškovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslava Miškovská
Narození14. července 1919
Praha
Úmrtí8. října 2003 (ve věku 84 let)
Praha
Povoláníilustrátorka, grafička a pedagožka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslava (Mirka) Miškovská (14. července 1919 Praha – 8. října 2003 Praha) byla učitelka a výtvarnice. Jako surrealistická kreslířka a grafička spolupracovala se Skupinou Ra.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Miroslava Miškovská absolvovala reálné gymnázium v Libni a poté se zapsala ke studiu na Lékařské fakultě UK. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 už studia nedokončila a po válce se věnovala výtvarně pedagogické práci.

Za války patřila k tzv. "žižkovskému okruhu surrealistů" kolem Otty Mizery (Josef Prošek, Josef Schnabel, Jan Řezáč, Z. Púček, A. Sobotka,, K. Kilberger), jehož prostřednictvím navázala kontakty se členy Skupiny Ra. Podílela se kresbami na samizdatovém sborníku Roztrhané panenky (1942)[1] a její zásluhou vyšel sborník cyklostylem. Roku 1944 spolupracovala s Ottou Mizerou a okruhem autorů kolem Jana Řezáče a podílela se na dalším samizdatovém sborníku Ochranné prostředky (1944). Tato spolupráce pokračovala i po válce, kdy Jan Řezáč vydával bibliofilské tisky v edici Obluda (vysadil a na ručním lisu vytiskl Alois Chvála). Miškovská vytvořila knižní značku celé edice a ilustrovala jedno z vydání.

Podle Šmejkala tvořila Miškovská surrealistické kresby překvapivé původnosti a osobitosti, expresivního charakteru a s výraznými rysy existenciální úzkosti.[2] Ludvík Kundera považoval kresby a grafiky Mirky Miškovské za nové a svébytné a jejich "kostrbatost" podle něj vyjadřovala tíži doby více než elegantní hladkost kreseb Toyen.[3] Kreseb Miškovské si cenili i Václav Zykmund[4] a Vladimír Holan.[5]

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Roztrhané panenky (1942), surrealistické kresby MM
  • Ochranné prostředky (1944), kresby?
  • Tristan Tzara, Hlídky (edice Obluda)
  • Franz Kafka, Pozorování (edice Obluda), suchá jehla MM
  • Vladimír Majakovskij, Oblak v kalhotách (edice Obluda, 1947)
  • Velemir Chlebnikov KA² (edice Obluda, 1947)[6]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Miroslava Miškovská a Skupina RA, Galerie Maldoror, Praha

Kolektivní[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 Skupina Ra, Dům U Kamenného zvonu, Praha, Krajská galerie, Hradec Králové
  • 1996/1997 Český surrealismus 1929-1953, Městská knihovna Praha
  • 1998 Záznamy, dojmy, sny 2, Galerie z ruky, Křížovice, Doubravník
  • 2013 Absolutní krása, Galerie Moderna, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Databáze knih: Roztrhané panenky
  2. Šmejkal F, 1988, s. 142
  3. Ludvík Kundera, Ra memoáry, in: Šmejkal F, 1988, s. 31
  4. Václav Zykmund, Ze vzpomínek na Skupinu Ra, in: Šmejkal F, 1988, s. 72
  5. Ludvík Kundera, Ra memoáry, in: Šmejkal F, 1988, s. 33
  6. Velemir Chlebnikov KA²

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Valoch, Miroslava Miškovská a Skupina Ra, kat. 8 s., Galerie Maldoror 2003
  • František Šmejkal, Skupina Ra, Galerie hl. města Prahy 1988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]