Mezinárodní účetní standardy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mezinárodní účetní standardy (IAS), anglicky International Accounting Standards, jsou standardy vydávané v letech 1973 až 2001 Výborem pro mezinárodní účetní standardy (IASC), anglicky International Accounting Standards Committee.

V dubnu 2001 byl tento výbor nahrazen Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), která pokračuje ve vydávání nových standardů pod názvem Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Tyto standardy postupně nahrazují dřívější standardy IAS. V současné době (listopad 2018) je v platnosti 16 standardů IFRS a 27 standardů IAS[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Snahy o mezinárodní harmonizaci účetnictví se začaly objevovat již v 70. letech. Hlavní příčinou byl zásadní rozdíl v legislativách jednotlivých národů, který způsoboval problémy při srovnávání a hodnocení společností z různých států.

Tyto tendence se projevovaly jak v rámci Spojených států amerických, tak v rámci Evropy. V USA se postupně vyvinul systém US GAAP (United States Generally Accepted Accounting Principles) zatímco v Evropě vznikl obdobný systém IAS (Internation Accounting Standars), v dnešní době nahrazené IFRS (International Financial Reporting Standards). Mezi jednotlivými úpravami jsou drobné odlišnosti, avšak obecně lze říct, že jsou oba systémy založeny na podobných principech a metodologii.[2]

Koncepční rámec[editovat | editovat zdroj]

Koncepční rámec se týká:

  • Cíle účetní závěrky,
  • Kvalitativních charakteristik, poukazujících na přínos účetní závěrky,
  • Obsahu, způsobu rozeznání a oceňování základních položek, které tvoří obsah účetní závěrky,
  • Pojetí kapitálu a uchování kapitálu

Cílem účetní závěrky je podat informace o finanční pozici, výkonnosti a o změnách finanční pozici, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů provádějících ekonomická rozhodnutí.

Za hlavní uživatele jsou považováni investoři, zaměstnanci, poskytovatelé výpůjčního kapitálu, dodavatelé a jiní obchodní věřitelé, zákazníci, vlády a jejich orgány a veřejnost.[3]

Základní principy pro zpracování účetní závěrky dle koncepčního rámce jsou:

  • Akruální báze,
  • Předpoklad trvání podniku,
  • Srozumitelnost,
  • Relevance,
  • Významnost,
  • Spolehlivost,
  • Důvěryhodné zobrazení,
  • Přednost obsahu před formou,
  • Objektivita,
  • Opatrnost,
  • Úplnost,
  • Srovnatelnost,
  • Včasnost,
  • Rovnováha mezi přínosy z informace a náklady na jejich získání,
  • Rovnováha mezi kvalitativními charakteristikami,
  • Pravdivý a věrný obraz.[4]

Platné IAS[editovat | editovat zdroj]

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky[editovat | editovat zdroj]

Standard vymezuje základní náležitosti účetní závěrky, aby bylo dosaženo její srovnatelnosti s účetními výkazy z předchozích období a výkazy jiných podniků.

IAS 2 – Zásoby[editovat | editovat zdroj]

Standard definuje zásoby jako aktiva držená za účelem prodeje v rámci běžného obchodního styku, aktiva ve výrobním procesu pro takový prodej nebo aktiva ve formě materiálu nebo dodávek ke spotřebě ve výrobním procesu nebo poskytování služeb.

IAS 7 – Výkaz o peněžních tocích[editovat | editovat zdroj]

Standard definuje způsob vyhotovení výkazu o peněžních tocích, který tvoří nedílnou součást účetní závěrky.

IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech, řešení chyb[editovat | editovat zdroj]

Standard stanovuje kritéria pro výběr a uplatnění účetních politik, účtování změn v těchto politikách, změn účetních odhadů a oprav chyb v účetním období.

IAS 10 – Události po rozvahovém dni[editovat | editovat zdroj]

Účelem standardu je informovat o situacích vzniklých po rozvahovém dni.

IAS 11 – Stavební smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Standard určuje správné zobrazení nákladů a výnosů plynoucích ze stavebních smluv.

IAS 12 – Daně ze zisku[editovat | editovat zdroj]

Standard pracuje s pojmy splatná a odložená daň.

IAS 16 – Pozemky, budovy, zařízení,[editovat | editovat zdroj]

Standard se zabývá problematikou pozemků, budov a zařízení. Řeší jak jejich oceňování v rozvaze, tak opravy a technické zhodnocení, odpisování, vyřazení a jejich uznatelnost jako položky aktiva v rozvaze.

IAS 17 – Leasingy[editovat | editovat zdroj]

Platnost tohoto standardu končí nejpozději 31. 12. 2018, je nahrazen IFRS 16.

IAS 19 – Zaměstnanecké požitky[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rozsáhlejší standard, který vymezuje vykazování a zveřejňování zaměstnaneckých požitků v rámci účetní závěrky. Zaměstnaneckými požitky se rozumí všechny formy úplat poskytovaných jednotkou výměnou za služby zaměstnancům.

IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory[editovat | editovat zdroj]

Účelem standardu je poskytnout návod na účtování a zveřejňování různých forem státní pomoci společnostem.

IAS 21 – Dopady změn směnných kurzů cizích měn[editovat | editovat zdroj]

Standard vysvětluje používání směnných kurzů a jejich vykazování v účetní závěrce při transakcích uskutečněných v zahraničních měnách.

IAS 23 – Výpůjční náklady[editovat | editovat zdroj]

Standard určuje vykazování výpůjčních nákladů, které jsou zejména úroky z bankovních úvěrů, krátkodobých a dlouhodobých půjček vypočítané využitím metody efektivní úrokové míry, která je stanovena standardem IFRS 9 – Finanční nástroje; finanční náklady související s leasingem (účtované v souladu se standardem IRFS 16 – Leasingy); kurzové rozdíly plynoucích z půjček v cizí měně v rozsahu, v jakém se vztahují k úpravě úrokových nákladů.

IAS 24 – Zveřejnění spřízněných stran[editovat | editovat zdroj]

Standard reaguje na to, že vztahy se spřízněnými osobami nejsou založeny na tržní bázi, tudíž je podstatné jejich zveřejnění v účetní závěrce. Tento standard se dotýká nejen konsolidovaných ale i individuálních účetních závěrek.

IAS 26 – Penzijní plány[editovat | editovat zdroj]

Standard definuje tyto 2 druhy penzijních plánu:

  • Plán definovaných příspěvků
  • Plán definovaných požitků

IAS 27 – Nekonsolidovaná účetní závěrka[editovat | editovat zdroj]

Tento standard se vztahuje na společnosti, které nejsou povinny zpracovat a zveřejnit konsolidovanou účetní závěrku.

IAS 28 – Investice do přidružených a společných podniků[editovat | editovat zdroj]

Standard musí být aplikován na investice do společností pod společnou kontrolou nebo s významným vlivem.

IAS 29 – Vykazování v hyperinflačních ekonomikách[editovat | editovat zdroj]

V tomto standardu jsou popsány principy, které mají dodržovat společnosti operující v hyperinflačních prostředích.

IAS 32 – Finanční nástroje: Prezentace (vykazování)[editovat | editovat zdroj]

Standard ukládá pravidla pro vykazování finančních nástrojů v účetní závěrce, což jsou finanční závazky, vlastní kapitál a finanční aktiva.

IAS 33 – Zisk na akcii[editovat | editovat zdroj]

Standard určuje vykázání ukazatele zisku na akcii přímo ve výkazu zisků a ztráty, který se vypočítá jako poměr čistého zisku nebo ztráty k váženému průměru počtu kmenových akcií v oběhu. U složité kapitálové struktury musí společnost zveřejnit i zředěný zisk na akcii.

Aplikace IAS 33 se vyžaduje pouze v případě podniků, které mají obchodovatelné kmenové nebo potenciální kmenové akcie, nebo jsou v procesu emise kmenových akcií nebo potenciálních kmenových akcií na veřejných trzích cenných papírů.[5]

IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví[editovat | editovat zdroj]

Standard upravuje vykazování za účetní období, které je kratší jak jeden rok.

IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv[editovat | editovat zdroj]

Standard určuje postupy při zjištění snížení hodnoty aktiv, které musí být provedeno v okamžiku, kdy je toto snížení zjištěno. U daných položek se provádí zjišťování snížení hodnoty každý rok, a to u nehmotných aktiv v souladu s jejich dobou životnosti, nedokončených nehmotných aktiv a u goodwillu.

IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva[editovat | editovat zdroj]

Standard definuje rezervu jako dluh s nejistým časovým určením a částkou. Například se může jednat o ručitelské závazky, závazky právní, nebo závazky smluvní povahy.

IAS 38 – Nehmotná aktiva[editovat | editovat zdroj]

K rozpoznání a vykázání je nutné, aby aktivum splnilo obecnou definici formulovanou v koncepčním rámci, důležitými podmínkami jsou především identifikovatelnost a ovládání (kontrola) aktiva. Problematický může být spolehlivý odhad. budoucí užitečnosti aktiva a jeho ocenění. Za splnění určitých podmínek je aktivum účtováno v ceně pořízení.[6]

IAS 39 – Finanční nástroje: Účtování a oceňování[editovat | editovat zdroj]

Standard klade důraz na ocenění finančních nástrojů, kdy rozeznává 3 typy zajišťovacích vztahů, a to fair value zajištění, cash flow zajištění a zajištění čisté investice zahraničních aktiv (dle IAS 21).

IAS 40 – Investice do nemovitostí[editovat | editovat zdroj]

Nemovitosti dle tohoto standardu mohou být rozeznány jako zásoba, dlouhodobé hmotné aktivum nebo finanční investice a to dle účelu držení nemovitosti.

IAS 41 – Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Uplatnění standardu je povinné v oblasti biologických aktiv, zemědělské produkce v okamžiku sklizně a vládních dotací, pokud s touto činností dotace souvisí.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam standardů na oficiálních stránkách Rady pro mezinárodní účetní standardy [1]
  2. 1964-, Krupová, Lenka,. IAS/IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [principy, metodologie, interpretace : novelizovaná verze k 1.1.2005]. Vyd. 1. vyd. Praha: VOX 1050 s. s. Dostupné online. ISBN 8086324443, ISBN 9788086324449. OCLC 85140658 
  3. 1964-, Krupová, Lenka,. IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [aplikace v podnikové praxi : stav k 1.1.2009]. Vyd. 1. vyd. Praha: VOX iv, 804 s. s. Dostupné online. ISBN 9788086324760, ISBN 8086324761. OCLC 320230233 
  4. 1964-, Krupová, Lenka,. IAS/IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [principy, metodologie, interpretace : novelizovaná verze k 1.1.2005]. Vyd. 1. vyd. Praha: VOX 1050 s. s. Dostupné online. ISBN 8086324443, ISBN 9788086324449. OCLC 85140658 
  5. 1964-, Krupová, Lenka,. IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [aplikace v podnikové praxi : stav k 1.1.2009]. Vyd. 1. vyd. Praha: VOX iv, 804 s. s. Dostupné online. ISBN 9788086324760, ISBN 8086324761. OCLC 320230233 
  6. 1966-, Dvořáková, Dana,. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 3., aktualiz. a rozš. vyd. vyd. Brno: Computer Press xi, 327 s. s. Dostupné online. ISBN 9788025136522, ISBN 8025136523. OCLC 776504887 
  7. JIŘÍ., Ficbauer,. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vydání první. vyd. Brno: [s.n.] 176 stran s. Dostupné online. ISBN 9788021453906, ISBN 8021453907. OCLC 987016014